(pokračuje Špidla)
Je to dáno prostě tím, že sněmovna, ač se to nezdá na první pohled, a v některých okamžicích z našich šarvátek je to velmi těžké, přijmout tuto myšlenku, tak přesto sněmovna ve své podstatě - alespoň moje zkušenost je taková - sleduje obecný zájem a je schopna posoudit jednotlivé pozměňovací návrhy. Tudíž argument o nějakém nestandardním legislativním procesu, který je vyvolán tímto návrhem a je povrchní, nevyplývá ze znalosti fungování sněmovny a pravděpodobně byl užit účelově.
Pokud jde o lékovou komisi, která je definována zákonem, je velmi významné si uvědomit, že tato komise dává doporučení ve zcela zásadní věci, ve věci, kde se pohybují miliardy a možná i desítky miliard, a proto je velmi správné, je-li zákonem stanoveno přesně, co je a co není konflikt zájmů, a je-li omezena možnost konfliktu zájmu v této komisi. Mimo jiné z debaty o občanské společnosti a o systému veřejného zdravotního pojištění je nutné si uvědomit, že je třeba vytvořit a zdůraznit některé samosprávné prvky, ale to jenom na okraj. Klíčový moment je, že u takto významného orgánu musí být naprosto zřetelně a zákonně korektním způsobem omezena možnost konfliktu zájmů.
Dovolte mi, abych ukončil své vystoupení. Já si také nejsem jist, zda pan poslanec Cabrnoch materiál četl, protože moje zkušenost ze spolupráce s panem poslancem Cabrnochem je, že číst umí a čtenému textu rozumí. Tudíž použil-li argumentaci tak, mimo základní téma, není to z nepochopení, ale pravděpodobně proto, že sleduje vlastní tendenci, a bohužel s tou tendencí se rozhodně nemohu ztotožnit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní udílím v rámci obecné rozpravy slovo panu poslanci Václavu Krásovi, připraví se poslankyně Taťána Jirousová a po ní pan poslanec Milan Zuna.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, členové vlády, děkuji pánům ministrům, že mě pustili ke slovu. Bývá totiž ve sněmovně zvykem, že předkladatelé většinou reagují až na rozpravu, a ne na slovo zpravodaje - zřejmě ťal do živého.
Dovolím si několik slov k předloženému návrhu novely zákona 48/1997. Co obsahuje návrh zákona? Zopakuji to, co zde již řekl zpravodaj nebo předkladatel. Za prvé: omezení práva pojištěnců změnit zdravotní pojišťovnu při zavedení nucené správy na zdravotní pojišťovnu. To považuji za zásah do práv občanů a pro mne je to nepřijatelné. Prostě je to tak, že když někdo špatně hospodaří, tak ztrácí klienty. Myslím, že toto oba páni ministři ve své řeči opomněli. Je to trest toho, kdo špatně hospodařil. A my nemůžeme pracovat tak, že jsou zde klienti pro pojišťovnu. Je zde pojišťovna pro klienty.
Za druhé: zřízení lékové komise považuji za posílení pravomoci Ministerstva zdravotnictví, je to administrativní krok a není to určitě systémový krok, jak zde páni ministři zdůvodňovali.
Třetí věc, kterou novela přináší, je rozčlenění léků, což je nejrozsáhlejší část zákona. Jde opět o administrativní zásah, ale vůbec to není vytváření ekonomického prostředí, které jedině může vést k omezení výdajů na léky. Žádný administrativní zásah nepovede k omezení výdajů na léky a páni ministři bohužel v tomto opět nemají pravdu.
Poslední návrh předloženého zákona je prodloužení platnosti zákona 48/98 na dobu neurčitou. Musím říci, že tomuto návrhu vůbec nerozumím, protože - pokud si dobře pamatuji - tak omezení platnosti zákona prosadili poslanci sociální demokracie. Oni tehdy nepodpořili vládní návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vy jste věděli, proč chtějí omezit platnost zákona. Vy jste věděli, jak systémově změnit veřejné zdravotní pojištění. Proto mě překvapuje, že Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopné za tři čtvrtě roku připravit alespoň základní systémové změny. Pan ministr zde o tom hovořil, že v květnu má být dokončena příprava zásad zákona. To je prostě málo. Po celý rok ministerstvo nebylo schopné připravit zákon o veřejném zdravotním pojištění, i když jedna materie byla před jedenapůl rokem napsána.
Musím říci, že mě překvapuje, jak pan ministr Špidla otáčí smysl svých slov, svých činů, která zde pronášel před rokem, když prosazoval omezení doby platnosti tohoto zákona. Tyto skutečnosti svědčí o malé výkonnosti Ministerstva zdravotnictví a je zřejmé, že vláda předkládá Poslanecké sněmovně novelu zákona 48 z roku 1997 jen proto, aby zrušila omezení platnosti zákona, což je prostě málo.
Proto v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny dávám návrh na zamítnutí návrhu zákona v prvním čtení, a pokud by tento návrh nebyl přijat, tak navrhuji, aby návrh zákona byl vrácen předkladateli k přepracování.
Musím říci, že je ještě dostatek času na to, aby mohl být kvalitní zákon předložen Poslanecké sněmovně. Máme začátek dubna, a pokud ministerstvo předloží do poloviny roku nový zákon, je možné, abychom se jím zabývali dostatečnou dobu a tento návrh mohli potom schválit. Předložit ale zákon jenom proto, abychom prodloužili dobu jeho platnosti, je málo, a já proto za klub Unie svobody předkládám tento návrh.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci a nyní uděluji slovo paní poslankyni Taťáně Jirousové a připraví se poslanec Milan Zuna a po něm pan poslanec Výborný.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, novela zákona 48 z roku 1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, předložená vládou, neřeší všechny základní nedostatky. Všichni víme, že stávající zákon o zdravotní péči i zákon o veřejném zdravotním pojištění je špatný. Koaliční strany, které sestavily po květnových volbách v roce 1996 menšinovou vládu, se dohodly, že prioritami pro ně bude kromě jiného zdravotnictví a sociální politika. Jaký je však současný stav, víme. Všechny prosazované koncepce byly systémově chybné, a nakonec si to uvědomuje i bývalá koalice. Dosud nebyl připraven návrh zákona, který by řešil ve shodě obou ministerstev otázky spadající do zdravotně sociální oblasti.
Domnívám se, že jak zákon o zdravotní péči, tak i zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o sociální pomoci musí být tvořen souběžně, v součinnosti Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Budu věřit vládě, která v důvodové zprávě projednávané novely slibuje předložení věcného záměru zákona o veřejném zdravotním pojištění v květnu tohoto roku. Budu tedy hovořit k předložené novele, která se týká jen ambulantní péče, tedy především léčivých přípravků pro ambulantní péči.
***