(pokračuje Fischerová)
Nehledě na to, že nelze ani reálně předpokládat, že takto navržená novela povede ke snížení spotřeby tabáku právě u mladistvých ve věku 16 - 18 let. Budou zde hrát roli i technické problémy. Z tohoto hlediska je spíše potřebná alternativa maximálního zvýšení spotřební daně, která by vedla k adresnému přesunu financování potřeby zdravotní péče, jejíž kauzální příčinou je kouření. Takovým opatřením by nebyli zatěžováni ostatní daňoví poplatníci pochybnou solidaritou, pokud jde o léčení důsledků kouření tabáku. Navíc by bylo možné očekávat, že skutečně dojde ke snížení potřeby tabáku.
Samotný zákon č. 37/89 Sb. je v některých svých ustanoveních, např. v § 13 a 15, zastaralý a neodpovídá proběhlým společenským a institucionálním změnám. V koncepčních a realizačních přístupech resortu zdravotnictví došlo k vytvoření Národního programu zdraví a aspoň k částečné, i když často málo účinné realizaci jednotlivých programů, jejichž efekt je navíc zcela překryt převažujícím vlivem reklamy.
V zákoně č. 37/89 Sb. tedy chybí potřebná provázanost kroků Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, místní samosprávy a také státní správy. Drobná novelizace zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi bez současné úpravy těchto nedostatků by mohla působit paradoxně. Nicméně předložený návrh novely považuji za upozornění na naléhavý společenský problém, který však musí být řešen ze širšího legislativního pohledu. Přikláním se k návrhu na postoupení do druhého čtení, kde předpokládám úpravy, o nichž jsem se zmínila, nebo aspoň některé z nich. Jen v takovém případě je možné očekávat určité pozitivní dopady této jistě nesmírně užitečné poslanecké iniciativy. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další je pan poslanec Milan Zuna. Prosím znovu pány poslance sociální demokracie, aby respektovali požadavek klidu ve sněmovně. Můžete upozornit vašeho kolegu.
Poslanec Milan Zuna: Pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, když se projednávala novela zákona o spotřební dani, tak jsem navrhoval úpravu v § 40 c) a řekl jsem, že vysvětlím, proč jsem tak učinil při této příležitosti. V současné době se objevily na trhu cigarety, které jsou baleny samostatně a prodávány zhruba za prodejní cenu 3 Kč z obchodu. Prodávají se pod názvem Kusovka. Tyto cigarety jsou řádně kolkovány s tím, že Celní úřad Kutná Hora vyrábí kolky v hodnotě jedné cigarety, což je podle současného zákona legislativně v pořádku. Problém nastává v tom, že při průzkumu kupujících těchto cigaret bylo zjištěno, že jsou kupovány zejména mladistvými, u kterých se tímto může podporovat kouření. Nabádání ke kouření tímto způsobem není v zájmu naší společnosti, protože je jen otázkou času, kdy tento problém se rozroste do daleko větších rozměrů.
Současně je důležité, aby zůstala nejnižší hranice zachována na 10 ks, protože toto balení je standardně prodáváno řadou výrobců a zároveň toto balení pomáhá snižovat počet vykouřených cigaret u silnějších kuřáků, kteří se rozhodli, že s kouřením přestanou, a toto množství si stanovili jako svůj denní limit.
Dále je nutné, aby text do zákona hovořil zřetelně pouze o cigaretách, protože je možné, že v budoucnu budou používány tabákové nálepky i pro doutníky, kde jsou balení v menších počtech žádoucí. Takže tato tematika navazuje na současně projednávaný zákon, který v podstatě doporučuji do druhého čtení, ale organicky se to musí promítnout - to, co navrhuji - do zákona o daních.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako třetí paní poslankyně Talmanová.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, problematika negativního vlivu užívání tabáku na zdraví populace si bezesporu zaslouží v dnešní době pozornost, ale větší, než jí věnovali předkladatelé této novely. Jestliže si předložený návrh klade za cíl pouze odstranit ve stávající zákonné úpravě rozdíl mezi věkovou hranicí pro prodej alkoholu a tabákových výrobků, nemám proti tomu žádných námitek. Jak ovšem bude toto omezení účinné v praxi, nedokážu odhadnout. Asi podobně jako u druhé společensky tolerované drogy - alkoholu.
Jestliže se předkladatelé návrhu domnívají, že tato úprava sníží počet nezletilých uživatelů tabáků, jsem si jista, že se mýlí. Navržená změna má z pohledu prevence zřetelně represivní charakter. Výsledky takto omezujících opatření v oblasti závislostí ještě nikdy nepřinesly pozitivní účinek. Statistika snižování věku kuřáků a rychlá návykovost v důsledku působení nikotinu na centrální nervovou soustavu dětí a nezletilých je velmi varující. Tato úprava ji ale v žádném případě nevyřeší. Kombinace masivní velkoplošné reklamy na tabákové výrobky, znovuobnovení prodeje kusových cigaret a současně navrhované povýšení cigarety do kategorie jakéhosi zakázaného ovoce může mít opravdu kontraproduktivní účinek.
Můj názor na tuto předlohu je v podstatě stejný jako názor meziresortní protidrogové komise. Proto navrhuji vrátit tento návrh předkladatelům k dopracování. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako poslední se přihlásil pan poslanec Jičínský. Předtím ještě pan ministr David.
Ministr zdravotnictví ČR Ivan David: Dámy a pánové, byl bych rád, kdyby se zde jednotlivé projevy opíraly o doložená tvrzení, a nikoliv o intuici jako u kolegyně, která hovořila přede mnou. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Jičínský. Doufám, že pan poslanec Jičínský nebude mluvit intuitivně. Doufám, že bude používat pouze tvrdá, statistická data.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, nechám to na posouzení kolegů. Nehodlám v této souvislosti uvádět žádná zvláštní fakta, chci jen kolegy upozornit na jednu věc. My jsme se s tímto problémem setkali v minulém období, kdy byla projednávána novela trestního zákona, pokud jde o postih držení malého množství drog. V té souvislosti tu byla vznesena otázka, zda samo posílení trestní represe v určitých otázkách je pozitivním řešením, nebo není pozitivním řešením. To je problém, který se klade i u této dílčí novely.
Je otázka, má-li se rozšiřovat v našem právním řádu počet těch předpisů, které dost dobře nelze sankcionovat, protože není v moci státních orgánů, aby u takovýchto předpisů skutečně účinně kontrolovaly, zda jsou, nebo nejsou dodržovány. Pokud bude někdo za porušení tohoto předpisu postižen, bude to velmi selektivní, protože nepochybně všichni víme, že kvantum porušování takovýchto norem je značné. Je to tedy otázka, zda tato cesta změny právního předpisu tam, kde chceme dosáhnout určitého cíle a myslíme si, že ho dosáhneme tím, že něco stanovíme v zákoně, je cesta pozitivní a schůdná.
Říkám to proto, že se tady i v médiích dost často vyskytují takové hlasy, že stačí změnit legislativu, aby se změnila skutečnost, ale vůbec to tak není. Já jsem si vědom toho, že v určitých případech je vhodné, aby právní normy stanovily poněkud vyšší úroveň požadovaného chování, než je ta úroveň běžně realizovaná, ale rozdíl mezi tím, jak se lidé běžně chovají a jak se budou chovat bez ohledu na to, jaký bude právní předpis, by neměl být příliš velký, protože je-li tento rozdíl příliš velký, znamená to, že je právo znevažováno, protože není dodržováno a z nedodržování se nevyvozují žádné důsledky.
***