(pokračuje Kalousek)
Prosím proto o podporu tohoto doprovodného usnesení.
A nyní mi dovolte, abych předložil a krátce zdůvodnil doplňující návrh, který získal podporu na hospodářském výboru ze dne 11. března 1999, ale vzhledem k tomu, že hospodářský výbor nepřijal závěrečné usnesení, byl jsem nucen předložit tento návrh na plenárním zasedání. Tento návrh je motivován podporou zemědělské produkce, a sice produkce, která je nepotravinářského charakteru, produkce, která nekončí na onom přetlakovaném potravinářském trhu.
Dovolte mi stručné vysvětlení. V současné době se do bezolovnatých benzínů přimíchává sloučenina s názvem metyltercbutyléter, chcete-li 2-metoxy-2-butylpropan. Je vyráběná z metanu fosilního původu, který je dovážen. Dala by se stejně úspěšně používat sloučenina etyltercbutyléter, chcete-li 2-etoxy-2-butylpropan, který by se nevyráběl z fosilního metanolu, ale z kvasného lihu, který je výsledkem zemědělské produkce. To by mělo tři pozitivní důsledky.
Jeden, to je jistě ne nijak dramatické, ale přece jen v rozsahu asi 300 mil. Kč, dopad na saldo obchodní bilanci. Druhý pozitivní důsledek je na životní prostředí, neboť spalování sloučenin z kvasného lihu je šetrnější než spalování metanolu fosilního původu. A ten třetí důvod, a to je hlavní, to je významná strukturální podpora zemědělské produkce, protože takto vyvolaná poptávka po kvasném lihu by znamenala zhruba 45 tisíc obdělávaných hektarů zemědělské půdy, a významná podpora českého lihovarnictví v objemu zhruba 650 tisíc hektolitrů ročně.
Vedle těchto výhod má tento návrh jednu podstatnou nevýhodu. Kvasný líh je dražší než z metanolu fosilního původu. Jsou tedy dvě možnosti: rezignovat na tuto formu podpory zemědělské produkce, protože je to cenově nevýhodné, anebo dosáhnout většinové dohody, že se jedná o tak významnou podporu českého zemědělství a českého lihovarnictví, že je vhodná podpora z veřejných prostředků.
Protože si myslíme variantu dvě, předkládáme tento návrh. Protože v případě, že dosáhneme většinové shody o podpoře tohoto programu, jsou opět dvě možnosti. Buď dotační titul ze státního rozpočtu v objemu zhruba 1 mld. ročně, anebo daňová úleva. Protože jako opoziční strana nemáme v rukou výkonné nástroje, dotační titul, používáme jediného nástroje, který máme v dispozici, a dovolujeme si předložit návrh, aby vznikl producentovi bezolovnatých benzínů nárok na vratku ze spotřební daně v objemu, v kterém benzin obsahuje kvasný líh.
Nechci vás zdržovat podrobným čtením návrhu a osvojuji si proto body 1 až 4 v záznamu hospodářského výboru, který vám byl rozdán v úterý na lavice.
Proti tomuto návrhu jsou dvě zásadní námitky. První námitka je obava z daňových úniků. Tato námitka není relevantní, nejedná se o úlevu z daně z lihu, jedná se o vratku ze spotřební daně z množství benzinu, v kterém je přimíchán, líh a manipulace s lihem mezi lihovarem a producentem, Českou rafinérskou, samozřejmě podléhá schválenému zákonu o lihu.
Druhá námitka, že to je nesystémový zásah do daňové soustavy, do značné míry relevantní je. Dokážu si představit, že systémovějším řešením v případě snahy o podporu tohoto programu by byla dotace ze státního rozpočtu. Ale opět říkám, v titulech dotačních, titulech státního rozpočtu, které učinila vláda, tento dotační titul není, a proto tento návrh pokládáme za velmi významný a používáme jediný nástroj, který máme k dispozici, a to je nástroj legislativní, nástroj daňové úlevy ze spotřební daně.
Dovoluji si vás proto požádat o podporu tohoto návrhu, která bude mít pozitivní důsledek na české zemědělství i na české lihovarnictví. Dovoluji si dodat, že podobný mechanismus používá většina států Evropské unie, Spojené státy i Kanada, a dovolím si připomenout, že v roce 1932 strana agrární v československém parlamentu prosadila povinné přimíchávání lihu do benzinu ze stejných motivů, kde nechceme prosadit povinné přimíchávání něčeho do čehokoli, ale chceme to podpořit fiskálním nástrojem. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kalouskovi, udílím slovo Oldřichu Vojířovi, připraví se poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi úvodem říci pár poznámek k daňovým zákonům. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že skutečně nastala již doba, kdy budeme muset nalézt shodu nad tématem, které se jmenuje daňová reforma. Daňové zákony, které jsme pro tuto republiku přijali v roce 1992 a platily od 1. ledna 1993, byly již mnohonásobně novelizovány, upravovány, a troufnu si říci, že se pro prostého člověka, který by měl být schopen si daně spočítat sám, staly nepřehlednými. Jsou složité, komplikované, a to především proto, že se samozřejmě odlaďovaly určité nedostatky a doplňovaly se některé nástroje, které byly nezbytné pro to, aby nedocházelo k daňovým únikům.
Jsem přesvědčen o tom, že daňová reforma by měla mít v podstatě tři cíle. Za prvé by mělo dojít k přesunu daní z přímých do daní nepřímých, za druhé by mělo dojít ke zjednodušení daňového systému, aby byl pro každého občana této republiky srozumitelný, a jsem přesvědčen o tom, že musí být již do jisté míry komparativní s evropskými zákony. Je mi naprosto jasné, že to, co nyní říkám, je spíše deklarace a přání, aby se tak stalo, protože jedině vláda má takový aparát a takové nástroje, aby celkovou koncepci daňové reformy této sněmovně předložila. Pevně věřím, že se tak stane urychleně, neboť by bylo optimální, aby např. od roku 2001 taková nová daňová soustava platila.
A nyní mi dovolte se vrátit k předložené novele zákona. I v tom duchu, co jsem naznačil, tak jsem přesvědčen o tom, že přesun do nepřímých daní je legitimní požadavek, ale musí být úměrný.
***