(pokračuje Klaus)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro návrh pana poslance Filipa, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 3 z přítomných 183 poslanců 27 hlasovalo pro, 120 hlasovalo proti. Návrh nebyl přijat.
Dostáváme se k uvedení vládního návrhu. Prosím pány ministry, aby se ujali slova. Mají preference. Kdo začne? Pan ministr obrany. Prosím.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych vám jménem vlády České republiky odůvodnil materiál vyslání 6. polní nemocnice k plnění humanitárních úkolů a nevyzbrojeného dopravního letounu AN-26 Armády České republiky k plnění přepravních úkolů ve prospěch aliančních sil mimo území Svazové republiky Jugoslávie v souvislosti s řešením konfliktu v Kosovu. Krize v oblasti Kosova, která v těchto dnech vrcholí, si vyžádala mimořádné svolání schůze obou komor Parlamentu České republiky.
V krátkosti bych chtěl úvodem připomenout, že vláda a následně i Senát a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovily v únoru a v březnu souhlas s vysláním 6. polní nemocnice Armády České republiky do připravované operace mnohonárodních sil Joint Guardian a nevyzbrojeného dopravního letounu AN-26 Armády České republiky k podpoře verifikační mise NATO v Kosovu v rámci operaci Eagle Eye pod vedením NATO. Cílem těchto plánovaných operací bylo rozmístit mezinárodní vojenské jednotky k dohledu nad dodržováním příměří v jugoslávské provincii Kosovo. Přítomnost těchto vojenských jednotek by umožnila naplňování připravované prozatímní mírové dohody.
Jak dobře víte, přes několikatýdenní jednání mezi znepřátelenými stranami konfliktu návrh dohody tehdy podepsala pouze kosovskoalbánská strana. Pro zahájení operace Joint Guardian tedy dosud nebyla splněna základní podmínka. Původní mandát Parlamentu České republiky pro vyslání 6. polní nemocnice do oblasti Kosova se ukázal jako příliš limitovaný a neposkytl tak dostatečný právní podklad pro vyslání 6. polní nemocnice do zahraničí ve změněných podmínkách. Souvisí to bezprostředně s vývojem krizové situace v Kosovu a s požadovanými prostředky humanitární pomoci uprchlíkům, jejichž upřesnění se mění ze den na den. V důsledku neuzavření zmíněné mírové dohody byla operace Eagle Eye, jakož i kosovská verifikační mise působící v provincii Kosovo pod záštitou OBSE přerušena dne 22. března 1999.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, musím vás asi přerušit. Mám pocit, že hladina hluku v tomto jednacím sále je na únosnou hranici, a požádal bych všechny v tuto chvíli, kteří v tomto sále nahlas vyřizují své záležitosti, aby pokud tak musí činit, činili mimo tuto jednací síň. Myslím to velice vážně a nenuťte mě, abych v tuto chvíli jednotlivé členy tohoto ctihodného sboru jmenoval.
Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Jako přímý důsledek neúspěchu mírových jednání v Paříži a v Rambouillet NATO zahájilo fázové letecké údery proti srbským cílům. Předpokládám, že není potřebné dlouze popisovat další vývoj vojenské situace a rozsah současné humanitární katastrofy, která se rychle šíří v zemích sousedících se Svazovou republikou Jugoslávie. Přes částečné zklidnění proudu uprchlíků se situace v táborech nelepší. V souvislosti s řešením této humanitární katastrofy v krizové oblasti Severoatlantická rada schválila na svém jednání 11. dubna letošního roku plán pozemní humanitární operace Allied Harbour. Úkolem této operace je vyslat přibližně osmitisícový vojenský sbor do Albánie a zajistit tak potřeby humanitární pomoci kosovskoalbánským utečencům.
Podle dosavadních informací o možnostech poskytování zdravotnické pomoci uprchlíkům v bývalé jugoslávské republice Makedonie silami NATO se zvažuje, že 6. polní nemocnice bude vyslána v rámci humanitární operace Allied Harbour do Albánie s tím, že její nasazení do Makedonie není vyloučeno. Šestá polní nemocnice Armády České republiky by se v případě souhlasu Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stala součástí těchto mezinárodních aktivit humanitární pomoci uprchlíkům vyhnaným z jejich obydlí ozbrojeným konfliktem.
Způsob a doba nasazení 6. polní nemocnice budou koordinovány s velitelskými orgány NATO. Realizace plánu a shromažďování vojenských sil pro provedení nasazení humanitární operace je v současné době urychleně připravována ve vojenských orgánech aliance. Byli jsme požádáni o předložení návrhu na vyčlenění našeho národního příspěvku.
Celý kontingent jako minimální potřebná síla má být tvořen velitelstvím pozemních sil okamžité reakce NATO a uskupením v počtu asi 8 900 osob. Jsou požadovány zejména jednotky mající za úkol ochranu osob a materiálu, přepravu materiálu a vody, ženijní jednotky k výstavbě a zabezpečení provozu uprchlických táborů údržby cest. Ve struktuře těchto sil je uvažováno o třech polních nemocnicích a 21 dalších zdravotnických zařízeních. Velitelství sil by se mělo rozmístit v Albánii do konce týdne. Nasazení ostatních sil bude uskutečněno postupně v závislosti od možnosti dopravy vzhledem k málo rozvinuté infrastruktuře po železnici, pravděpodobně do italského přístavu Brindisi a odtud loděmi do albánského přístavu Durres. Plánování nasazení 6. polní nemocnice by bylo zahájeno okamžitě po schválení jejího vyslání parlamentem. K přepravě první zdravotnické etapy nám nabízí švédské letectvo dva velkokapacitní letouny Herkules. Personál polní nemocnice je vybrán na základě dobrovolného úvazku příslušníků Armády České republiky, vojáků z povolání, vojáků v další službě a občanských zaměstnanců. Předpokládá se její vyslání na dobu 18 měsíců s možností dalšího prodloužení v závislosti na vývoji situace.
Jak jsem již v úvodu zmínil, na návrh vlády České republiky bylo rovněž projednáno a schváleno oběma komorami Parlamentu České republiky vyslání nevyzbrojeného dopravního letoun AN-26 Armády České republiky k působení v operaci Eagle Eye. Tato letecká monitorovací operace NATO byla v současné době přerušena. Trvá ale zájem orgánů aliance zajistit vzdušné přepravní úkoly pro velení sil aliance působící v této oblasti.
Poslanecké sněmovně a přednedávnem Senátu Parlamentu České republiky jsem proto navrhl souhlasit s vysláním 6. polní nemocnice Armády České republiky k plnění humanitárních úkolů mimo území Svazové republiky Jugoslávie v celkovém počtu do 100 osob na dobu 18 měsíců s možností dalšího prodloužení a nevyzbrojeného dopravního letounu AN-26 Armády České republiky k plnění přepravních úkolů ve prospěch aliančních sil v celkovém počtu do 12 vojáků z povolání Armády České republiky na dobu tří měsíců s možností dalšího prodloužení. Rozsah letového úkolu do 100 letových hodin.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste schválili návrh usnesení ve znění vládního návrhu, tisk číslo 176. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru obrany České republiky Vladimíru Vetchému a nyní bych požádal ministra zahraničních věcí České republiky Jana Kavana, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, 12. dubna 1999 se v Bruselu uskutečnilo mimořádné zasedání Rady Severoatlantické aliance na úrovni ministrů zahraničních věcí. Česká republika se jednání rady na této úrovni zúčastnila poprvé od svého vstupu přesně jeden měsíc předtím, 12. března. Přiznám se, že v okamžiku vstupu jsme nepředpokládali, že bude brzy takový důvod se sejít na mimořádné schůzce a za těchto dramatických okolností.
Severoatlantická rada přijala prohlášení, ve kterém jednoznačně podporuje pokračování leteckých útoků proti vojenským cílům na území Svazové republiky Jugoslávie, a to do doby, než prezident Miloševič přijme pět podmínek, které byly v prohlášení přesně specifikovány.
Prezident Miloševič musí
1. zajistit ověřitelné ukončení všech vojenských akcí a okamžité ukončení násilí a represí,
2. zajistit stažení vojenských policejních a polovojenských sil z Kosova,
3. souhlasit s rozmístěním mezinárodních vojenských sil v Kosovu,
4. souhlasit s bezpodmínečným a bezpečným návratem všech uprchlíků a vyhnaných osob a s tím, aby k nim mezinárodní a humanitární organizace měly neomezený přístup,
5. dát věrohodnou záruku své ochoty spolupracovat na základě principů dohody z Rambouillet při vytváření rámcové politické dohody o Kosovu, a to v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN.
***