(15.30 hodin)
(pokračuje Grégr)
Na konci minulého roku vláda přijala přístupy k dalšímu zlepšení a rozšíření činnosti obou těchto institucí. Schválená opatření lze rozdělit v podstatě na dvě části. Opatření, která nevyžadují žádné legislativní změny, jsou realizována již od počátku tohoto roku. Ohlas podnikatelské veřejnosti na tato již uplatňovaná opatření je vysoce pozitivní. V dnes předkládané novele jsou zahrnuta ta opatření, která legislativní úpravu vyžadují. Konkrétním předmětem novely jsou následující tematické okruhy: Možnost provádění aktivní zajišťovací činnosti EGAP ve vztahu k zahraničním úvěrovým pojišťovnám. Dále financování místních nákladů a úprava týkající se složení statutárních orgánů České exportní banky a EGAP.
Nutnost legislativní úpravy aktivní zajišťovací činností je dána mezinárodní praxí při realizaci rozsáhlých vývozních kontraktů, na nichž se podílejí dodavatelé z různých zemí. Jinými slovy a velmi zjednodušeně - EGAP bude moci pojistit českého subdodavatele, který se bude podílet na dodávce zahraničního finančního dodavatele, kterého zajišťuje pojišťovna jeho země. Ač to na první pohled vypadá jako poměrně malá kosmetická úprava, jde o důležitou právní úpravu, která rozšíří prostor jak pro český vývoz, tak pro vzájemnou spolupráci s vyspělými zeměmi a jejich pojišťovnami při dodávkách na trhy třetích zemí.
Dále jde o již zmíněné financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce. Je navrženo upravit jako jednu z finančních služeb s vývozem souvisejících, to znamená lze zde uplatnit některý ze způsobů zvýhodněného financování. Umožní to obecně pravidla OECD, a to v tom případě, pokud tyto místní náklady jsou v konkrétní smlouvě o vývozu uvedeny nebo s touto smlouvou souvisí. Opět jde o nenápadnou úpravu, která však ve svém důsledku umožní masivnější podporu českým vývozcům.
V návrhu je rovněž reagováno na základě doporučení České národní banky na novelu zákona o bankách, a to v tom směru, že i nadále bude umožněno personální propojení představenstev České exportní banky a EGAP a zastoupení představitelů ústředních orgánů státní správy v představenstvu České exportní banky, jak je tomu dodnes.
Dále jsou v novele navrhovány některé další úpravy, např. vypuštění dosavadní 60% hranice podílu české produkce pro možnost uplatnění zvýhodněného financování. To se v praxi ukázalo přes původně jistě dobrý úmysl jako určitá překážka. Pro vaši informaci - tento konkrétní problém budeme řešit v rámci interních předpisů EGAP a ČEB, a to tak, aby státní podporu nebylo možné zneužívat, aby skutečně sloužila pro podporu vývozu českých výrobků a českých služeb.
Novela nezakládá potřebu žádných dodatečných finančních prostředků ze zdrojů státního rozpočtu na tento rok. Pokud se týká dalších let, lze říci, že potřeba zdrojů z rozpočtu pro obě instituce bude standardně s dostatečným předstihem projednána s Ministerstvem financí. Česká exportní banka i EGAP to mají v tomto směru relativně technicky transparentní, protože představitelé Ministerstva financí jsou členy představenstva obou společností.
Jsem přesvědčen o tom, že nyní předkládaná novela bude dalším krokem ke zdokonalení systému podpory vývozu. Prostě a jednoduše řečeno - novela v žádoucím směru rozšiřuje prostor pro činnost a produkty EGAP a České exportní banky.
Chtěl bych vás ujistit, že já i moji spolupracovníci jsme připraveni aktivně se zapojit do diskuse a spolupracovat na projednávání této novely v příslušném parlamentním výboru.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám tento návrh novely propustit do druhého čtení a současně vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru průmyslu a obchodu České republiky Miroslavu Grégrovi za úvodní slovo. Nyní prosím o vystoupení zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Patočku. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.
Poslanec Jiří Patočka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v souladu s rozhodnutím organizačního výboru a jednacím řádem Poslanecké sněmovny dle § 90 odstavec 1 předkládám sněmovně stanovisko zpravodaje ke sněmovnímu tisku 206, který se vztahuje k vládnímu návrhu novely zákona 58/1995 Sb., ve znění zákona číslo 60/1998 Sb., o financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona číslo 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Pokusím se být ve svém vystoupení stručný.
Jedná se o vládní návrh zákona, jehož cílem je vytvoření zlepšených legislativních a technických opatření umožňující rozšíření činnosti státních finančních institucí, jak zde hovořil pan ministr Grégr - EGAP a České exportní banky.
Vládní návrh zákona se týká tří oblastí. První oblastí je vlastně rozšíření činnosti EGAP. Jedná se o tzv. aktivní zajištění realizované vůči zahraničním pojišťovnám. Podstatou tohoto opatření je umožnění aktivního zajištění v případech, kdy úvěrová pojišťovna ze země hlavního dodavatele podmiňuje pojištění rizika nezaplacením celého vývozního kontraktu pouze za podmínky, že úvěrové pojišťovny prodavatelských zemí poskytnou zajištění v rozsahu hodnoty svých poddodávek. Toto nově uplatněné ustanovení umožní EGAP realizovat, resp. se plně spolupodílet i na těchto kooperačních finančních zajišťovacích operacích, zejména v případech rozsáhlých investičních dodávek.
Za druhé - novela nově zavádí do rozsahu finančních služeb souvisejících s vývozem i financování tzv. místních nákladů. Jedná se o výdaj na služby a zboží, které je nutno dodavatelem vynaložit v místě realizace vývozního kontraktu v souladu se smlouvou o vývozu. Novela zákona obsahuje definici místních nákladů.
Předmětem druhého okruhu problémů řešených předloženou novelou jsou úpravy podmínek pro pojištění vývozních úvěrových rizik. V poslední zákonné úpravě je stanovena podmínka pro poskytnutí státní podpory vývozu, která uvádí, že podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice bude tvořit nejméně 60 % z celkové hodnoty vývozu. Tato podmínka je mimo jiné v rozporu se současnými závazky České republiky, zejména s OECD, konkrétně s kodexem liberalizace kapitálových pohybů, a zřejmě by se stávala limitující, možná i vylučující podmínkou vývozních finančně obchodních operací.
V dosavadní platné právní úpravě je uvedeno, že exportní banka není povinna sjednávat zajištění splácení tzv. refinančních úvěrů poskytovaných těm bankám vývozců nebo výrobců, které pro exportní banku splňují následující dvě kritéria pro hodnocení přijatelnosti jako dlužníka. Jedná se o pozitivní ohodnocení přijatelnosti při získávání finančních zdrojů, dále o způsobilost si obstarávat dlouhodobé zdroje. Novela v této oblasti navrhuje použití pouze jednoho z těchto kritérií s odůvodněním, že by toto změkčení podmínek umožnilo důvěryhodným českým bankám získávat od exportní banky - míněna je tím Česká exportní banka - finanční zdroje pro státem zvýhodněné financování vývozu, a to i nyní při současném sníženém ratingu nejvýznačnějších českých bank i České republiky.
Třetí oblastí, o které hovořil pan ministr Grégr, kterou řeší navrhovaná novela, je oblast upravující složení statutárních orgánů, členství ve statutárním orgánu i v dozorčí radě České exportní banky, která by ve smyslu zákona o bankách číslo 165/1998 Sb. mohla ve svých důsledcích nežádoucím způsobem ovlivnit činnost České exportní banky, případně i EGAP, protože by tím mohlo být narušeno institucionální i personální propojení těchto institucí. To znamená představenstva exportní banky, představenstva EGAP a orgánů státní správy, což jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zahraničních věcí.
Jako zpravodaj určený předsedou Poslanecké sněmovny pro první čtení novely tohoto vládního návrhu podle sněmovního tisku 206 bych si dovolil sněmovnu seznámit s tímto závěrem. Nemám výhrady k tomuto vládnímu návrhu, předložený návrh nemá nežádoucí dopady do státního rozpočtu, ve své formě i rozsahu je účelný a zlepšující dosud platnou právní úpravu.
***