(15.50 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Přijal několik úprav legislativně technického charakteru. Navrhl změnit sídlo národního parku, opravil některé chyby, které byly ve vládním návrhu zákona, doplnil do vyhlašování zonace projednání s dotčenými obcemi a doporučil vyjít vstříc požadavkům obcí, aby byly jejich intravilány, to jsou obce Jetřichovice a Růžová, vyňaty z území národního parku.
Tento návrh byl písemně precizován a přednesu ho jako zpravodaj zákona v podrobné rozpravě. Jedná se o návrh na střední variantu, který vychází vstříc požadavkům obcí, navíc obce Mikulášovice a z části požadavkům Lesů České republiky a Ministerstva zemědělství a podle mého názoru představují vyvážený kompromis mezi krajními variantami, o které se vede často emocionálně vzrušená diskuse. Tolik usnesení našeho výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby nás o jednání zemědělského výboru informoval zpravodaj poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, zemědělský výbor projednal tento návrh zákona po jednání výboru garančního, to znamená výboru, jehož zprávu jste teď slyšeli, a přijal usnesení č. 43 na své 14. schůzi dne 28. dubna 1999.
Po úvodním slovu ředitele odboru ochrany přírody Ministerstva životního prostředí dr. Petra Rota, po zpravodajské zprávě poslance Pavla Kováčika a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko a o změně zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 77, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy byly částečně některé omyly, částečně některé legislativně technické drobnosti a bylo přijato i jiné datum účinnosti. Zároveň byla přijata tzv. malá varianta, variantní návrh, který máte spolu s usnesením zemědělského výboru ve sněmovním tisku 77/2.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli tři přihlášky: paní poslankyni Dundáčkovou, pana poslance Bendla a pana poslance Václava Hanuše.
Uděluji nyní slovo paní poslankyni Evě Dundáčkové.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, máme před sebou návrh zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko a o změně zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Zpravodaj pro první i druhé čtení pan poslanec Ambrozek na této půdě nastínil genezi této předlohy, která sahá až do r. 1991. Připomenul, že vládě byl návrh zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko předložen poprvé v roce 1993. Od té doby předloha doznala několikrát změny, týkající se především rozlohy národního parku.
Legislativní rada současné vlády ve svém stanovisku ze dne 15. 10. 1998 vychází z předpokladu, že záměr na vyhlášení tohoto národního parku byl předkladatelem oznámen vlastníkům a nájemcům pozemků a projednán s dotčenými obcemi ústředními orgány státní správy, jak předkladateli ukládají ustanovení § 40 a 41 zákona č. 114/1992 Sb.
Během prvního čtení však zástupce předkladatele pan ministr životního prostředí Kužvart uvedl - cituji: Záměr na vyhlášení velké varianty národního parku byl tehdy, rozuměj v r. 1992, projednán s obcemi. Co bylo tehdy s obcemi projednáno, platí i dnes. Pokud jde o změny v nynějším vládním návrhu zákona, tento zákon musel v souladu s legislativními pravidly vlády projít znovu meziresortním připomínkovým řízením a být schválen vládou, protože se jednalo o novou vládu. Změny v zákoně provedené se nedotkly záležitostí dojednaných s obcemi. Nyní byla do parlamentu předložena velká varianta národního parku, ale právě ta byla původně s obcemi projednána. V nynějším návrhu zákona byla rozšířena novela zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny, což se však záměru projednávaného s obcemi vůbec nedotýká.
Tolik citace z projevu pana ministra Kužvarta.
Pravda je bohužel taková, že záměr, který byl předložen 10. srpna 1992 a oznámen obcím, počítal s výměrou parku o rozloze 9 683 ha a s rozlohou ochranného pásma ve velikosti 9 375 ha. V roce 1993 pak došlo ke změně ve velikosti ochranného pásma. Poslední projednání bylo uskutečněno 24. 11. 1995 - mám tím na mysli projednání s obcemi, kde byl obcím prostřednictvím okresního úřadu v Děčíně sděleno, že bude akceptován vládní návrh zákona, který uvažuje s výměrou 5 482 ha.
Od té doby až do 8. 12. 1998, to je do téhož okamžiku, kdy byl podán vládní návrh tohoto zákona do dolní sněmovny Parlamentu, s obcemi nikdo nikdy nejednal. Pan ministr dnes doplnil informaci, která se týkala projednávaní s obcemi o sdělení, že v průběhu projednávání podaného návrhu parlamentem došlo k jednání s obcemi a že snad obce k tomu sdělily své kladné stanovisko.
Tolik z předchozího vyjádření pana ministra.
S vlastníky a nájemci pozemků, jejichž dispoziční právo se zmíněnými pozemky je režimem národního parku vždy omezeno, nejednal před podáním vládního návrhu nikdo.
Od roku 1992 nutně došlo na tomto území ke zcela zásadním změnám, a to především v souvislosti s restitucemi ve vlastnických vztazích. Ministerstvo životního prostředí podle ověřených informací teprve v únoru t.r. si vyžádalo jejich úplný seznam.
Uvedeným postupem byla tak zásadním způsobem porušena práva soukromých vlastníků pozemků na uvažovaném území národního parku a zcela ignorováno právo obcí vyjádřit se ke svým právně chráněným zájmům, že s takovýmto postupem není možné souhlasit. Nemohu se s tím v žádném případě smířit, neboť by to znamenalo přijetí precedensu, který by mohl mít nedozírné následky.
Proto navrhuji, abychom ve druhém čtení návrh tohoto zákona zamítli. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní uděluji slovo panu poslanci Petru Bendlovi.
Poslanec Petr Bendl: Pane předsedající, kolegyně a kolegové - vládo říci nemohu, protože kromě ministra životního prostředí a ministra pro místní rozvoj není přítomen nikdo z představitelů vlády - leží před vámi zákon, doufám, že poslední svého druhu, zákon o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko zahrnující území České republiky, které možná z pohledu ochrany přírody v některých jeho částech snese přívlastek zcela ojedinělý, vhodný speciální pozornosti a ochrany, tudíž vhodný také diskuse, zda ano či ne část území z chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vyjmout a definovat ji jako národní park.
Co chtěl zákonodárce říci tím, že definoval možnost vzniku speciální, výjimečné a nadstandardní ochrany přírody a krajiny, co označujeme obecně národním parkem? Vedl k tomu záměr ochránit alespoň kousek krajiny před činností a necitlivými zásahy člověka, jak to definuje § 15 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny.
Je nutné říci, že právě zřízení Národního parku Šumava, v mnohých argumentech ne nepodobného Národnímu parku České Švýcarsko…
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane kolego. Prosím některé z kolegů, zda by se mohli uklidnit a nerušit průběh projednávání tohoto návrhu zákona, zvláště některé znalce ústavy.
Prosím, pane poslanče, můžete pokračovat.
***