(15.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování končí. Z přítomných 152 poslankyň a poslanců je pro 123, proti 11, návrh byl přijat.
27.
Návrh na zřízení dočasné komise Poslanecké sněmovny -
Rady pro vzdělávání v České republice
Návrh usnesení byl rozdán na lavice na 10. schůzi Poslanecké sněmovny, pro vaši informaci byl přiložen i návrh statutu. Nyní prosím paní poslankyni Šojdrovou, aby tento návrh uvedla, a ostatní kolegy a kolegyně v jednacím sále prosím, aby se ztišili a umožnili naší kolegyni vystoupit. Paní poslankyně, ještě vás požádám o chvilku strpení. Doufám, že přítomní, především poslanci, vám umožní vystoupit v důstojné atmosféře. Žádám jak kolegy na levici, i když těch je méně, kteří ruší, tak kolegy na pravici, pojďme ještě nějaký kus práce odpracovat.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, paní poslankyně a páni poslanci, předkládám vám návrh na usnesení Poslanecké sněmovny na zřízení dočasné komise Poslanecké sněmovny - Rady pro vzdělávání v České republice. Dovolte mi, abych návrh tohoto usnesení přečetla:
"Poslanecká sněmovna
1. zřizuje podle § 47 zákona č. 90/95 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, dočasnou komisi Poslanecké sněmovny - Radu pro vzdělávání v ČR;
2. určuje počet členů dočasné komise Poslanecké sněmovny - Rady pro vzdělávání v ČR na 21;
3. stanoví, že uvedená komise bude ustavena na základě návrhů poslaneckých klubů;
4. stanoví, že podrobné zásady jednání uvedené komise stanoví její statut;
5. stanoví, že činnost uvedené komise zaniká zřízením Rady pro vzdělávání ze zákona."
Všichni poslanci dostali text usnesení písemně s přílohou návrhu statutu této rady. Součástí mého usnesení je tedy i návrh, aby statut byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a byl předložen Poslanecké sněmovně ke schválení na následující schůzi, na které by rovněž proběhla volba členů rady.
Dovolte mi nyní, abych celý tento návrh zdůvodnila. Myšlenka zřídit v České republice Radu pro vzdělávání se poprvé objevila v doporučení, které adresovali České republice examinátoři OECD v roce 1996. Z jejich doporučení cituji: "Examinátorský tým se domnívá, že mnohé strategické otázky v oblasti vzdělávání vyžadují rozsáhlé konzultace předtím, než je Ministerstvo školství zavede do praxe. Ve většině zemí OECD existuje nejméně jeden celostátní konzultační orgán, jehož složení a funkce jsou dány zákonem a který odpovídá za formulaci a koordinaci profesních a společenských zájmů hlavních partnerů v oblasti vzdělávání. Vytvoření takového orgánu nebo orgánů v ČR by z dlouhodobého hlediska vneslo stabilitu do vzdělávací politiky." Konec citátu.
Domnívám se, že tento citát jasně vypovídá o smyslu mého návrhu. Na základě tohoto doporučení se rozvinula diskuse o potřebě Rady pro vzdělávání v České republice, která již trvá tři roky. Výsledkem je zájem odborné veřejnosti na vzniku této rady a vůle politické reprezentace vznik rady umožnit. Jediné, a to podstatné, zůstává nezodpovězeno, a to je, jak má rada vzniknout. (Stále značný neklid a hluk v sále.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli vás žádám, když už tady jsme odhodláni pracovat do dnešních pozdních večerních hodin, abychom mohli něco odpracovat, neměli bychom se vzájemně přerušovat. Prosím, abyste kolegyni vytvořili důstojné prostředí. Myslím to dost vážně. Nenuťte mě, abych říkal jednotlivá jména poslanců, kteří neumožňují důstojné jednání.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, pane předsedající. Já se snažím být stručná, ale tento bod skutečně potřebuje aspoň to základní vysvětlení, abyste věděli, o čem budete hlasovat.
V různých zemích se vyvinul tento orgán různými cestami do různých podob, mají však většinou stejnou strukturu. Členy bývají zástupci různých skupin lidí zainteresovaných na vzdělávacím systému. Členem může být ministr nebo jeho zástupce, méně často zástupci jiných ministerstev, zástupci učitelů, studentů, zástupci různých oblastí hospodářství a politiky. Existují v podstatě čtyři varianty jejího vzniku - jako poradní orgán ministra, poradní orgán vlády, nezávislý orgán podporovaný a volený všemi zainteresovanými institucemi, anebo usnesením parlamentu. Tento způsob, tedy usnesením parlamentu, není ničím nezvyklým, např. v Rakousku je komise pro reformu školství zřízena usnesením dolní komory parlamentu.
Po zvážení situace a po rekapitulaci vývoje a možností vám předkládám návrh na zřízení této rady formou usnesení parlamentu. Uvědomuji si, že tento způsob vzniku má své negativní stránky. Za negativní považuji riziko politizace plynoucí z přítomnosti poslanců a také z volby Poslaneckou sněmovnou. Navázáním na Poslaneckou sněmovnu se tak ohrozí předpokládaná nezávislost a apolitičnost tohoto orgánu. Uvědomíme-li si však tato rizika, je možné tomu čelit s cílem obhájit opodstatněnost této rady a kultivovat tak naše politické prostředí.
Na druhé straně uvedu nesporné přednosti, které převažují a vedou mě k prosazování tohoto návrhu. Za výhodné považuji to, že se rada stane mj. odborným a poradním orgánem Poslanecké sněmovny. Je to výhodné právě pro toto období reformy našeho vzdělávacího systému, při hledání cest ze slepých uliček, v nichž se např. nachází financování soukromého školství, evaluace vzdělávání nebo Česká školní inspekce. V této situaci může sehrát tento orgán klíčovou pozitivní roli jako platforma veřejné diskuse. Proč by místem možná historických, v každém případě nutných rozhodovacích procesů neměla být právě Poslanecká sněmovna? Nevím proč ne. Naopak se domnívám, že by tím místem být měla.
Nezanedbatelnou výhodou této formy je finanční úspornost. Náklady spojené se vznikem komise Poslanecké sněmovny budou vždy nesporně menší než při budování nové instituce. Členství v radě bude podle navrženého statutu funkcí veřejnou a čestnou. Nechci při této příležitost rozpoutat diskusi o efektivnosti jiných, již existujících komisí Poslanecké sněmovny. Za výrazný kladný rys považuji možnost kontroly spojené s hodnocením činnosti. Statut předpokládá, že rada bude nejméně jedenkrát za rok předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o své činnosti. Tak jako dnes navrhuji její zřízení, tak budu také kriticky sledovat její činnost.
Za pozitivní považuji možnost ověřit model fungování tohoto poradního orgánu. Ten by měl perspektivně vzniknout ze zákona. Věcný záměr zákona předložený k veřejné diskusi již s radou počítá.
Konečně je to i faktor času. Mnohými diskusemi nad statutem v přípravném výboru jsme ztratili mnoho času. Pokud dnes vznik rady schválíme, pak červencová schůze může schválit statut a zvolit členy rady. Od července by tedy Rada pro vzdělávání v ČR mohla pracovat. Navržené usnesení v bodě 5 předpokládá vznik Rady pro vzdělávání ze zákona a tím také ukončení činnosti této komise.
Vážené kolegyně a kolegové, je nám všem jasné, že funkčnost této rady bude dána jejím složením. Předložený statut uvažuje o pěti poslancích, tedy po jednom poslanci z každého klubu, a o 16 zástupcích z řad odborné veřejnosti. Toto složení musí vyplynout z návrhu odborné veřejnosti a neobejde se bez dohody poslaneckých klubů. Naše rozhodování bude mít smysl, pokud se shodneme, že chceme zřídit Radu pro vzdělávání, která bude mít autoritu u veřejnosti a bude plnit cíle uvedené v jejím statutu.
***