(Schůze opět zahájena v 16.01 hodin.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli začneme projednávat ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády ČR. Po zahájení 13. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR či vládě ČR, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin, poté ostatním členům vlády ČR. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí nám byl v úterý rozdán na lavice.
Nyní dávám slovo panu poslanci Jiřímu Maštálkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Miloše Zemana. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
98.
Ústní interpelace
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, jsem rád, že alespoň interpelací jsem vás uvolnil z unionistického objetí.
Před dvěma roky jsem v souvislosti s povodněmi na Moravě oslovil vašeho předchůdce pana Václava Klause v otázce zajištění likvidace hromadných havárií. S odpovědí jsem jako občan nebyl spokojen. Obávám se, vážený pane premiére, že se od té doby málo změnilo. V souvislosti se vstupem ČR do NATO a zejména s jugoslávskou krizí se mnohé problémy jenom zdůraznily.
Ptám se vás proto, vážený pane premiére, jakým způsobem je v současné době zajištěno fungování integrovaného záchranného systému v ČR, jak je zajištěna zvýšená bezpečnostní ochrana objektů zvláštní důležitosti, jako jsou například systémy přehradních nádrží, jaderné objekty, podniky vyrábějící chemickou produkci, podniky petrochemického průmyslu a zdrojů pitné vody. Jakým způsobem je připravována státní správa a obyvatelstvo pro případy havárií nebo nedej bůh napadení ČR z pohledu civilní ochrany, včetně mechanismu rozvinutí záložních středisek pro ošetření postižených, a konečně, jakým způsobem je legislativně zajištěna ochrana obyvatelstva v případě ohrožení ČR, která je zatím prováděna na základě pouze usnesení vlády, která v některých pokynech nejsou pro oblast státní správy a samospráva závazná v ukládání povinností soukromým subjektům.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Maštálkovi, nyní bude hovořit předseda vlády Miloš Zeman. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane poslanče Maštálko, vážené torzo Poslanecké sněmovny, vážená poslankyně Evo Fischerová, které srdečně děkuji za pozornost, kterou mi věnuje, dovolte mi, abych odpověděl na téma interpelace pana poslance Maštálky, které znělo: zajištění ochrany civilního obyvatelstva v případě hromadného ohrožení. Ve svém ústním sdělení sice toto téma poněkud extendoval, ale nemají-li být verbální interpelace pouhou šaškárnou a máme-li vycházet z podkladů, pak vycházím ze zadání, které bylo obsaženo v názvu této interpelace, a nikoliv z její dodatečně učiněné extenze.
Moje odpověď, pane kolego Maštálko, bude vyčerpávající, ale doufám, že vás neunavím a že vás naopak přímo zahrnu informacemi a že tuto záplavu nebudete pokládat za druh živelní pohromy. Chtěl bych tedy konstatovat, že si nejdříve, abychom si rozuměli, musíme definovat, co vlastně rozumíme zajištěním ochrany civilního obyvatelstva v případě hromadného ohrožení. Vláda vychází z toho, že tento pojem zahrnuje plnění úkolů civilní ochrany a dalších opatření k zabezpečení ochrany zdraví, života a majetku proti následkům způsobeným mimořádnými událostmi.
Civilní ochrana tvoří nedílnou součást obrany a ochrany ČR. Úkoly civilní ochrany vyplývají z čl. 61 dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, to je tzv. Protokol I z 12. srpna 1949, přijatý v Ženevě dne 8. června 1977. Tento protokol byl ratifikován ČSFR dne 14. února 1990 a v souladu s ústavním zákonem č. 4/1993, o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, byl převzat do právního pořádku ČR. Bohužel obsah tohoto protokolu dosud nebyl kodifikován v českém právním řádu. Je nutné připomenout, a tím se rozhodně nechci chválit, ani chválit tuto vládu, že problémem jako celkem, tzn. včetně plnění dalších opatření k zabezpečení ochrany zdraví, života a majetku proti následkům způsobeným mimořádnými událostmi, se komplexně zabývá až současná vláda, a to nejenom v programovém prohlášení, ale zejména v praktickém naplňování této problematiky. Dovolte mi, abych dokázal tuto sebelibou tezi.
Bezpečnostní rada státu a následně vláda ČR již schválily tyto dokumenty: Bezpečnostní strategii ČR, kterou budeme ostatně zítra projednávat, Vojenskou strategii ČR, brannou legislativu, která prošla prvním čtením v této ctihodné Poslanecké sněmovně, a v současné době legislativní rada vlády projedná paragrafované znění návrhu zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a v nejbližším termínu bude předloženo v rámci naší legislativní smrště, kterou zažíváte na bodech této sněmovny, i paragrafované znění návrhu zákona o hospodářských opatřeních při krizových situacích.
Takže jen tento malý výčet ukazuje na vskutku radikální změnu v postupu a řešení této oblasti. Ve všech těch dokumentech a návrzích je velmi podrobně rozpracována problematika zajištění ochrany civilního obyvatelstva v případě hromadného ohrožení. A při zpracování uvedených materiálů jsme nevolili originální českou cestu, ale využili jsme naopak všechny dostupné poznatky jak z vyspělých demokratických zemí, tak samozřejmě i naše neblahé zkušenosti z rozsáhlých povodní v roce 1997 a v roce 1998. Nejenom to, tyto poznatky se snažíme dále ověřit.
A opět konkrétní důkaz. V těchto dnech, od 11. do 13. května, probíhalo velice významné mezinárodní cvičení krizového managementu, které se jmenuje Hexagrant 99. Tohoto cvičení se zúčastňuje většina ústředních správních orgánů a orgánů s celostátní působností, tedy ministerstva vnitra, obrany, zahraničních věcí, zemědělství, životního prostředí, zdravotnictví, financí, průmyslu a obchodu, dopravy a spojů, ale také Česká národní banka a také Státní správa hmotných rezerv, vybrané okresní úřady - Břeclav, Hodonín, Jeseník, Olomouc, Přerov, Uherské Hradiště, Zlín, ozbrojené síly ČR, bezpečnostní a záchranné sbory.
***