(pokračuje Ambrozek)
Zdůvodnění: Chráněná území národní kategorie jsou podle zákona o ochraně přírody tři. Rozdíl mezi nimi je pouze ve velikosti. Národní přírodní památky a národní přírodní rezervace označujeme jako území maloplošná, národní parky jako území velkoplošná. Jsou to území nejvyšší kategorie, která jsou v případě těch prvních dvou vyhlašována přímo Ministerstvem životního prostředí formou vyhlášky ministerstva a v případě národních parků přímo zákonem od roku 1992. Jedná se o nejcennější území naší přírody, kde veřejný zájem ochrany přírody vysoce převažuje nad všemi ostatními.
Chtěl bych říci, že jako hlavní argument vnímám to, že stát se naopak snaží už několik let pozemky v těchto územích získat do svého vlastnictví. Ze Státního fondu životního prostředí bylo vynaloženo už více než 40 milionů Kč na výkup pozemků v těchto kategoriích chráněných území. Bylo celkem vykoupeno více než 400 ha půdy v národních přírodních památkách, rezervacích i národních parcích, a to především proto, aby stát mohl zajistit účinnější péči o tato chráněná území, ať už formou pronájmu ochranářské organizaci - vlastní hospodaření tam nebývá časté, a hlavně - že se tím také do budoucna vyhýbá problematice náhrady újmy, která v chráněných územích dosud nebyla uspokojivě vyřešena. Je to trend, který má svou obdobu jak ve Spojených státech, tak v Evropě, kdy je půda v těch nejcennějších chráněných územích a národních parcích vykupována do státního vlastnictví, někdy ji vykupují ochranářské spolky, aby tak zajistily skutečně účinnou ochranu. Neboť je málo platné, že platí přísné předpisy, protože když vlastník už jednou louku rozorá, stejně tam nic vzácného neporoste. Proto si myslím, že by bylo naprosto protismyslné, kdyby tento zákon naopak umožňoval prodej půdy.
Ještě stručně zmíním čísla. U národních přírodních památek se jedná asi o 500 ha zemědělského půdního fondu, protože jsou to především útvary geologické povahy, chráněná naleziště, která jsou malé rozlohy. U národních přírodních rezervací se jedná asi o 2 tisíce ha zemědělského půdního fondu. U národních parků jde o asi 10 tisíc ha. To všechno jsou čísla, která tento zákon, který jinak považuji za velmi důležitý, neohrozí a přitom státu do budoucna ušetří řadu výdajů.
Co se týká problematiky národních parků, navrhuji, aby předmětem prodeje nebyla půda v prvních a druhých zónách. Národní parky jsou rozděleny do tří zón podle stupně ochrany přírody, přičemž v první zóně je režim prakticky bezzásahový, jedná se o nejcennější jádrová území, která jsou předmětem nejpřísnější ochrany, druhou zónu tvoří ekosystémy méně narušené, které většinou zabírají více než polovinu rozlohy národních parků, třetí zóna, která má nejméně přísný režim ochrany, se týká především zastavěných oblastí, to znamená sídelních útvarů, jejich okolí a pozemků, na kterých se intenzivně hospodaří. Proto se domnívám - zvláště vzhledem k § 5, kdy chceme umožnit obcím převod pozemků, které jsou určeny územním plánem k bytové výstavbě - že by bylo vhodné, aby v těch třetích zónách národních parků byl přece jenom určitý prostor pro převod na obce umožněn, abychom tak zbytečně nepostavili obce do pozice proti národním parkům - myslím si, že ani správy národních parků by si to nepřály, abychom umožnili rozvoj obcí v tomto území, protože naše příroda je natolik pozměněná člověkem, že většina přírodních hodnot se udržuje působením činnosti člověka. Samozřejmě cílem národních parků není vyhnat lidi, ale umožnit zároveň lepší ochranu přírody a krajiny a zároveň i rozvoj zvláště turistického ruchu v obcích, protože jedním z poslání národních parků je také výchova a výzkum.
Tolik pozměňovací návrh k § 2 odst. 1 písm. k).
Jako druhý návrh předkládám nový text § 3, aby v odstavci 3 bylo uvedeno - to je nový návrh: Převody pozemků provedené v rozporu s § 2 jsou od počátku neplatné.
Kdyby náhodou Pozemkový fond, to je instituce, která je tvořena také jenom chybujícími lidmi, zapomněl, že ten či onen pozemek se podle § 2 nepřevádí, aby bylo jasné, že tyto převody jsou neplatné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. V tuto chvíli jsem viděl, že se hlásí pan zpravodaj Pešán. Zpravodaj má přednostní právo v rozpravě, takže mu udílím slovo. Poté pan poslanec Tomíček.
Poslanec Jaroslav Pešán: Pane předsedající, děkuji, ale já nevyužiji svého práva, já chci potom přednést několik pozměňujících návrhů a vyčkám až na závěr. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodaji Pešánovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Tomíček. Připraví se pan poslanec Hrčíř.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také zmínil o určitých pozemcích, které spadají do jiného režimu obhospodařování než normální zemědělské pozemky. Kolega Ambrozek tady vzpomněl národní parky a národní rezervace. Já osobně jsem si všiml jiné věci, a proto navrhuji doplnit v § 2 odst. 1 nové písmeno, a protože jedeme podle tisku 31/3, jednalo by se o písmeno l) tohoto znění: Podle tohoto zákona nelze převádět zemědělské a lesní pozemky nacházející se v chráněném ložiskovém území.
Odůvodnění je jednoduché. Vycházím ze zákona č. 44/88 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, čili z horního zákona. Výhradní ložiska nerostů jsou ve státním vlastnictví a tvoří nepřemístitelný a neobnovitelný zdroj přírodního bohatství státu. Jsou tedy chráněna a vyžadují si zvláštní způsob obhospodařování. Jakékoli znemožnění či ztížení jejich dobývání je stanoveno chráněným ložiskovým územím. Samotné dobývání může provádět osoba, která k tomu získá oprávnění a povolení dle báňských předpisů. Převod těchto pozemků by tedy způsobil předem komplikace už z toho důvodu, že pokud toto chráněné ložiskové území je, musí se obhospodařovat jiným způsobem. Je úplně jedno, kdo bude samotné ložisko dobývat, jestli to bude soukromý vlastník nebo jakákoli právnická osoba. Jedná se jen o to, abychom už předem nezpůsobili ve stávajících ložiskových územích následně právní problémy s využitím tohoto prostoru. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Tomíčkovi. Slova se může ujmout pan poslanec Hrnčíř, připraví se pan poslanec Grůza.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych zde přednést návrh, ve kterém bych chtěl zpřesnit usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, tedy sněmovní tisk 31/2, a napravit tak podle mého administrativní chybu, která se stala. Jedná se o doporučení - schválit pozměňovací návrh § 5 odst. 1 ve znění: Na základě písemné žádosti obce převede fond bezúplatně do vlastnictví obce zemědělské pozemky v jejím katastrálním území
- v současně zastavěném území obce (odkaz č. 1) - a pak by byla změna:
- v zastavitelném území takto vymezeném schváleném územně plánovací dokumentací - místo b) bude
c) určené územním rozhodnutím o umístění stavby k zastavění - pak místo c) je
- zastavěné budovami nebo stavbami uvedenými v § 1 písm. atd., až do konce textu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Slova se může ujmout pan poslanec Grůza, připraví se pan poslanec Kvapil. Prosím.
***