(pokračuje Frank)
Pak se znova pana ministra zahraničí ptám: Je celá agresivní akce proti Jugoslávii skutečně v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN? Má k tomuto postupu mandát i ČR? Potom byste měl, pane ministře, vysvětlit občanům tohoto státu, o jaký právní stav České republiky k federativní republice Jugoslávie jde. Jde o stav válečný se všemi důsledky, nebo jsme v roli jakéhosi účastníka na agresi proti třetímu státu coby pouhý člen Aliance? A samozřejmě také se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Žádal bych o odpověď na tyto otázky.
Jsem si vědom, že vládní předloha č. tisku 188 je spíše vojenského charakteru, o to víc mě mrzí nepřítomnost ministra obrany. Konečně vláda vždy po špičkách přichází s požadavky, které nejsou až tak populární. Nicméně jsou to záležitosti, které nejsou dosud vyjasněny ani Poslanecké sněmovně, ani občanské veřejnosti a mají přímý dopad svým způsobem i do komerční oblasti.
Předpokládám, pane ministře, že oba dobře víme, že v rámci ČR je mezinárodní letecká doprava provozována zejména na letištích, která jsou ve správě České správy letišť, stále ještě státního podniku. Patří sem i obě uvažovaná letiště jak v Praze-Ruzyni, tak i v Mošnově. Právě tato organizace zajišťuje provoz z prostředků, které vytváří svou činností. Zisk z provozu vzniká především na pražském letišti a činnost ostatních letišť je pak dotována především z výsledků hospodaření letiště Praha-Ruzyně. Není třeba ani připomínat, že největší část tržeb má tato organizace tvořenu ziskem poplatků. A to je kámen úrazu. Právě závažným rozporem, který jednoznačně koliduje s podnikatelskými právy subjektu provozujícího letištní činnost, je skutečnost, že pro přistávací a parkovací poplatky jsou využívány výjimky. Dosud nebyl vyřešen problém osvobození od placení poplatků vojenských letů.
Právě tuto v celém světě ojedinělou výhodu patřičně využívají na území ČR zejména armádní součásti NATO. Paradoxní situace vznikla i v době, kdy byly zahájeny přípravné práce na variantách možného využití civilních letišť pro potřeby armády. Oficiální stanoviska armádních složek potvrzovala další využívání letišť, v tzv. mírovém stavu, a to výhradně na komerční bázi.
Samozřejmě, že jiná situace vzniká v době tzv. branné pohotovosti státu, kdy letiště ve správě České správy letišť, s. p., jsou plánována k využití pro potřeby Armády ČR, resp. stávají se součástí vojenských struktur. Z toho je tedy zřejmé, že záměry se opouštějí a prohlubují se další nevyjasněnosti úlohy ČR ve strukturách NATO, zejména v současné angažovanosti ve vztahu k Jugoslávii.
Ptám se proto, pane ministře, pokud není ČR ani NATO ve válečném stavu ve vztahu k Jugoslávii a ČR jako taková nemá vyhlášen stav branné pohotovosti státu, zda budou skutečné úhrady za využívání letišť a obchodních aktivit podnikatelských subjektů na území ČR realizovány ve prospěch tohoto českého podniku. Nebo jde, jako již několikrát, o pouhou mlhavou propagandu?
Dále se ptám, jaký způsob úhrady bude volen za vzniklé situace. Půjde o přímou úhradu NATO vůči podniku v ČR nebo NATO versus podnik v ČR prostřednictvím Armády ČR, nebo, v nejhorším případě, půjde o tzv. vnitřní záležitost ČR, kterou budeme hradit jako členský stát NATO na úkor potřebných celospolečenských výdajů?
Otázku vyvolává i samotné využití českých letišť pro přistání tankovacích letadel NATO ve smyslu - (Místopředsedkyně PSP Buzková: Čas uplynul, pane poslanče.) - kdo bude dodavatelem leteckých paliv a zda půjde o tankování vlastního tankovacího letadla.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já jsem vás upozornila, že čas určený pro vaše vystoupení uplynul.
Poslanec Václav Frank: Děkuji, jenom dvě věty. Konečně se pane ministře táži, jaká právní norma ČR upravuje pobyt cizích vojenských osob na našem území, a to i z pohledu trestně právního, ale např. i pasových a celních záležitostí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, máte-li další otázky, předejte je prosím panu ministrovi.
Poslanec Václav Frank: Děkuji panu ministru za odpovědi a Poslanecké sněmovně za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má nyní pan poslanec Matulka, připraví se pan poslanec Milan Zuna.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, zbylé dámy, zbylí pánové, protože jsem byl řádně přihlášen do rozpravy, odpustil jsem si faktické poznámky, protože jsem nechtěl předbíhat sám sebe. Proto mi odpusťte, když nejdříve řeknu skutečně dvě menší poznámky k dosavadnímu průběhu schůze.
Nejprve bych se rád chtěl vyjádřit k menšímu problému v úvodu schůze, kdy zde byl souboj o to, zdali budeme mít otevřené okno a otevřeme si uši k tomu, co občané pod okny volají, nebo jestli budeme mít okno zavřené. Zvítězilo okno zavřené. My jsme tím nikoho neumlčeli, my jsme si jen zacpali uši.
Druhá poznámka je k vítěznému procedurálnímu návrhu pana poslance Vidíma na omezení diskuse. Víte, obojí už tady bylo. Také si zde už mocní zacpávali uši, ale nikoho neumlčeli, a také už tady bylo, kdy se jakýkoliv opoziční hlas utřel u huby.
Vážené dámy, vážení pánové, pokračujte takhle dál a dopadnete přesně tak, jak si zasloužíte.
A nyní k věci. Nepochybuje snad nikdo o tom, že operace, které vede Severoatlantická aliance proti Jugoslávské svazové republice jsou svým charakterem operace válečné. Skutečnost, že tyto operace nejsou v souladu s mezinárodním právem a s Chartou OSN, dokonce ani se samotnou Washingtonskou smlouvou, nepopírají ani čelní představitelé Severoatlantické aliance a domnívám se, že to nepopírají ani představitelé ČR. Podle mne je to nesporný fakt, že tyto operace jsou v rozporu s mezinárodním právem.
My dnes projednáváme návrh usnesení, který můžeme stokrát legálně schválit podle jednacího řádu - může ho schválit jakákoli většina v tomto parlamentě, ale přesto to nebude právoplatné usnesení, protože je prostě v rozporu takováto účast ČR na protiprávní akci. I kdyby byla podle vnitrostátního práva schválena jakoukoli většinou parlamentu, tak legální nebude.
***