Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
2. dubna v 9.03 hodin

Přítomno: 190 poslanců

 

 

(Schůze zahájena 9.03 hodin.)

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, dobrý den. Zahajuji další jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych vám oznámit, že pan poslanec Stanislav Gross má náhradní kartu č. 4, paní poslankyně Ludmila Müllerová má náhradní kartu č. 2, další avizované vydané náhradní karty nemám.

Zahajuji tedy osmý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a ještě jednou vás tady srdečně všechny vítám. Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, jestli někdo z vás, kromě dvou jmenovaných, požádal o vydání náhradní karty.

Bod, kterým bychom měli pokračovat, je projednávání Evropské sociální charty.

Nicméně v tuto chvíli vidím přihlášku místopředsedy vlády ČR pana Egona Lánského, který má právo vystoupit kdykoli, takže jej žádám, aby v tuto chvíli před zahájením projednávání druhé části bodu 35 se ujal slova. A vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste poněkud snížili hladinu hluku v sále, neboť by to tak mělo být.

Prosím, pane místopředsedo. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda vlády Egon T. Lánský: Děkuji.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane místopředsedo, ještě jednou vás přeruším, protože si myslím, že toto je příliš nedůstojná atmosféra. Kolegyně a kolegové, opravdu vás velice důrazně žádám, abyste zklidnili své konání tak, aby se dalo pracovat v tomto jednacím sále. A upozorňuji, že budu iniciovat dohodu vedení sněmovny, aby řídící schůze v případě, že atmosféra v sále bude taková, že nebude možno důstojně jednat, vždy na nějaký čas přerušil jednání, protože v tomto prostředí skutečně není možné pracovat.

Jelikož se atmosféra nezklidňuje, začnu to brát zleva. Prosil bych předsedu poslaneckého klubu KSČM, aby přece jenom se svými kolegy příliš nehlučeli a v případě, že potřebují něco vyřizovat, aby tak činili někde jinde.

Teď má pan kolega Filip smůlu, protože ostatní se zklidnili, takže zůstal sám. Omlouvám se mu. Můžeme tedy v jednání pokračovat. Hovoří místopředseda vlády ČR Egon Lánský.

 

Místopředseda vlády Egon T. Lánský: Děkuji za účinnou pomoc.

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych vás informoval o tom, že se včera na vládu ČR obrátili spojenci se žádostí o vyslovení souhlasu vlády s přelety vojenských letadel členských států Severoatlantické aliance přes území ČR v souvislosti s operacemi NATO v oblasti bývalé Jugoslávie. Vláda se rozhodla o tomto informovat parlament a to tímto činím.

V souvislosti s různými operacemi Severoatlantické aliance v oblasti bývalé Jugoslávie - jde o operace Allied Force, Noble Anvil, Sharp Guard, Eagle Eye a SFOR - vyplývá pro ČR velmi naléhavá otázka přeletu spojeneckých vojenských letadel, neozbrojených i ozbrojených, dopravních i bojových, přes území a vzdušný prostor ČR.

Hlavním požadavkem vojenských orgánů aliance o využití českého vzdušného prostoru je zvýšení flexibility spojeneckých sil a schopnosti NATO rychle reagovat na vývoj situace. ČR již umožnila přelety neozbrojených letadel, především tankerů typu KC 135. Spojenci však dne 1. dubna 1999 rozšířili svou žádost i na ozbrojené bojové letouny.

Umožnění přeletů je výrazem alianční solidarity i plněním spojeneckých závazků, což má svůj zvláštní význam v době kosovské krize. Náš přístup k požadavkům NATO bude mít mimořádný význam i pro rozhodování o dalším rozšiřování aliance.

Je třeba vzít v úvahu naléhavou potřebu provedení přeletů vojenských letadel členských států NATO, z nichž část se uskutečňuje i v zájmu zajištění ochrany příslušníků českého kontingentu SFOR v Bosně a Hercegovině, jakož i v zájmu obrany svrchovanosti Maďarské republiky sousedící se Svazovou republikou Jugoslávií, vůči níž aliance vede leteckou operaci Allied Force. V tomto smyslu je umožnění přeletů příspěvkem k ochraně českých vojáků působících v oblasti a prostřednictvím plnění spojeneckých závazků svým způsobem i krokem k zajištění bezpečnosti ČR a jejích občanů.

Vláda ČR již 12. října 1998 přijala usnesení č. 676, ve kterém vyjádřila souhlas s přelety vzdušných sil NATO přes území ČR pro případ akce NATO k odvrácení humanitární katastrofy v Kosovu. Tranzit vojsk je upraven i pro konkrétní operace SFOR a Joint Guardian. Předkládaný materiál je pokusem přijmout souhrnné řešení problematiky přeletů vojenských letadel států NATO, které se nicméně přijímá v době, kdy ještě nejsou ve vnitrostátním právním řádu plně upraveny závazky vyplývající z členství ČR v alianci.

Zatímco Maďarsko s ohledem na pobyt vojsk USA na svém území projednalo v parlamentu i působení spojenců v maďarském vzdušném prostoru, Polsko je připraveno vydávat souhlas s přelety spojeneckých vojenských letadel obratem z pracovních úrovní, a to projednáváním ve vládě či parlamentu.

Rád bych ovšem upozornil, že vzhledem ke geografické poloze Polské republiky takovéto přelety v tomto okamžiku nejsou aktuální.

Pro úplnost dalších členů viszegrádské skupiny uvádím také stanovisko Slovenska, jež povolilo přelet tankerů a neozbrojených dopravních letadel. Nelze vyloučit, že se spojenci obrátí se stejnou žádostí o povolení přeletů ozbrojených bojových letadel i na slovenskou republiku. O tom však zatím nejsou dostupné informace.

Nebylo by žádoucí, aby ČR jako člen aliance podmiňovala svůj přístup k povolení přeletů ozbrojených letadel postojem viszegrádského partnera, ale nikoli člena aliance - Slovenska. Naopak lze předpokládat, že souhlas ČR bude mít pozitivní vliv i na stanovisko v Bratislavě.

Z dalších zemí v blízkosti území konfliktu Itálie a Chorvatsko rovněž poskytly svůj vzdušný prostor pro aktivity vojenských letadel aliance, Itálie navíc i využití základen. Nehledě na některé deklarace určené především pro domácí politickou scénu, zachovává Řím alianční postup, a to i přesto, že to vnitropoliticky pozice vlády do jisté míry oslabuje.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP