Poslankyně Taťána Jirousová: Chtěla bych odpovědět panu ministrovi, že se o to pokusím a předložím, co zjistím v Bezdružicích, protože 12. dubna tam mám plánovanou cestu, budu hovořit i s lékaři a zjistím všechny okolnosti a všechny podmínky nájemních smluv.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Jirousové. Ptám se, zda se hlásí někdo do rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy rozpravu k této interpelaci. Ptám se paní poslankyně, zda návrh usnesení tak, jak jej přednesla v rozpravě - to znamená, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra financí na interpelaci poslankyně Taťány Jirousové - platí. Paní poslankyně kývá, je tomu tak. Budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení, a to v hlasování pořadové číslo 60.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 60 a ptám se: Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 se z přítomných 140 pro vyslovilo 40, proti 65. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme projednali tuto interpelaci.
Ministr zemědělství Jan Fencl odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci privatizace masokombinátu SALMA v Březhradu u Hradce Králové. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 161. Prosím pana poslance Štraita, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dne 9. ledna letošního roku jsem poslal panu ministru Janu Fenclovi interpelaci ve věci privatizace masokombinátu SALMA v Březhradu u Hradce Králové. Upozornil jsem tak ministra zemědělství na skutečnost, že zařízení masokombinátu je současnými majiteli doslova drásáno. Jde o majetek v hodnotě zhruba půl miliardy Kč, který je kramařen a dokonce neváhám - a už po několikáté se to v interpelacích objevuje - využít nového módního slova, je tunelován.
V interpelaci jsem také vyslovil pochybnost, že průběh privatizace nebyl zcela podle všech regulí. Protože jsem znal ministrovo stanovisko ze září 1998, podle kterého je vnímáno kramaření masokombinátu jako soukromé kroky privatizátorů, to je vlastníků, kteří si mohou se svým majetkem dělat co chtějí, upozornil jsem pana ministra, že 33 % akcií - tady se omlouvám, mýlil jsem se, bylo jich jenom 31 % - přišlo vniveč, ač byly určeny zemědělcům, resp. zemědělské prvovýrobě.
Podle mého názoru prvním předmětem manipulace byla samotná privatizace SALMY již v roce 1991. Společnost Rozkvět nepodala ve vyhlášeném termínu žádný privatizační projekt, a přesto se stala majitelem 31 % akcií. Škoda, že vysocí státní úředníci z té doby, např. pánové Skalický, Ježek, Tlustý, již nejsou ve svých funkcích. Právě oni by mohli ledacos ke způsobu privatizace vysvětlit. Minimálně to, že v době jejich úřadování došlo ke komplikacím a plody sklízíme podnes.
Nevěřím, že tehdy privatizace spěchala natolik, že některé projekty se konzultovaly u vrcholných úředníků doma. Je to určitě zlovolná pomluva. (Ohlas v sále.) Důvodně se domnívám, že 31 % akcií, které byly určeny Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, té zmíněné zemědělské prvovýrobě, bylo předmětem spekulací. Akcie koupila skupina jednotlivců a záhy je opět prodala mimo veřejnou soutěž a údajně s milionovými zisky. Všimněte si, že si dávám velice dobrý pozor, abych označil konkrétní viníky. Já k tomu ale dojdu. Ty částky jsou mi také známy.
Lituji, že Ministerstvo zemědělství dělá z poslance soukromého detektiva a od březhradského masokombinátu dává ruce pryč. Úředníci ministerstva vědí nebo by měli vědět lépe než já, že se v bývalé SALMË skladují státní rezervy, že tam je v provozu tavírna tuků a řada dalších drobnějších "podníčků".
Uposlechl jsem pana ministra a navštívil orgány policie. Viděl jsem na vlastní oči zhruba to, co jsem předpokládal. Policejní spisy se dnes měří na decimetry. S akciemi masokombinátu, i s těmi, které privatizační projekt svěřil zemědělské prvovýrobě, se událo tolik rošád, že vyšetřovatel si musel udělat "pavouka", který se nevejde na stranu A3. Neuvěřitelným způsobem již devět let se manipuluje s desítkami milionů korun a doslova hraje vabank. Nakonec majetek skončil u zahraniční makléřské společnosti Expandia, která dnes vlastní 90 % akcií SALMY a rozhoduje o její likvidaci.
Nechci věřit tomu, že v právním státě je možné zahrávat takové věci, ať z resortu zemědělského, či policejního, do autu. Chápu, že vyšetřování by mělo význam jedině za předpokladu, pokud ti, kteří nemají čisté ruce, se nebudou pohybovat na svobodě a zametat stopy.
V odpovědi pana ministra je ještě řada nepřesných tvrzení. Věřím však ve spravedlnost, budu dbát jeho rady a upozorním na mnohaleté bludné vyšetřování podivného pohybu akcií ještě pana ministra vnitra. Vyšetřování policie se také táhne jako Lovosice.
Privatizace SALMY dopadla krajně neúspěšně. O práci přišlo na 600 lidí. Neexistence českého zavedeného masokombinátu má však i své výhody. Nové zahraniční mamutí obchodní domy v Pardubicích a Hradci Králové - Březhrad je přesně mezi těmito dvěma městy - mají své zpracovatelské kapacity na maso i uzeniny a jejich minijatka na maso a uzeniny si mohou oddechnout. Česká konkurence nehrozí. Maso se do východních Čech, bývalého zlatého pruhu Země české, dováží stejně jako i jiné zemědělské výrobky. V lepším případě se tam vepřové dováží ze severní Moravy, z Martinova atd., v horším případě ze zahraničí, např. za lednovou cenu vysloveně dumpingovou, což bylo 18,10 Kč za jeden kg živé váhy prasat.
Když skupina nadšenců v areálu masokombinátu přišla s nápadem, aby tam založili družstvo na zpracování a skladování zemědělských výrobků, byli dosavadním vlastníkem odmítnuti, a to - cituji - z konkurenčních důvodů. Nestydí se to tam napsat. Opakuje se situace z Kladna: Proč vyrábět ušlechtilou ocel, když je jí v Rakousku, Francii nadbytek? Proč pěstovat vlastní květiny, sýry, zeleninu, jablka atd., když za hranicí nevědí, co s nimi?
Občana tak napadá otázka zda likvidace masokombinátu a jeho převedení na zahraničního vlastníka neprobíhalo podle připraveného scénáře. S velmi jednoduchou odpovědí pana ministra - abych hledal odpověď u orgánů činných v trestním řízení - nemohu souhlasit. Usnesení navrhnu po případném vysvětlení a samozřejmě v rámci rozpravy. Děkuji. (Potlesk hosta z levého balkonu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Omlouvám se, pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové, pan kolega Štrait mě citoval výslovně v okruhu jmen řekl bych ve zvláštních souvislostech, mohu-li to takto označit. Já bych chtěl váženou sněmovnu informovat o nepopiratelných faktech.
***