(14.30 hodin)
(pokračuje Vymětal K.)
Vážené dámy a pánové, ve druhém svém návrhu bych chtěl za klub poslanců KSČM zařadit nový bod s názvem "Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k okamžitému zastavení leteckých úderů NATO na Svazovou republiku Jugoslávii" a tento bod zařadit jako bod č. 1 programu této schůze.
Dámy a pánové, výsledky leteckých úderů NATO na Jugoslávii ukazují, že cílem a obětí těchto útoků jsou v převážné míře civilní objekty a postiženo je civilní obyvatelstvo. Nelze se proto ani divit, že Kongres a Senát Spojených států amerických neschválil podporu pozemních vojenských operací NATO prezidentu Clintonovi, že italský prezident Luigi Scalfaro považuje za nezbytné, aby aliance zastavila nálety na Jugoslávii, že jsou zmrazeny vztahy Číny ke členským států NATO, což velmi silně cítí i kancléř Spolkové republiky Německo Gerhard Schröder, že maďarský ministr zahraničí János Martenyi odmítá účast Maďarska v případné pozemní akci proti Jugoslávii, v Řecku roste odpor vojáků a důstojníků proti této válce s tím, že jsou ochotni položit své životy pouze při obraně své země, a je možné citovat i další zdroje odporu k těmto vojenským operacím NATO.
V České republice podle různých průzkumů více než polovina občanů rovněž odsuzuje akce NATO proti Jugoslávii. Proto v tomto bodě chceme navrhnout usnesení, ve kterém by Poslanecká sněmovna požádala vládu České republiky, aby v orgánech NATO ihned za Českou republiku požadovala zastavení leteckých a raketových úderů NATO na Svazovou republiku Jugoslávii.
Dámy a pánové, jsme přesvědčeni, že tento bod není časově náročný na projednávání. Nejde o žádnou velkou rozpravu a debatu, ale o vyjádření postoje českých občanů prostřednictvím svých zástupců, tj. poslanců, v usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Nyní paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, Poslanecká sněmovna na své 7. schůzi 1. prosince minulého roku rozhodla o odročení tisku 42 poslaneckého návrhu novely občanského soudního řádu do předložení vládní novely stejného zákona a současně svým usnesením požádala vládu, aby tuto novelu předložila ve lhůtě do 31. března 1999. Nestalo se tak v této lhůtě, nestalo se tak až do této chvíle, když dopisem z března 1999 předseda vlády informoval předsedu Poslanecké sněmovny o tom, že práce na této novele bude zapotřebí poněkud prodloužit. Podobný dopis byl zaslán i v dubnu. Vzhledem k tomu, že novela má řešit určité zjednodušení a urychlení vymáhání pohledávek, zejména v obchodních vztazích, a je koncipována podobně jako připravovaný vládní návrh zákona, domnívám se, že by měla být projednána už bez podmínky vázání se na předložení vládního návrhu. Navrhuji tedy, aby sněmovna rozhodla o zařazení tisku č. 42 na program této schůze, a to před bod 28 navrženého programu. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Petr Mareš.
Poslanec Petr Mareš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si navrhnout tři změny v programu této schůze.
První změna se týká bodu 32, tj. návrhu poslanců Petra Mareše a Waltera Bartoše na vydání zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, tj. sněmovní tisk 149. Navrhuji zařadit tento bod jako první bod jednání na 18. května, a to z toho důvodu, že jeden z navrhovatelů, tedy já, bude v průběhu tohoto týdne na služební zahraniční cestě.
Druhý návrh se týká bodu č. 93 - "Účetní uzávěrka a výroční zpráva Fondu dětí a mládeže za rok 1998, sněmovní tisk 178". Navrhuji vypustit tento bod z pořadu jednání této schůze, protože výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu přerušil projednávání tohoto bodu a vrátí se k němu až na své příští schůzi.
Za třetí, bod č. 94 - "Výroční zpráva dozorčí rady Grantové agentury České republiky za rok 1998, sněmovní tisk 179", rovněž navrhuji vypustit z pořadu jednání této schůze, protože tisk byl doručen pozdě a příslušný výbor, tedy výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu se jím nemohl zabývat. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus:
Děkuji, pan poslanec Stanislav Fischer.
Poslanec Stanislav Fischer:
Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl nový bod do programu naší současné schůze, a to pod názvem "Informace vlády o současném stavu výstavby Jaderné elektrárny Temelín a o opatřeních vlády k jejímu urychlenému dokončení".K tomu mě vedla pozornost, kterou v poslední době poutá k sobě rezoluce, kterou v rámci naléhavé procedury přijal Evropský parlament 6. května letošního roku večer ve Štrasburku. V této rezoluci se argumentuje především finanční náročností dostavby Jaderné elektrárny Temelín a potřebou úspor elektrické energie. V souladu se zprávou Evropskému parlamentu, kterou Česká republika tomuto orgánu připomněla, rezoluce opakuje, že suverénní státy mají právo stanovit své energetické varianty, včetně jaderných. Rezoluce, která sama jaderné řešení ale nedoporučuje, byla přijata aklamací za přítomnosti 167 poslanců Evropského parlamentu ze 626, to je zhruba jednou čtvrtinou celkového počtu poslanců.
Rezoluce není právně závazná, ale má charakter určitého politického vyjádření. Nebudu ji zde citovat celou, ale chtěl bych vás alespoň seznámit s body, je jich 11, které jsou adresovány České republice.
Za prvé: Evropský parlament opětovně zdůrazňuje odst. 17 rezoluce k pravidelné zprávě komise o pokroku České republiky v předvstupním procesu.
Za druhé: Vyzývá komisi, aby společně se zástupci České republiky se zapojením regionálních zástupců a nevládních organizací vypracovala energetickou strategii, která by obsahovala opatření vztahující se jak k dodávkám, tak i ke spotřebitelům, myslí se elektřiny.
Za třetí: Bere v úvahu, že zpráva Světové banky došla k závěru, že v letech 1995 až 2010 nebude v Evropě zvýšená poptávka po elektrické energii, zdůrazňuje, že český vývoz elektrické energie v roce 1998 byl vyšší než její dovoz, což znamená, že tato jaderná elektrárna není v současnosti nutná z hlediska dodávek energie pro domácí potřebu.
Za čtvrté: Znovu vyjadřuje postoj vyjádřený ve zprávě poslance Adama přijaté na plenárním zasedání, a sice: "Suverénní státy mají právo stanovit své energetické možnosti, včetně jaderných."
Za páté: Ve světle nadcházejícího přistoupení České republiky k Evropské unii žádá českou vládu a obecně české úřady, aby - ještě než přijmou konečné rozhodnutí o budoucnosti Jaderné elektrárny Temelín - vyvinuly maximální úsilí a plně vyhověly bezpečnostním kritériím a pokračovaly ve spolupráci s Mezinárodní atomovou agenturou.
Za šesté: Připomíná zprávu Západoevropského sdružení dozorných orgánů nad jadernou bezpečností, která vyjádřila pochybnosti, zda by jaderná elektrárna Temelín byla schopna splňovat západní standardy, protože by to vyžadovalo příliš vysoké náklady.
Za sedmé: Je toho názoru, že technické a finanční úsilí potřebné k dokončení a provozu Jaderné elektrárny Temelín při dodržení nejvyšších možných bezpečnostních standardů by bylo tak vysoké, že by mělo být upřednostněno nejaderné řešení, které by odvrátilo ohrožení obyvatelstva.
***