Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
24. března v 9.03 hodin
Přítomno: 191 poslanců
(Schůze zahájena v 9.03 hodin.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté. Zahajuji druhý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Pan poslanec Laštůvka má náhradní kartu č. 4, pan poslanec Vidím náhradní kartu č. 1 a pan poslanec Skopal náhradní kartu č. 3. Další informace tohoto druhu zatím nemám.
Schválili jsme, že prvními body dnešního jednacího dne budou body č. 73 a č. 74 schváleného pořadu, po jejichž projednání se vrátíme k přerušenému bodu č. 2. Bodem č. 73 je vládní návrh na vyslání 6. polní nemocnice Armády České republiky do operace JOINT GUARDIAN a bodem č. 74 vládní návrh na vyslání nevyzbrojeného dopravního letounu An-26 Armády České republiky do operace EAGLE EYE.
V této chvíli zde nevidím ministra zahraničí pana Kavana, nicméně vláda je nepochybně operativní a vidím, že v případě nepřítomnosti ministra zahraničí bude schopen tento úkol splnit ministr obrany.
Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli zahajuji projednávání bodu
73.
Vládní návrh na vyslání 6. polní nemocnice Armády České republiky
do operace JOINT GUARDIAN
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 148, jeho součástí je také návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Předložený návrh uvede ministr obrany Vladimír Vetchý.
Kolegyně a kolegové, nejprve bych vás prosil, abyste se ztišili, aby bylo možno projednávat tento závažný bod.
A nyní bych požádal ministra obrany, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře. Obávám se, že se mi nepodaří vytvořit důstojnější prostředí, byť má snaha je sebevětší.
Kolegyně a kolegové, ještě jednou vás skutečně vyzývám k tomu, pokud někdo si musí nezbytně vyřizovat nějaké záležitosti, které ruší jednání sněmovny, abyste tak činili za dveřmi jednací místnosti.
Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci.
Krize v oblasti Kosova, která v těchto dnech vrcholí, si vyžádala neodkladnost změny v programu jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Jak jistě víte, probíhal včera poslední pokus vyslance kontaktní skupiny amerického vyjednavače Richarda Holbrooka o mírové řešení této krize. Tento pokus ztroskotal vinou opakované neústupnosti jugoslávského vedení a je nutné počítat se zahájením fázových leteckých úderů NATO proti srbským cílům.
V souvislosti s řešením této krize resort obrany zahájil počátkem února 1999 přípravu zapojení Armády České republiky do možné pozemní operace Joint Guardian mnohonárodních sil pod vedením NATO. V současné době probíhají přípravy různých variant pozemní operace s tím, že jejich přesné zadání nebylo dosud specifikováno, neboť se neustále upřesňují s vývojem napjaté situace v Kosovu.
Plánovací konference k vytvoření mnohonárodních sil KFOR a logistickému a přepravnímu zabezpečení operace stálé probíhají na velitelství NATO.
Vláda České republiky vyjádřila svůj zájem na mírovém řešení konfliktu a aktivní účastí nabídnutím 6. polní nemocnice Armády České republiky do hlavních sil KFOR. Toto zapojení bude také potvrzením připravenosti České republiky plnit závazky související se členstvím v NATO a podpořit Severoatlantickou alianci v urovnání další krize v oblasti jihovýchodní Evropy.
Na základě výsledků plánovacích konferencí, na kterých byly zhodnoceny všechny dostupné zdravotnické síly a prostředky spojeneckých sil, byla nabídka České republiky vedením NATO předběžně akceptována. Již nyní můžeme předpokládat, že by polní nemocnice působila ve francouzském sektoru odpovědnosti jižně od města Kumanovo severovýchodně od Skopje v Makedonii.
Jedním ze základních předpokladů připravované operace Joint Guardian je souhlas obou stran s působením sil KFOR v Kosovu.
Jak všichni moc dobře víme, dosavadní mírová jednání ve Francii nepřinesla definitivní výsledky, které by přivedly sporné strany konfliktu k vzájemné dohodě. I když se srbská a kosovskoalbánská strana v prvním kole mírových jednání předběžně dohodly, že provincie Kosovo získá rozsáhlou autonomii, kde budou vytvořeny podmínky pro svobodné a spravedlivé volby do demokratických orgánů, bude ustavena kosovská samospráva, budou chráněna lidská práva a práva příslušníků jednotlivých etnických komunit a současně zřízen spravedlivý soudní systém, mírová jednání po svém druhém kole byla odročena a nebudou obnovena, dokud srbská strana nepřistoupí na mírovou dohodu o Kosovu, kterou již kosovští Albánci 18. března t.r. podepsali.
V případě, že se podaří srbskou stranu donutit k podepsání mírové smlouvy, obě strany konfliktu budou muset projednat všechny aspekty zavádění dohod do praxe, včetně civilní a vojenské účasti mezinárodního společenství. Obě strany se musejí vzdát všech akcí, které podkopávají jak již dříve uzavřenou dohodu z října minulého roku amerického vyjednavače Holbrooka s prezidentem Svazové republiky Jugoslávie Miloševičem, tak i předběžnou dohodu z Rambouillet.
Kontaktní skupina očekává, že obě strany budou plně a okamžitě ctít přiměří a vzdají se všech provokativních akcí.
V návaznosti na navrhovanou dohodu o Kosovu lze předpokládat, že síly KFOR budou v Kosovu rozmístěny minimálně po celou dobu tříletého přechodného období.
***