(15.40 hodin)

(pokračuje Fencl)

I když byl původní zákon zpracováván s ohledem na konformitu s předpisy Evropského společenství, dochází při stále se rozšiřujících obchodních kontaktech se zeměmi Evropského společenství k potřebě dále minimalizovat tzv. národní česká specifika a více se přibližovat evropským podmínkám, a to jak legislativním principům, tak konkrétně vyjádřeným mezním kritériím kvality.

Dalším významným důvodem pro návrh novely stávajícího zákona je skutečnost, že ten dosud nevymezuje a ani neukládá povinnost hradit náklady spojené se zkoušením osiv, odrůd a sadby. Předpoklad, že tuto oblast bezplatně pokryje stát formou nepřímé dotace s tím, že zajistí veškeré zkušební činnosti zdarma, byl donedávna možný a v podstatě kopíroval situaci z období let, kdy platil již zrušený zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Nutno konstatovat, že v současné době všechny právní subjekty vykonávající činnost spojenou s tvorbou odrůd a uváděním osiv a sadby do oběhu jsou soukromé. Tato skutečnost nastoluje nezbytnost stanovit zákonem povinnost úhrady nákladů zkušebních a odborných úkonů potřebných při registračním řízením žadatelem o registraci. Nově navrhovaná právní úprava, projednaná též Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací, pak bude odpovídat současné praxi běžné ve všech zemích Evropského společenství i praxi České republiky, zavedené například v zákoně č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých zákonů, či v zákoně č. 956/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agronomickém zkoušení zemědělských půd.

Finanční politika státu se dotýká též návrhu článku 2 předkládaného zákona, tedy novely zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví nové správní poplatky v souvislosti s již citovaným zákonem o hnojivech.

Předkládaná a navrhovaná právní úprava je v souladu s právem zemí Evropského společenství, akceptuje jejich praxi, taktéž je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje úmluvám, jimiž je Česká republika vázána. Předložený návrh vychází ze zásad racionalizace rozpočtové sféry a nezakládá zvýšené požadavky na státní rozpočet. Z výše uvedených důvodů, ctěná sněmovno, doporučuji přijetí tohoto zákona a jeho propuštění do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím o vystoupení zpravodaje pro prvé čtení pana kolegu Pavla Peška.

 

Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. V rámci vzrušeného zemědělského bloku tato norma patří mezi klidná, technická, relativně nezajímavá opatření, která se zajímavou může stát až ve druhém, resp. třetím čtení, a proto navrhuji tuto normu propustit do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji , pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, do níž v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. Rozpravu z tohoto důvodu uzavírám a dávám možnost vystoupit panu ministrovi i zpravodaji. Předpokládám, že to nebude nutné, a proto v tuto chvíli se budeme zabývat návrhem na přikázání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Ptám se, zda má někdo jiný návrh? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování.

 

Vzhledem k tomu, že je to hlasování technického charakteru, nebudu dále čekat na ustálení pohybu ve sněmovně a zahajuji v tuto chvíli hlasování s pořadovým číslem 111.

Ptám se, kdo je pro předložený návrh na přikázání zemědělskému výboru, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 186 se pro vyslovilo 146, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a pokračuji dalším z bloků zemědělských zákonů, a to je

 

21.
Vládní návrh zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků
z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb.
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 195/ - prvé čtení

 

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 195 a z pověření vlády ho uvede ministr zemědělství Jan Fencl. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. V úvodním vystoupení věnovaném problematice vládního návrhu zákona o prodeji státní půdy považuji za nutné odkázat na programové prohlášení vlády, schválené touto sněmovnou v loňském roce. V tomto programovém prohlášení se uvádí, že budou vytvořeny podmínky pro prodej státní půdy za výhodných podmínek pro uživatele prvovýrobce. Lze se oprávněně domnívat, že s touto tezí programového prohlášení vlády je v rozporu zákon schválený touto sněmovnou dne 1. 4. 1999 a Senátem dne 28. 4. 1999, a to jak z hlediska diskriminace velkého okruhu osob, konkrétně osob právnických, ve vazbě na možnost nabytí těchto pozemků, tak diskriminace dosavadních uživatelů, tedy aktivních nájemců zemědělské půdy.

Jak jste jistě zaznamenali ze zpráv uveřejněných ve sdělovacích prostředcích, je řada subjektů připravena schválený poslanecký návrh napadnout u Ústavního soudu ČR, a to jakmile bude tento zákon publikován ve Sbírce zákonů České republiky. Já se chci zdržet jakéhokoli osobního názoru, také vůbec nechci předjímat rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který je dle Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti, ale považuji za svou povinnost na tuto skutečnost prostě poukázat jako na jeden z důvodů, pro který vás v závěru svého vystoupení požádám, abyste předkládaný návrh svým hlasováním propustili do druhého čtení.

Jsem pevně přesvědčen, že harmonizace naší a evropské legislativy především vyžaduje odstranit veškerá diskriminační opatření, která se týkají právnických osob, s tím, že je třeba vycházet z důsledné rovnosti všech vlastnických a podnikatelských forem. Proto také programové prohlášení vlády nerozlišuje, zda státní půda bude prodána fyzickým, nebo právnickým osobám, ale jednoznačně preferuje uživatele této půdy, tedy prvovýrobce - prvozemědělce. Současně zdůrazňuje, že bude zpracována potřebná legislativa pro eliminaci spekulativních prodejů a nákupů na trhu s půdou.

V těch intencích je také zpracován předkládaný vládní návrh, dopracovaný o připomínky členů vlády a předsedy legislativní rady vlády v souladu s usnesením vlády ze dne 22. 3. 1999. Návrh zákona především vytváří rámec pro privatizaci státní zemědělské a lesní půdy, vhodné podmínky prodeje státní zemědělské a lesní půdy přednostně zemědělským prvovýrobcům, a to na principu důsledné rovnosti všech vlastnických a podnikatelských forem.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP