(12.00 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Výbor vzal tuto zprávu na vědomí a doporučil Poslanecké sněmovně
- vzít zprávu na vědomí,
- při projednávání rozpočtu Pozemkového fondu ČR přesunout částku 100 mil. Kč do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj na posílení Programu obnovy venkova a za účelem komplexní obnovy venkovských obcí postižených v roce 1997 povodněmi.
- doporučuje Poslanecké sněmovně schválit usnesení ve znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR
Tato část usnesení už bohužel není úplně aktuální, protože rozpočet Pozemkového fondu byl schválen, a proto si dovolím v rozpravě navrhnout formulaci, aby vláda přesunula tuto částku ze státních aktiv.
- o předložení návrhu zákona o vodách nejpozději do konce r. 1999,
- o předložení finančního zajištění programu obnovy vodních toků a vodohospodářských zařízení pro r. 1999 na březnové schůzi Poslanecké sněmovny.
Tento návrh samozřejmě už zase není aktuální. Velice mě těší, že to vláda konečně v březnu projednala, a bylo by zřejmě dobré, aby nás s tím pan ministr seznámil. V případě, že to nebudeme považovat za dostatečné, navrhl bych v rozpravě modifikaci tohoto usnesení, aby to bylo na příští schůzi Poslanecké sněmovny, protože si myslím, že máme právo být seznámeni s finančním zajištěním programu obnovy vodních toků a vodohospodářských zařízení pro tento rok. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji panu poslanci Liboru Ambrozkovi. Nyní otevírám všeobecnou rozpravu, do které mám jedinou přihlášku pana poslance Stanislava Fischera. Žádám ho, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím, pane kolego.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Předložená vládní zpráva obsahuje řadu konkrétních údajů o příčinách a vzniku povodňové situace v r. 1997. Připojuji se k tomu, co zde již řekl pan zpravodaj, že je škoda, že se k ní dostáváme až nyní, když už uplynul tak dlouhý čas a kdy už by měla být většina škod, pokud je to možné, odstraněna.
Zpráva je zpracována celkem dobře a podrobně, obsahuje řadu faktů, se kterými je možné pouze souhlasit. Chtěl bych říci, že je tam také popis, jak působily orgány státní i veřejné při povodních, vcelku splnily své úkoly. Ale je tam uveden též dostatečně obsáhlý seznam problémů a nedostatků, které snížily efektivnost řízení záchranných a zabezpečovacích prací.
Řada opatření k jejich odstranění byla již vládou přijata nebo se připravuje. Ze zprávy však není jasné, jak byly tyto úkoly splněny a jak byly v roce 1998 uvolněny finanční prostředky, zda to bylo v potřebné míře a zda stanovené úkoly byly splněny v plném rozsahu. To je dáno tím, že zpráva vznikla ještě před koncem roku 1998.
Problémy se zajištěním financí na nápravu škod trvají i letos. Řada těžkostí se vyskytla i v oblasti oceňování škod, jak byly způsobeny v činnosti pojišťoven, mnohé z nich se ovšem projevily už dříve před povodněmi a je škoda, že nebyly řešeny.
Podporuji všechna opatření, která jsou zmíněna ve zprávě jako preventivní opatření pro další léta, protože takové povodně a přírodní katastrofy skutečně nelze vždy předvídat a plně vyloučit, ale musíme se snažit je minimalizovat. Chtěl bych doporučit ještě jedno opatření, a to, že pro případ povodní chybí mezi nimi vypracování a realizace programu dispečerského řízení povodní, který spočívá v provázaném využití celého komplexu existujících vodohospodářských zařízení v povodí a především pak v retenčních nádržích.
Při realizaci protipovodňových opatření často dochází ke střetům názorů vodohospodářů a ekologů. Obecně jsou rozšířené nesprávné názory na faktory, které jakoby podporují nebo přímo působí na vznik povodní. Přitom odborné expertizy prokazují, že např. vliv meliorací na vznik a průběh povodní je zanedbatelný, mohou hrát nepatrnou roli v jejich počáteční fázi a na krátkou dobu. Je prokázáno, že správně navržené nádrže, ochranné hráze a regulace toků mají zcela zásadní a pozitivní vliv na průběh povodní, a naopak jejich absence výrazně zvyšuje výši povodňových škod, a to podle míry využití území.
Dále tvrzení o všezachraňujících lužních lesích a údolní nivě je ve většině případů mylné, a to především za velkých povodní, protože akumulační kapacita těchto lesů je malá.
Zcela nesprávné je tvrzení o urychlení povodní vlivem nádrží, neboť ty naopak snižují špičku povodňové vlny, časově se posouvá jejich průběh, část povodňové vlny se akumuluje s možností jejího vypuštění až v období místních průtoků. To bylo vidět za těchto povodní např. na roli Vírské přehrady na Svratce, Nových Mlýnů na Dyji a přehrady Luhačovice.
Není pravda, že povodeň prokázala, že selhala vodohospodářská koncepce povodňové ochrany, na Moravě totiž není dokončena. Stejně tak je mylné tvrzení, že snaha vodohospodářů na základě účelově změněných údajů o povodni vybudovat další přehrady, jejichž účelnost je velmi malá, zhorší současný stav. Je tedy žádoucí, aby byla podporována vodohospodářská opatření, jako stavba přehrad, to ovšem patří mezi časově i finančně nákladnější projekty, a tak je potřeba kromě ekologických výhrad brát v úvahu, že těmto opatřením není dosud věnována dostatečná pozornost.
Při studiu materiálů jsem se obrátil na přednosty okresních úřadů v těch oblastech, které byly postiženy povodněmi, s tím, aby se také vyjádřili ke zprávě vlády, a těm, kteří ji neměli k dispozici, jsem zaslal její kopie. Řada z nich se k tomu vyslovila a chtěl bych vás jenom velmi stručně seznámit s některými připomínkami, které měli k tomu, co ve zprávě je, nebo k současnému stavu, který byl koncem loňského roku, jak se likvidují škody po povodních.
Zásadní výhradou vůči návrhu systému zabezpečení je neúměrně dlouhá doba realizace konkrétních opatření. To jsem dostal z Okresního úřadu v Přerově k zabezpečení proti dalším povodním.
Odborníci také často kritizovali finanční stránku, nedostatek finančních prostředků, např. na vybudování vodotečné sítě v obcích, či na sanaci sesuvných území v třetí kategorii (Nový Jičín), na obnovu toků a vodohospodářských zařízení (Ostrava). Konstatovali chybějící zmínky o investiční politice na úseku úprav koryt vodních toků (Nový Jičín). Ze Šumperka je připomínka na nepružné vázání finančních prostředků na realizaci protipovodňových opatření. Přikláněli se také k financování opatření na základě odborného posouzení konkrétních projektů (námět podává Nový Jičín), popř. k vytvoření samostatného programu na realizaci protipovodňových opatření.
Mezery byly nalezeny také v legislativní a informativní oblasti. Neexistuje totiž předpis, který by upravoval činnost v zatopeném území, a jsou jen orientační doporučené předpisy. Často se při odstraňování škod či při úpravě vodních toků střetávají zájmy měst, obcí, správců a zájmy ochrany přírody - toto připomíná Okresní úřad v Šumperku a Frýdku-Místku). Mimo tyto legislativní podněty bylo doporučeno vymezit povinnosti a kompetence v právních normách a předpisech (Frýdek-Místek), jasně vymezit tok informací na okresní povodňovou komisi a integrovaný záchranný systém (Nový Jičín). Důraz byl kladen na zdokonalení varovacího a informačního systému, jako jsou např. hlásné povodňové služby - námět podávají Frýdek-Místek a Šumperk, na informační systém státní správy, na centrální systém zabezpečení materiální a jiné pomoci při přírodních katastrofách (Frýdek-Místek).
Ohledně úseku obrany a ochrany byly projeveny výhrady vůči převedení záchranné a výcvikové základny Civilní obrany pod Generální štáb Armády ČR z obav, že se pod vojenskou hierarchií tato základna stane méně použitelnou pro civilní sektor, a vůči postupnému přisuzování dalších funkcí hasičským záchranným sborům, jako provoz zdravotnické záchranné služby, což by mohlo omezit jejich hlavní funkci - připomínka ze Šumperka.
***