(pokračuje Filip)
Pravděpodobně se mnou budou souhlasit i kolegové a kolegyně z pravé části politického spektra. Protože jde o určitý stupeň ztráty suverenity a svědky jsme toho okamžitě po vstupu naší republiky do této aliance, je pro mne nepochopitelné, že neuvažujeme o tom, jaký tlak je vytvářen na Českou republiku, aby změnila svoji ústavu a zřekla se některých principů, na kterých stojí. Myslím si, že vážnost tohoto kroku bychom neměli žádným způsobem zlehčovat. Přitom jak u vstupu nebo nevstupu do paktu víme, že poměr občanů byl nejméně 1:1, stejně tak je poměr 1:1, pokud beru v úvahu výzkumy veřejného mínění v nutnosti takového zásahu, který je prováděn ve Svazové republice Jugoslávii a který má být prováděn nejen na území bývalé Jugoslávie, což je mnohem širší pojem, a dokonce je v usnesení vlády širší pojem, v balkánských státech. Nevím, jestli chceme vstoupit např. do války s Bulharskem.
Dnešní návrh, a to je druhá podmínka nebo chcete-li aspekt vztahu, je jen logickým důsledkem servilního postoje řady českých politiků k NATO. Je to aspekt, kdy tatáž skupina, která o našem připojení rozhodla, ačkoliv s tím polovina obyvatel nesouhlasila, chce toto rozhodnutí potvrdit. Podotýkám, že jsem odpůrcem perrektální politiky.
Třetí aspekt je historický. Od roku 1918 poprvé v historii československého a nyní českého státu se dostáváme do postavení agresora. Doposud jsme byli vždy obětí agrese nebo zemí okupovanou. Myslím si, že vládě není nijak dobře, ale ani nám to nechce ulehčit a vmanipulovala tuto zemi do role spolupachatele takové agrese. Myslím, že je potřeba znovu připomenout, že oněch 7 milionů dospělých osob, které jsou stejně nadány právy jako kterýkoliv z nás, který zde sedí, si minimálně z poloviny myslí, že děláme věc nesprávnou. Historie nás poučila, že každý agresor si našel záminku ke svému protiprávnímu postupu, ať už to byla jednou ochrana práv skupiny obyvatel, jindy předejití agresi ze strany napadeného státu, a nic nového ani nevymysleli vedoucí činitelé NATO.
Dovolte mi připomenout, že všichni, kteří jste tak ochotně zvedli ruku pro konání této schůze bez možnosti alespoň řádného připravení se na ni a projednání tak závažného návrhu vlády a kteří pravděpodobně zvednete ruku pro tento návrh, že rozhodujete za nesouhlasu poloviny národa.
Na závěr mi dovolte v obecné rozpravě položit panu ministrovi pro jeho závěrečné vystoupení tři otázky. První otázka je poměrně jednoduchá a omlouvám se, že se netýká přímo této materie, ale výrazně mě zajímá.
Před dvěma dny na tiskové konferenci paktu NATO dostal mluvčí otázku, kdo uhradí náklady na tuto agresi. Odpověď byla: část uhradí Spojené státy americké a zbytek členské země. Ptám se pane ministře: Má vláda České republiky představu, kolik budeme muset zaplatit a z čeho to zaplatíme?
Druhá otázka se týká samotného tisku 188. Jaké má vláda připraveno opatření, pokud pozemní tranzit nebude schválen sousední Slovenskou republikou, která není členem paktu a která se tady jakoby nebere v úvahu, přestože přes její území takový pozemní tranzit musí jít, pokud nechceme použít území Polska, Běloruska, Rumunska a Bulharska, abychom se dostali do Maďarska, protože Rakousko se vyjádřilo zcela jasně.
Za třetí se ptám, zda na našich letištích je vyřešen vztah mezi ochranou, kterou si s sebou vezou vojska paktu, bezpečnostními sbory a Policií České republiky, resp. Vojenskou policií. Zda tento aspekt je vyřešen, nebo může dojít ke konfliktu. Myslím, že to je velice vážná mezinárodně právní otázka. Myslím si, že už jeden náměstek ministra obrany byl jenom za nepojištění cvičících vojáků v rámci paktu NATO tenkrát ve Vyškově odvolán ze své funkce.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Nyní udílím slovo faktické poznámce panu poslanci Ransdorfovi. Omlouvám se panu poslanci Ransdorfovi, ale je zde přihláška předsedy klubu k faktické poznámce.
Poslanec Jan Kasal: Bude to faktická poznámka, tedy nepřekročí dvě minuty. Prosím o stopky.
Za prvé servilní postoj a ignorování názorů občanů České republiky. Další polovina občanů České republiky si myslí něco jiného. Ti jsou servilní vůči komu? Umíte jim to říci, pane poslanče? Neumíte, určitě ne.
Na otázku, co je zastupitelská demokracie, jste posledně neodpověděl. Vy máte určitě jinou představu než demokratické strany. Já tomu rozumím. Nedivím se tomu, ale nesnažte se nám to vnutit.
Myslím si také, že Slovensko a další státy, které byly vyjmenovány, k mému překvapení nesousedí se státy, které by měly být zmíněny. Mám za to, že onen politik, který zmiňoval výčet těchto států, zapomněl na jeden velmi podstatný, a to Ukrajinu. Bylo by dobře, kdyby si doplnil znalosti ze zeměpisu.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v tuto chvíli vás chci upozornit na to, že na můj vkus se v této sněmovně se příliš množí požadavky na přednostní vystupování. Velmi ráda bych vás požádala, abyste se spíše hlásili do rozpravy, která je otevřena. Přednostním požadavkům samozřejmě vyhovím, ale bylo by mnohem korektnější, kdybyste se hlásili do běžné rozpravy.
Faktická poznámka pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Konečně mohu odpovědět kolegovi Kasalovi. Chci ho informovat o tom, že jsme se skutečně omluvili. Omluvili jsme se i za jejich pátera Plojhara, i za Národní frontu, kterou pan Kasal tak dobře pamatuje. Ale, pokud vím, římskokatolická církev se údajně omluví Čechům za celkem 6 křížových výprav až teprve v roce 2000, ženy nedokázala zrovnoprávnit dodnes, pokud jde o přístup ke kněžskému úřadu. Rovněž bych chtěl říci, že se neomluvila za obchodní blokádu, kterou dlouhou dobu vůči Čechům praktikovala.
Chtěl bych ještě ale dokázat svoji vstřícnost, a pokud byl odvolán lidovecký sjezd z důvodů nedostatku finančních prostředků, jsem zmocněn nabídnout lidové straně, že jim finanční prostředky na tento sjezd půjčíme.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane předsedo, já se omlouvám. Nemohu vám v tuto chvíli udělit slovo, protože ještě před vámi byly jiné faktické poznámky. Z tohoto důvodu ještě jednou apeluji na všechny, abychom skutečně hovořili v řádném pořadí. Takže faktické poznámky: pan poslanec Jičínský, pan poslanec Matulka, potom pan předseda Kasal. Skutečně se omlouvám, ale nemohu jinak. Poté pan předseda Filip, poté faktická poznámka pan poslanec Exner.
***