(pokračuje Horníková)
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednal tento tisk a na své 10. schůzi dne 10. 3. přijal toto usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předložený tisk č. 82 schválit.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Zdeňce Horníkové. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám tyto přihlášky: Jako první je do obecné rozpravy přihlášena opět paní poslankyně Zdeňka Horníková, jako druhý pan poslanec Tomáš Kvapil. Další přihlášky jsou směřovány do rozpravy podrobné. Žádám, aby se slova ujala paní poslankyně Zdeňka Horníková.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Dámy a pánové, před chvílí jsem přednesla usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Nicméně mé stanovisko k tomuto tisku je poněkud jiné. Vycházím-li skutečně z předlohy novely, kterou máte před sebou, a usnesení výboru, které bylo přijato, pak mi dovolte krátké shrnutí a poté můj návrh.
Podstatou tohoto návrhu zákona je nová úprava jednak způsobu stanovení vypořádacího podílu nabyvatelů jednotek, kterým byla jednotka již převedena a u kterých došlo k zániku členství v družstvu, jednak způsob úhrady tohoto podílu. V rámci stávajícího znění zákona § 24 odst. 10 se do stanovení výpočtu vypořádacího podílu započítává i nedělitelný fond, což je speciální úprava proti úpravě obsažené v obchodním zákoníku. Obchodní zákoník totiž říká, že nedělitelný fond nelze za trvání družstva použít k rozdělení mezi členy.
Dále § 25 o vlastnictví bytů hovoří o tom, že družstvo může vyrovnat vypořádací podíl nabyvatelů jednotek na základě dohody i jinak, než je stanoveno v § 234.1 obchodního zákoníku. Pokud však nedošlo k takové dohodě, je pevně, kogentně zákonem stanoveno, že družstvo je povinno uhradit nabyvatelům jednotek nevyrovnané podíly v penězích do pěti let ode dne nabytí účinnosti zákona, od 1. května 1994 do 30. dubna 1999.
Jak jsem říkala, jedná se tedy o kogentní ustanovení, což znamená, že se od něho nelze ani dohodou účastníků odchýlit.
V důvodové zprávě předkladatele se uvádí, že zákon č. 72/1994 Sb., který parlament přijal 24. března 1994 s účinností od 1. května 1994, obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních lidských práv a svobod.
V odůvodnění navrhovatelé pak vysvětlují, že mají na mysli ochranu vlastnictví právnických osob, tj. bytových družstev. O práva fyzických osob, to je členů, bohužel již tato novela tak velkou starost nemá. Řada členů družstev se již pět let marně domáhá svého práva na vydání družstevního bytu do vlastnictví.
Otázka, co se stane s družstvy po 1. květnu 1999. Důvodová zpráva v návrhu hovoří o tom, že družstva jsou vystavena nedozírným rizikům, neboť po vyplacení těchto vypořádacích podílů v penězích včetně nedělitelného fondu musí údajně přistoupit k prodeji nebytového majetku nebo tyto částky vybírat od těch členů, kteří si členství zachovali. Tento názor však nemůže v praxi obstát, a to zejména z toho důvodu, že nedělitelný fond je družstvo povinno doplňovat nejméně o 10 % ročního čistého zisku, a to až do doby, než výše fondu dosáhne částky rovnající se polovině základního zapisovaného jmění družstva. Drtivá většina družstev si může ale vytvořit v rámci svého hospodaření takové rezervní fondy, do kterých mohou ukládat podle svého uvážení a konkrétní potřeby určité prostředky, které se nezahrnují do základu pro výpočet daně z příjmů. Jinými slovy družstvo plní tento fond po dobu čtyř let a peníze do něho vložené po tuto dobu nedaní. Družstvo tedy nemá zisk, nemá tedy z čeho plnit nedělitelný fond.
V závěru své řeči budu navrhovat zamítnutí takto předloženého návrhu a vedou mě k tomu dva důvody. První důvod spočívá v tom, že návrh zákona je podán s navrženou účinností ke dni 30. dubna 1999. Takto navržená účinnost nezohledňuje ústavní lhůty pro projednání návrhu v Senátu, kde je lhůta 30 dní, nezohledňuje projednání u prezidenta republiky, kde je lhůta 15 dní, a vůbec už nehovořím o okamžiku, kdy by byl zákon Poslanecké sněmovně vrácen. Druhým problémem pak je, že by navrhovaný zákon nabyl účinnosti až po 1. květnu 1999. Nejpozději do 1. května 1999 mají družstva podle platného zákona stanovenou povinnost uhradit nevyrovnané podíly v penězích. Nová úprava by tedy obsahovala retroaktivní ustanovení, kterým by zpětně regulovala již platný nárok určité části účastníků ve prospěch jiného subjektu.
Upozorňuji, že takto postavená novela znamená retroaktivitu v našem právním řádu a retroaktivita v našem právním řádu je nepřípustná. Princip zachování právní jistoty účastníků právních vztahů je jedním ze základních principů našeho ústavního systému, který však navržená úprava nezohledňuje. Není možné, aby se právní předpis vztahoval a působil na právní vztahy vzniklé před jeho účinností.
Nyní mi dovolte jenom poznámku z jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Poznámka se týká i vystoupení navrhovatele v prvním čtení, kde ze strany navrhovatelů bylo zmíněno, že dne 1. května 1999 vzniká jakýsi nárok, což je však omyl, neboť nárok existuje, existoval. Jde o termín, do kdy má družstvo vyplatit něco, co je i zákonem dáno. Takže v tuto chvíli mi nezbývá - protože novela je předložena tak, jak je předložena - než navrhnout zamítnutí tohoto návrhu a vzhledem k tomu, že se jedná o velmi vážnou záležitost bydlení, je to problém, který je problémem dnešní společnosti, chci apelovat na vládu, aby se co nejdříve zabývala velkou novelou zákona 72/1994, aby tuto novelu co nejdříve předložila k projednávání do Poslanecké sněmovny, a nebudeme vystaveni tomu, abychom projednávali malé drobné novely tohoto typu, ale řešili novelu zákona 72 jako celek.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Horníkové. Udílím slovo panu poslanci Tomáši Kvapilovi.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já mám k navržené novele dvě připomínky. O jedné zde již byla řeč. Ta se týká jakési možné retroaktivity vzhledem k tomu, jak je navržena účinnost. Účinnost zákona je navržena dnem 30. 4. a samozřejmě do té doby pravděpodobně neprojde legislativním procesem a nemůže být ve Sbírce. V tomto směru tudíž je nutné - a v rámci podrobné rozpravy takový návrh podám - účinnost vztáhnout ke dni, kdy ve Sbírce vyjde.
Důvodem pro navrhovatele údajně bylo to, že tato účinnost musí být 30. dubna, protože 1. května vznikají jakési nároky, ale o tom už mluvila kolegyně Horníková a nebudu to znovu opakovat.
Druhý problém této novely vidím v tom, že tato novela se snaží zrušit dvojí režim, co se týká výpočtu podílu při odchodu z družstva. Máme jeden režim podle zákona 72/1994 Sb. a druhý podle obchodního zákoníku. Souhlasím s navrhovateli, aby ten režim byl jeden, a to podle obchodního zákoníku, protože se domnívám, že nedělitelný fond je to, co z družstev vytváří jakousi zvláštní právnickou osobu, dává lepší možnost, aby družstva získávala úvěry atd., protože jsou pro peněžní ústavy věrohodná.
***