Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(Schůze zahájena v 9.02 hodin.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, přeji vám dobrý den, je 9.02 hodin, což znamená, že bychom měli zahájit další jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny.

Prosím všechny vás, kteří jste přítomni v jednací síni, zda byste mohli zaujmout svá místa, přihlásit se svými identifikačními kartami. A prosím samozřejmě všechny kolegyně a kolegy, kteří se zdržují mimo sněmovnu z jiných než ryze obstrukčních důvodů, zda by nemohli přijít do sněmovny, tak abychom zahájili dnešní jednací den v co možná největším počtu přítomných.

Na den 1. dubna 1999 jsem obdržel dvě písemné omluvy poslanců, a to pana poslance Jiřího Patočky pro nemoc a paní poslankyně Vlasty Štěpové z důvodu zahraniční služební cesty. Omluveni jsou také dva členové vlády - ministr pan Václav Grulich pro nemoc a místopředseda vlády pan Pavel Rychetský z důvodu jednání Ústavního soudu.

Prosím ještě jednou všechny vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, resp. o sdělení, komu byla náhradní karta vydána a jaké má číslo. Prvním takovýmto sdělením je informace o tom, že paní poslankyně Ludmila Müllerová má náhradní kartu č. 2.

Hlasovací zařízení mi říká, že jsme již usnášeníschopní. A proto dovolte, abych vám předložil návrh na rozšíření pořadu této schůze o dva - zdůrazňuji - ryze formální body, a to návrh na revokaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 176 a druhým bodem je návrh na opravené usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská charta místní samosprávy ze dne 15. října 1985, která byla za Českou republiku podepsána ve Štrasburku dne 28. května 1998.

Tento návrh předkládám Poslanecké sněmovně na doporučení zahraničního výboru a jeho cílem je opravit technickou chybu, která byla přejata do usnesení Poslanecké sněmovny z vládního materiálu. Vám všem byly rozdány příslušné podklady a žádám sněmovnu, aby zařazení těchto bodů podpořila, neboť tato byť formální a technická chyba by mohla zpochybnit platnost usnesení jako celku.

Navrhuji, abychom tyto dva body zařadili jako první dva body našeho dnešního odpoledního jednání.

O slovo se hlásí předseda poslaneckého klubu KSČM pan Vojtěch Filip, prosím.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, také navrhuji, abychom program jednání Poslanecké sněmovny rozšířili o jeden bod , a to o bod, ve kterém by Poslanecká sněmovna usnesením vyslovila požadavek na suspenzi, tedy na neplatnost Washingtonské smlouvy pro Českou republiku, s tím, že by přijala usnesení, že se Česká republika necítí být vázána ustanovením Washingtonské smlouvy.

Navrhuji, aby tento bod byl zařazen nyní po projednání organizačních záležitostí, tedy ještě před třetími čteními, pokud někdo považuje za vhodné a neprošel by tento návrh, aby to bylo zařazeno hned po projednání třetích čtení.

Dovolte mi, abych velmi stručně odůvodnil svůj návrh.

Již týden jsme svědky agrese několika států, které jsou součástí Washingtonské smlouvy, a tyto státy se rozhodly zaútočit na suverénní stát nejen v rozporu s Chartou Organizace spojených národů, ale zejména se smlouvou samotnou. Podotýkám, že samotné rozhodnutí Severoatlantického paktu, nebo těch států, které se účastní agrese ve Svazové republice Jugoslávie, odporuje článku I. Washingtonské smlouvy… (Část poslanců boucháním do lavic přerušuje řečníka.)

Pane předsedající, byl bych rád, kdybyste uklidnil sněmovnu.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, této přestávky bych chtěl využít k apelu na všechny kolegy, kteří sice nesouhlasí s tím, co říká pan poslanec, nicméně je prosím, aby své názory dávali najevo jiným způsobem, např. v případné rozpravě, která by mohla být vedena k tomuto bodu. Děkuji vám za pochopení.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Podotýkám, že v článku I. Washingtonské smlouvy se strany zavazují, jak je stanoveno v Chartě Organizace spojených národů, řešit veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zúčastněny, mírovou cestou, takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a spravedlnosti a zdržely se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo užití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.

Jsem přesvědčen o tom, že tento článek za prvé hrozbou síly vůči Svazové republice Jugoslávii, ale samotným užitím síly státy sdružené ve Washingtonské smlouvě porušily.

V článku II. stanoví Washingtonská smlouva, že budou usilovat o vyloučení konfliktů ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat hospodářskou spolupráci mezi kterýmikoliv stranami nebo se všemi stranami.

Článek III. je znám a hodně se tady o něm hovořilo.

A článek IV. říká, že Washingtonská smlouva se dotýká jenom území států, které k této smlouvě přistoupily.

Útok na Svazovou republiku Jugoslávii je tedy útokem, který je v přímém rozporu s články III. a IV. Washingtonské smlouvy.

Za zásadní porušení Washingtonské smlouvy považuji rozhodnutí Rady paktu NATO, protože článek VII. říká: "Touto smlouvou nebudou nikterak dotčena a nikterak vykládána práva a povinnosti stran, které jsou členy Organizace spojených národů, ani prvořadá odpovědnost Rady bezpečnosti za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti."

Připomínám, že Javier Solana prohlásil dne 22. března letošního roku, že pakt NATO nemá mandát Rady bezpečnosti a nemá mandát ani OBSE.

***