(pokračuje Teplík)

Na závěr odůvodnění tohoto svého prvního pozměňovacího návrhu podotýkám, že alespoň podle mého názoru při stávající struktuře příjmové stránky státního rozpočtu bez toho, aniž by proběhla tolik diskutovaná daňová reforma, se skutečně jedná o pouhé zdražení a samozřejmě se to do cen pohonných hmot promítne. Proto si dovolím navrhnout tento pozměňovací návrh:

V § 22 předmětné novely zákona - sazby daně - navrhuji veškeré sazby daně pod číselným kódem nomenklatury celního sazebníku 2710, které vláda navrhuje stanovit ve výši 10 840 korun na tisíc litrů, ponechat ve stávající úrovni, tedy ale po přepočtu do objemových jednotek, tedy v úrovni 9713 korun na tisíc litrů.

V tom samém paragrafu pod číselným kódem nomenklatury celního sazebníku 2710 - sazby, které vláda navrhuje stanovit ve výši 8150 korun na tisíc litrů, ponechat ve stávající úrovni, tj. 7308 korun na tisíc litrů. Stejně tak se to týká i nomenklatury celního sazebníku 3403 a 3824.

Teď ke druhému pozměňovacímu návrhu. Včera při obecné rozpravě jsme se dotkli problému duty a tax free prodejen. Bylo nám zde řečeno, že Evropská unie velmi rychle spěje k - řekněme - ukončení činnosti těchto druhů prodejen. Je to jedna ze zásadních podmínek našeho vstupu do Evropské unie. Musím říci, že to tak není. To je prostě omyl. Odkazuji na závěry vídeňského summitu Evropské unie z prosince loňského roku, kde zejména - a zdůrazňuji zejména - předsedové vlád Velké Británie a Německa, tedy sociálně demokratičtí předsedové vlád, prohlásili, a to shodně, že rozhodně v tuto chvíli není doba pro ukončení činnosti duty a tax free prodejen ve státech Evropské unie a rozhodně se ani tato doba neblíží. Proč? Je to velmi prosté. Protože v Evropské unii tyto prodejny zaměstnávají zhruba sto tisíc lidí. Při stávající míře nezaměstnanosti v Evropské unii si Evropská unie zrušení těchto prodejen dovolit nemůže.

To je velice podobné i s našimi záležitostmi. Navíc pokud bychom tento krok učinili, tak bychom - podle mého názoru úplně zbytečně - znevýhodnili svoji pozici ve vztahu k jiným státům, které jsou zařazeny do první vlny rozšiřování Evropské unie, jako je Slovinsko, Polsko nebo Estonsko, které tuto problematiku ošetřili jinak. Navíc připomínám, že tyto prodejny v České republice se nacházejí v okresech, kde je velmi vysoké procento nezaměstnanosti, jako je Znojmo, Tachov nebo Děčín, a jistě by se to do statistik projevilo. Myslím si, že by bylo i velmi nešťastné při rychle rostoucí úrovni nezaměstnanosti dopouštět se tohoto kroku, i kdyby se jednalo byť i o jediného zaměstnance.

Proto navrhuji v této souvislosti problematiku, která se těchto záležitostí týká, ze zákona úplně vypustit. To tedy znamená v článku 1 tisku 80 bod 3 se vypouští slovní spojení "při přestupu státní hranice České republiky, zrušují" a slova "body 4, 5 a 6 článku 1" se vypouštějí. V článku 2 bodu 1 se vypouštějí slovní spojení "při přestupu státní hranice České republiky, zrušují" a slova "body 2, 3 a 4 článku 2" se vypouštějí. V článku 3 se bod 1 vypouští celý. V článku 5 se vypouští bod číslo 2. Tolik můj druhý pozměňovací návrh.

Na závěr mi dovolte reakci na druhou část vystoupení pana kolegy Kalouska. Myslím si, že pan kolega Kalousek se dopouští jedné chyby, a to že směšuje problematiku lihobenzinu, resp. přidávání lihu do benzinu a do maziv s problematikou sloučeniny ETBE. Musím říci, že se jedná o problematiku dvojí. Ponechám nyní stranou problém ETBE a budu se věnovat oním - pracovně řečeno - lihobenzinovým směsím.

Musím říci, že používání směsi benzinu a přírodního lihu nemá prokazatelně jednoznačný pozitivní efekt, protože alkoholy jako takové nejsou vhodnými komponenty do motorových paliv. Přináší sebou některé technické a ekologické problémy a rizika, které hned zmíním. Patří mezi to nižší výhřevnost etylalkoholu, která zvyšuje spotřebu paliva na jednotku výkonu, a má tak zprostředkovaně negativní vliv na životní prostředí a na zvyšování nákladů na dopravu. V důsledku vysokého tlaku par dochází i k exhalacím z palivových nádrží a rovněž k uvolňování další části uhlovodíků. Tyto emise jsou spoluzodpovědné za ničení ozónové vrstvy spolu s freony a dále za vznik fotochemického smogu ve městech s karcinogenními oxidy dusíku.

Proto hlavním cílem všech současných nařízení týkajících se kvality paliv je omezit únik par. Úniky paliv z nádrží v podobě emisí dále způsobují větší spotřebu paliv, a tím zhoršování dalších parametrů z hlediska životního prostředí.

Alkoholy přidávané do benzinu mají negativní vliv i na motorová vozidla. Ve většině vyspělých zemí se alkoholy do paliv nepřidávají, a proto těsnění a materiály použité na konstrukci automobilů nejsou vůči alkoholům odolné, a proto může docházet k závažným technickým problémům. Problém by tedy nastal jak při dovozu automobilů ze zahraničí, tak i při adaptaci domácích výrobců.

Rovněž tak současné mazací oleje nejsou vyvinuty pro přídavek alkoholů do paliv. Mohlo by proto docházet ke ztrátě jejich mazacích schopností, vytváření kalů a ke korozi na klikových mechanismech motorů.

Některé režimy práce motoru mohou vytvářet z ethylalkoholu aldehydy, přitom např. formaldehyd je látka podezřelá z karcinogenity. Tyto aldehydy mohou zamořovat ovzduší, a to opět zvláště ve městech, kde je vysoká koncentrace provozu motorových vozidel.

Dalším závažným ekologickým problémem je tzv. afinita etylalkoholu ve vodě. Paliva běžně obsahují vodu, která vzniká kondenzací vzdušné vlhkosti při skladování. Tato voda se musí odsadit a zpracovat. Takto odkalené vody mají zpravidla malý obsah nečistot. Ale v případě, že by se alkohol přímo vymýval do vody, zatěžovalo by to neúnosně zařízení na zpracování a čištění těchto vod.

Vedle technických existují i některé praktické problémy, jako je např. rozdílné daňové zatížení alkoholu a paliv, které může s sebou přinést obdobné zneužití v distribuční síti, jak tomu bylo v případě neoznačených topných olejů.

Omlouvám se za poměrně dlouhý vstup, ale upřímně řečeno někdy trvá trochu déle, než se vyvrátí demagogický argument.

Ještě na závěr. Byl zde použit příklad z první republiky ve vztahu ke straně agrární. Ale podle mého názoru vždycky to není výhra. Vzpomínám si, že např. strana agrární dlouhou dobu za první republiky bránila motorizaci armády, protože by její voliči přišli o odbyt píce pro erární koně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tomáši Teplíkovi. Slovo má pan poslanec Libor Ježek, připraví se pan poslanec Jaroslav Gongol.

 

Poslanec Libor Ježek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, k článku 1 bod 17 vládního návrhu: Předložený návrh § 37 nezohledňuje změny § 35, ve kterém se změnilo označení druhu vín, to znamená vypouštěním révových vín došlo k posunu písemného označení, takže vína dosycovaná CO2 zařazená v odstavci 1 písm. b) jsou nyní pod písmenem a) atd. Je proto třeba uvést obě ustanovení do souladu a vložit za bod 18 nový bod, který zní: V § 37 se slova "podle § 35 odst. 1 písm. b)" nahrazují slovy "podle § 35 písm. a)", slova "podle § 35 odst. 1 písm. c)" se nahrazují slovy "podle § 35 písm. b)", slova "podle § 35 odst. 1 písm. d)" se nahrazují slovy "podle § 35 písm. c)" a slova "podle § 35 odst. 1 písm. e)" se nahrazují slovy "podle § 35 písm. d)".

K článku 3: V tomto článku bodu 1 se slova "platnost povolení podle § 12 zákona o spotřebních daních a podle § 45 b) zákona o dani z přidané hodnoty" nahrazují slovy "platnost dosud vydaných povolení podle zákona o spotřebních daních a podle zákona o dani z přidané hodnoty".

K článku 4: Účinnost zákona je třeba s ohledem na trvání legislativního procesu stanovit nejdříve od 1. července 1999, takže článek 4 má formálně správně znít takto: "Článek 4 - Účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1999 s výjimkou článku 1 bodu 6 a článku 2 bodu 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002."

Druhý pozměňovací návrh, který předkládám, zní následovně: Zařadit do § 35 odstavec 1 písm. e) následující text.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP