(pokračuje M. Zeman)
V současné době je navrhovaná koncepce nové daně z nemovitostí stále ověřována na pilotních studiích směřujících především k posouzení vhodného rozpětí daňových sazeb.
Zcela závěrem bych rád dodal, že název vaší interpelace se jmenuje "Návrh daně z nemovitostí". Odpovídal jsem tedy o všem, co se týkalo návrhu daně z nemovitostí, a nevybočil jsem z tématu na rozdíl od jednoho mého dnes poslaneckého, v minulosti ministerského kolegy, který v této ctihodné sněmovně četl 45 minut seznam včetně telefonních čísel institucí, které se k předmětu této interpelace vztahovaly jenom velmi volně. Vidíte, že jsem se opravdu snažil mluvit k věci a být informačně výživný.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Dalším, v pořadí osmým vylosovaným poslancem interpelujícím předsedu vlády je poslanec Petr Nečas, a to ve věci Národního bezpečnostního úřadu. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Nečas: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, úvodem bych vás chtěl požádat, abyste upozornil pana ministra Fencla, že usnesení Poslanecké sněmovny zakazuje používání mobilního telefonu v době jednání schůze v jednací síni. Foyer je dostatečně prostorné na to, aby tam pan ministr mohl telefonovat.
Nyní k samotnému meritu interpelace.
Vážený pane předsedo vlády, v souladu se zákonem 148/1998 Sb. jste přímým nadřízeným ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Z ducha a dikce tohoto zákona plyne, že nesete politickou odpovědnost za chod tohoto velmi významného úřadu, této klíčové státní instituce. Tato instituce v současné době sídlí ve velmi provizorních prostorách Ministerstva vnitra, které mají kapacitu maximálně 150 až 160 osob. Z našeho vstupu do NATO plynou požadavky - a pamatuje na to také státní rozpočet - vyčlenit budovy pro 250 zaměstnanců.
21. srpna minulého roku přijala vláda usnesení, kterým uložila vedoucímu Úřadu vlády zajistit vhodné prostory do 15. září 1998. Vedoucí úřadu vlády tento úkol nesplnil. Chtěl bych upozornit, vážený pane ministerský předsedo, že jsem úplně stejnou a takřka totožnou interpelaci podával již během lednové schůze Poslanecké sněmovny. A tak se vás opětovně po dvou měsících ptám: Jaké kroky jste podnikl vůči vedoucímu Úřadu vlády, který nesplnil usnesení vlády? Jaké konkrétní kroky jste podnikl pro to, abyste jako politicky odpovědný člověk zajistil budovu pro Národní bezpečnostní úřad? A velmi obligátní, až primitivní otázka: Kdy konečně Národní bezpečnostní úřad dostane vhodnou a parametry splňující budovu?
Vážený pane ministerský předsedo, dokázal jste se poměrně rychle a briskně postarat o své sídlo ministerského předsedy v Kramářově vile. Velmi vás prosím i jménem daňových poplatníků, abyste stejné nadšení a úsilí projevil i při zajišťování budovy pro Národní bezpečnostní úřad. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády pan Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Děkuji. Dovolte mi, abych - pokud to jednací řád nezakazuje - složil upřímnou sportovní poklonu za tuto interpelaci a abych odpověděl naprosto věcně, protože problém, který jste formuloval vy, sdílím i já. A nestačí ho pouze sdílet, je zapotřebí ho i řešit.
Ano, máte pravdu, pane poslanče, že v usnesení vlády, čirou náhodou přijatého 21. srpna 1998, bylo uloženo Úřadu vlády a předsedovi - pokud si někdo myslí, že mě vyruší zvoněním mobilních telefonů, nevyruší - komise vlády pro umísťování státních orgánů, tzv. vládní dislokační komise, projednat s ředitelem NBÚ umístění NBÚ. Co se tedy dělo?
Za prvé. NBÚ byly nabídnuty v září a říjnu tři, slovy tři naprosto konkrétní objekty. Tyto tři objekty byly NBÚ odmítnuty a já naprosto chápu důvody. Je potřeba si uvědomit, že NBÚ není běžná instituce, že např. - i když mě to překvapuje - potřebuje budovu, která nesouvisí s ulicí, která nesouvisí s chodníkem, prostě budovu oddělenou od veřejných komunikací. Ale jsou i jiné důvody, proč byly tyto objekty odmítnuty - např. to byla malá kapacita. Třetí objekt, to byla mimochodem Ruzyně, kterou nabídlo Ministerstvo obrany, byl zase odmítnut z důvodu potřeby velmi vysokých investic do rekonstrukce objektu a umístění objektu. Toto je důvod, proč tento problém se zatím nepodařilo vyřešit.
Když jsem v lednu odpovídal na vaši interpelaci, konstatoval jsem, že jsme začali jednat o koupi velmi vhodného objektu na Praze 5 pro potřeby NBÚ. Toto jednání vedlo Ministerstvo financí, to těžko může vést přímo Úřad vlády, ale to není podstatné. Byly by tam malé náklady na rekonstrukci, a třebaže soukromý subjekt, tedy společnost, celou dobu projevoval ochotu k tomuto obchodu, začátkem března 1999 nám poněkud překvapivě sdělil, že od této předběžné dohody ustupuje. Jednal jsem tedy s ředitelem NBÚ o tom, jak co nejrychleji tuto situaci uzavřít, a dohodli jsme se takto:
Požádám Ministerstvo vnitra, a jak víte, ministr vnitra již bude v provozuschopném stadiu, aby prostory, které až dosud NBÚ zaujímá v jeho budově, kterou z důvodu vojenského tajemství nebudu uvádět, byly rozšířeny na celou budovu, protože podle sdělení pana ředitele Kadlece tato budova bezpečnostním požadavkům vyhovuje. Ušetřili bychom náklady na stěhování. A zbývající úřadníci Ministerstva vnitra, kterých je tam přibližně 120, se přestěhují podle dosažené dohody s ministrem obrany právě do oné Ruzyně, což je koneckonců čtvrť, která má s Ministerstvem vnitra mnoho co do činění.
Závěrem bych zcela případně dodal, že usnesení vlády o přeměně Kramářovy vily na premiérské sídlo bylo přijato v době, kdy ve vládě dominovala právě vaše politická strana, pane poslanče. Já jsem pouze na toto usnesení vlády organicky navázal a dovedl jsem to ke zdárnému konci.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance, zda má v úmyslu položit doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Petr Nečas: Pane ministerský předsedo, navázal jste na ně a velmi usilovně. Ale nyní opět k meritu věci.
Pochopil jsem z vaší odpovědi, že vbrzku bude budova pro Národní bezpečnostní úřad. V této souvislosti si vybavuji jednu známou historku, podle které při prvomájové demonstraci někdy na počátku šedesátých let po této demonstraci volali účastníci demonstrace na tribunu k tehdejšímu prezidentu a prvnímu tajemníku Novotnému: "Soudruhu Novotný, není dost masa. Kdy bude maso?" A soudruh Novotný odpověděl: "Vbrzku, soudruzi, vbrzku." Rok poté maso nebylo a demonstranti volali: "Kde je to brzko, soudruhu Novotný?" Takže já jsem pochopil, že vbrzku bude budova pro Národní bezpečnostní úřad. Počkám si na další schůzi, kde se vás, pane ministerský předsedo, zeptám, kde je to brzko.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Byl položen dotaz, předseda vlády má možnost reagovat.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Ale nepochopil jste mě zcela přesně, pane poslanče, protože budova pro Národní bezpečnostní úřad již je a Národní bezpečnostní úřad v ní sídlí a zaujímá zatím dvě patra. Brzko bude spočívat v tom, že se z těchto dvou pater metodou metastázy postupně rozšíří i do pater ostatních, ale objekt už je, stojí na světě a jistě jste se na něj byl podívat.
***