Poslanec Jiří Maštálka: Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, před časem jsem se na vás obrátil s interpelací týkající se situace ve strojírenském podniku a.s. Škoda Plzeň. Za odpověď vám děkuji.
Od té doby došlo ale ve jmenován podniku ke změnám, včetně výměny vedení. Podle mých poznatků se situace v podniku i nadále zhoršuje, pokračuje propouštění, které má výraznější charakter, než se předpokládalo. Zaměstnanci jsou v nejistotě, mzdy jsou často vypláceny s časovým skluzem. Obavy vyvolává i hospodářský vývoj podniku. Alarmujících signálů je řada.
Ptám se proto, vážený pane ministře, za prvé, zda je více konkretizován protikrizový postup s cílem zabránit dalšímu propadu produkce. Za druhé, došlo-li podle vašich poznatků ke změně vlastnické struktury v porovnání se stavem v prosinci 1998. Za třetí, jak se vyvíjí objem zakázek a zda je ovlivněn událostmi v Jugoslávii. Za čtvrté, jakým způsobem se bude pravděpodobně vyvíjet zaměstnanost či nezaměstnanost v tomto strategickém strojírenském podniku v nejbližších měsících. S tím souvisí i otázka rekvalifikací, neboť považuji za důležité, aby rekvalifikace v okrese Plzeň-město měla pevný koncept. Je zde totiž velká koncentrace technických pracovníků, kteří se sice již rekvalifikovali v jiných technických profesích, ale ani v těch nenacházejí v tomto regionu uplatnění.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče i ostatní kolegové, kteří tady ještě setrvali, dámy a pánové, pan poslanec Maštálka specifikoval své interpelace. Jsou to čtyři otázky, zda je více konkretizován protikrizový postup s cílem zabránit dalšímu propadu produkce. Je tam i otázka, jaká je vlastnická struktura.
Stát může zasahovat v rozsahu svých vlastnických práv. Realizuje se prostřednictvím Fondu národního majetku v objemu 8,7 % akcií. Samozřejmě pokud nedojde k určité dohodě s věřiteli a případně následně až bude odstartován revitalizační program, myslím, že Škoda má velkou šanci obstát.
V současné době Škoda, a.s., prochází restrukturalizačním programem, ve které se právě v těsné spolupráci s věřiteli a zastupujícími bankami soustřeďuje na konkrétní činnosti a aktivity, které jsou klíčové pro rozvoj jejího dalšího podnikání. To současně znamená, že Škoda Plzeň bude pokračovat v rozvoji a podnikání pouze v těch oborech, které vytvářejí zisk a jsou konkurenceschopné. Mám na stole projekt, který zpracovala auditorská a poradenská firma Credit Swiss First Boston. Zdá se mi velice výhodný. Existuje tam ještě jeden scénář, ale zdá se mi velice vhodný ten, který je zpracován firmou Credit Swiss First Boston.
U výrobních společností, jejichž parametry nejsou schopny dlouhodobě zajistit konkurenceschopnost, bude prováděn řízený útlum. Jinak to ani nejde.
Aktuální čísla, která byla prezentována vedením společnosti, jsou poměrně optimistická. Pohybují se v nárůstu o cca 11 % v konsolidovaných tržbách ze skupiny Škoda, a.s., a nárůst exportu se předpokládá o cca 23 až 25 %.
Vzhledem k tomu, že tento náš nejvýznamnější strojírensko-metalurgický komplex předpokládá celkový objem tržeb za 37 miliard korun v letošním roce a v tom i podstatné zvýšení exportu, nechci tady být příliš optimistou, ale myslím si, že signalizované obavy, že by Škoda mohla jít do totálního kolapsu, nejsou tak opodstatněné, i když vím, že situace ve všech strojírenských podnicích napříč republikou je více než alarmující.
Další byla otázka, jak se vyvíjí vlastnická struktura. Vlastnická struktura největších akcionářů Škody a.s. je následující: společnost Nero vlastní 22,71 %, tj. akciová společnost vlastněná panem Soudkem, dále je to Deutche Boerse 15,05 %, Fond národního majetku 8,7 %, Komerční banka 8,25 % a Investiční a poštovní banka 8 %, podílí se tam Česká pojišťovna 6,65 %.
Proč byla tato otázka položena? Domnívám se, že proto, že trend posilování vlastnického podílu je patrný u Deutche Boerse Clearing, a.s., kde podíl, který jsem tady jmenoval, se zvýšil. Jinak k výrazným změnám ve vlastnictví nedošlo. V současné době Deutche Boerse ho navýšila na 15,05 %. Tento trend u této firmy může samozřejmě leccos naznačovat a signalizovat.
Ptal jste se mě, jak naše angažovanost v Jugoslávii ovlivňuje situaci ve Škodě Plzeň. Domnívám se, že tento vliv bude dost patrný, protože pokud tam nedojde k pozitivnímu vývoji situace, to znamená spíše k obnově než ničení, bude to mít vliv na export i import. Jugoslávie patří k tradičním a dlouhodobým obchodním partnerům Škody, a.s., zejména v oblasti dodávek energetických zařízení. Škodovka tam má významnou pozici. Byl jsem tam mnohokrát ještě i ve funkci generálního ředitele. Vím, že tam k českým výrobkům mají výborný vztah a velkou důvěru a Škoda má velký zvuk.
K stěžejním obchodním případům. V desátém měsíci roku 1997 byl podepsán kontrakt s jugoslávskou elektrárenskou společností Elektroprievida Serbia na dodávky zařízení pro dostavbu kogenerační elektrárny o výkonu 2 x 350 MW pod názvem Kolubara B. Celkové náklady na dostavu elektrárny představují 300 mil. amerických dolarů, z toho Škoda, a.s., by měla zjišťovat třetinu objemu, to znamená více než za 100 mil. dolarů. Není to částka zanedbatelná. První blok elektrárny by měl být uveden do provozu v roce 2000 a druhý v roce 2001. Do dnešního dne bylo dodáno a zaplaceno zboží v hodnotě 34 mil. amerických dolarů, druhá a třetí etapa dostavby jsou rozpracovány.
***