(14.40 hodin)
(pokračuje Ježek Libor)
Ještě bych si dovolil doplnit, že strany a politická hnutí, které jsou uvedeny v tomto návrhu usnesení, jsou tytéž strany, které jsou v seznamu Ministerstva vnitra České republiky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji zpravodaji panu poslanci Liboru Ježkovi a otevírám v tuto chvíli rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Žádnou přihlášku do rozpravy neregistruji, končím tedy rozpravu k tomuto bodu.
Prosím pana zpravodaje Libora Ježka o případné závěrečné slovo a poté o zopakování návrhu usnesení, o kterém budeme hlasovat.
Poslanec Libor Ježek: Vážená paní předsedající, pro upřesnění bych ještě pro stenozáznam doplnil, že budeme hlasovat o politických stranách a hnutích, tak jak jsou uvedeny v usnesení č. 114, poněvadž jsem nepředčítal veškerá hnutí a strany, tak aby pro stenozáznam bylo jasné, že se jedná o strany a hnutí, které jsou uvedeny v usnesení rozpočtového výboru č. 114.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan poslanec Libor Ježek ve své zpravodajské zprávě, a to v hlasování pořadové číslo 131, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu usnesení?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 131 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 170 pro vyslovilo 145 poslanců a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že tento návrh usnesení byl přijat.
Před přestávkou jsme přerušili projednávání bodu "Návrh na volbu členů dozorčí rady Fondu národního majetku České republiky", ale pochopila-li jsem správně, byl tento bod přerušen zhruba do 15.30 hodin. Nevidím zde bohužel předsedu volební komise, aby mi toto mé tvrzení mohl potvrdit, ale pravděpodobně tomu tak je. Spolu s vyhlášením výsledků prvního kola a zahájením druhého kola této volby by mělo dojít k volbě dalších poslanců do stálých delegací Parlamentu do meziparlamentních organizací.
Nyní budeme projednávat bod 33 našeho schváleného pořadu, kterým je
33.
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 1997
/sněmovní tisk 128/
Tuto zprávu uvede ministr životního prostředí pan Miloš Kužvart, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.
Ve smyslu zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 1998, je zpráva o životním prostředí České republiky za rok 1997 předložena k projednání Parlamentu České republiky.
Zpráva byla schválena vládou České republiky dne 23. prosince 1998 a je již v pořadí šestou zprávou hodnotící stav životního prostředí v našem státě. Zpráva vychází ze základní sady environmentálních indikátorů vyvinutých v zemích OECD. Jsou v ní uplatněny prvky vycházející z koncepčního modelu OECD, tzv. vliv, stav a odezva, tak aby zpráva byla i nadále vhodným podkladem pro hodnocení politiky životního prostředí.
Z předložené zprávy vyplývá, že v roce 1997 došlo k dalšímu snížení celkových emisí SO2 a prachu, celkové emise oxidu dusíku vlivem dalšího nárůstu automobilové dopravy vykazovaly stagnaci. Bohužel k této stagnaci dochází právě v urbanizovaných zónách, v zónách s velmi vysokou hustotou obyvatel.
Dále se snižoval podíl České republiky na ohrožení ozónové vrstvy země, snížilo se znečištění povrchových vod ve všech hlavních ukazatelích, jako jsou organické znečištění, nerozpuštěné látky, rozpuštěné anorganické soli a ropné látky. Hodnoty nejdůležitějších ukazatelů jakosti povrchových vod na hlavních kontrolních profilech Labe, Vltavy, Moravy a Odry ve většině případů klesly, dusičnany vykazovaly stagnaci. Jakost podzemních vod nedoznala v průběhu posledních pěti let výrazných změn. Pokračoval mírný trend snižování zornění zemědělské půdy a nárůstu celkové výměry lesů.
Přes uvedené výsledky dosud přetrvává v životním prostředí České republiky řada problémů. Oproti evropským státům OECD jsou měrné emise oxidu síry a dusíku stále vysoké. Stálý nárůst hustoty automobilové dopravy je příčinou mírně vzrůstajícího trendu imisního zatížení oxidy dusíku. Mírný nárůst také vykázaly emise CO2, který je hlavním skleníkovým plynem ovlivňujícím klimatický systém země.
V téměř 5000 obcích není dořešeno odkanalizování a čištění odpadních vod, zhruba čtvrtina obyvatel žije v domech, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, zhruba 10 % odpadních vod vypuštěných do kanalizací není dále čištěno. Většina provozovaných velkých čistíren odpadních vod není dosud vybavena stupněm odstraňujícím dusík a fosfor. Zhruba třetina celkové délky sledovaných vodních toků, zejména menších, je dosud zařazena do kategorie "silně a velmi silně znečištěná voda". Zornění zemědělské půdy patří k nejvyšším v Evropě, zhruba 50 % zemědělské půdy je přitom významně ohroženo vodní erozí. Těžba surovin je v některých případech koncentrována do oblastí, kde dochází ke střetům se zájmy ochrany přírody. Jedná se především o oblasti těžby surovin, které jsou vyhlášeny jako chráněné krajinné oblasti. Dále trvá tlak na povolování nových otvírek těžeben stavebních surovin, a to v oblastech, které jsou stávající těžbou již dlouhodobě postiženy. Rozsahem poškození lesů imisemi patří Česká republika mezi nejpostiženější země Evropy, druhová, věková i prostorová skladba lesů je stále nepříznivá a náprava tohoto stavu si vyžádá výrazně delší časové období. Realizace aktivních revitalizačních opatření v krajině a komplexní pozemkové úpravy jsou nedostatečné.
Tato skutečnost byla zmíněna již v předcházejícím bodu při zprávě o následcích povodní v letech 1997 a 1998.
***