Ministr dopravy a spojů ČR Antonín Peltrám: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem měl určité další podklady k stavu údržby a oprav dálničních vozovek, s ohledem na poslední formulovanou otázku ale myslím, že tyto podklady jsou zbytečné, mohu je poskytnout panu poslanci přímo.
Ministerstvo dopravy a spojů za prvé má zájem na tom, aby byly opravy provedeny nejekonomičtějším způsobem, a prosím, do ekonomiky počítáme také dobu oprav, protože to je zásadní faktor. Ten se bude čím dále více prosazovat, protože roční nárůst zatížení dálnic je zhruba 10% a každá další výluka má tedy nesmírně nepříznivý dopad na zpomalování toku. A domnívám se, protože v rukou vlády nebo ministerstva jsou výběrová řízení na dodavatele, že přes uplatnění požadavku na výběrová řízení podle mého názoru můžeme spolehlivě ovlivňovat parametry oprav, kvalitu, náklady a určitě tuto možnost využijeme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana poslance, zda hodlá položit doplňující otázku. Není tomu tak. Můžeme pokročit dále v pořadí. Dalším vylosovaným po stažených interpelacích, tak jak jsem je oznámil, je pan poslanec Svatomír Recman, interpelovaným ministrem ministr financí Ivo Svoboda, a to ve věci rozdělení 50 mil. Kč Pojišťovny Morava z rozpočtu schváleného na rok 1999.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane předsedající. Téma mé interpelace zde zaznělo, chci jenom podtrhnout, že Poslanecká sněmovna schválila v návrhu státního rozpočtu ČR na letošní fiskální rok dotaci pro klienty Pojišťovny Morava ve výši 50 mil. Kč, a to se specifikou pro klienty z obcí postižených povodněmi v předcházejících letech.
Jako poslanec za severní Moravu jsem obdržel řadu dotazů, ať už přímo od klientů Pojišťovny Morava, nebo od členů zastupitelstev takto postižených obcí. Poslední takovou informací a dotazem, který jsem obdržel, byl právě z města Přerova. Zastupitelé i klienti chtějí znát informace o tom, jak mají postupovat ve věci, na koho se mají obrátit se žádostí, jak, kdy a v jaké výši budou vypláceny dotace.
Je korektní tady říci, že těsně před zahájením těchto interpelací mi pan ministr financí Ivo Svoboda předal odpověď písemnou formou, takže netrvám na jeho přítomnosti, ani na jeho ústní odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nicméně tento blok se nazývá ústní interpelace na členy vlády a nejsem si jist, zda je důstojné této sněmovny, aby interpelace, které mají takto probíhat, probíhaly formou zcela jinou. V každém případě vy vyjadřujete spokojenost s odpovědí a to je asi v tuto chvíli nejpodstatnější.
Dalším vylosovaným poslancem, resp. poslankyní, je paní poslankyně Vlasta Parkanová, interpelovaným ministrem ministr spravedlnosti Otakar Motejl, a to ve věci zřízení pietního místa v prostoru tábora Vojna. Uděluji v tuto chvíli slovo paní poslankyni. Nicméně poprosil bych aparát sněmovny, zda by mohl povolat do jednacího sálu ministra spravedlnosti Otakara Motejla.
Sám o sobě si nemohu odpustit poznámku, že způsob, jakým vláda přistupuje nejenom k projednávání těchto bodů, ale tak jak se ukázalo i v průběhu projednávání bodů jiných, nesvědčí o tom, že by vláda si brala za své fakt, že se zodpovídá ze své činnosti právě Poslanecké sněmovně.
Vzhledem k tomu, že pan ministr spravedlnosti byl zde před malou chvílí, věřím, že se nám podaří ho dostat do sněmovní síně zpět, a to v krátké době. Paní poslankyně, pan ministr je přítomen, prosím, můžete přednést svoji interpelaci.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážený pane ministře, pane předsedající, vážené kolegyně nebo jedna kolegyně, vážení kolegové, já se obracím na pana ministra spravedlnosti, a to ve věci usnesení vlády ČR, které přijalo 8. července loňského roku. To usnesení mělo číslo 484 a vláda v něm vyslovila souhlas se zřízením pietního místa, které by připomnělo utrpení občanů v době komunistické zvůle, a to v bývalém pracovním táboře Vojna na Příbramsku. Jako ministryně spravedlnosti jsem tehdy byly předkladatelkou tohoto návrhu a dovolím si zde krátce připomenout důvody, které mě k tomuto kroku vedly.
Během komunistického útlaku prošly statisíce našich občanů řadou věznic a koncentračních táborů, které byly určeny k násilné převýchově politicky nespolehlivých osob. Z původních 18 kárných a pracovních táborů se jako jediný alespoň částečně zachoval tábor Vojna, který je v katastru obce Lešetice na Příbramsku. Jeho částečné uvedení do podoby, jakou měl v dobách svého fungování, by mohlo být základem pro zbudování důstojného památníku právě obětem komunismu u nás.
Vážený pane ministře, zmíněné vládní usnesení č. 484 z loňského roku uložilo ministru spravedlnosti ve spolupráci s ministrem obrany a kultury zpracovat a předložit vládě návrh na částečnou rekonstrukci bývalého pracovního tábora Vojna jako pietního místa. A já se vás proto ptám, jak ministerstvo pod vaším vedením v této věci postupovalo a jaký je momentální stav věcí při plnění tohoto vládního usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Uděluji slovo ministru spravedlnosti Otakaru Motejlovi.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Pane předsedající, paní poslankyně, dámy a pánové, jsem vlastně rád, že mohu na vaši interpelaci odpovědět, především proto, že skutečně v těchto dnech jsem obdržel podklady, které mi dovolují odpovídat na vaši interpelaci zcela konkrétně.
Skutečností zůstává, že současná vláda převzala samozřejmě závazek, který vyplynul z usnesení vlády ČR č. 484 z 8. července, kterým bylo Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu kultury uloženo navrhnout částečnou rekonstrukci bývalého pracovního tábora Vojna jako pietního místa, a to včetně obsahové náplně a expozice. Já jsem ve spolupráci s Ministerstvem kultury, s ministrem Dostálem i touto věcí se začal bezprostředně zabývat již v září 1998 po společných konzultacích s Konfederací politických vězňů. Byl proveden jakýsi předběžný rozbor situace a na tomto základě bylo usouzeno, že je třeba zkoumat skutečné podmínky možností převzít tento úkol, resp. za jakých okolností bude tento úkol realizován.
Bývalý tábor Vojna je situován bezprostředně mezi bývalou šachtou č. 1 a šachtou č. 2 a prakticky na jedné straně je ohraničen výsypkovou haldou těchto těžebních prostorů. Nabízela se od samého počátku úvaha geologické a radiační bezpečnosti tohoto prostoru, zejména z hlediska zamýšleného využití, nikoliv jenom pietního místa, ale i jakéhosi muzeálního areálu. Dnes je skutečně nesporné, že stavební objekty, které zůstávaly na tomto prostoru dosud, které sice byly obohaceny trošku z hlediska piety nevkusným způsobem vybudováním dalších hangárových hal, které tam slouží jako skladové prostory České armády, jsou unikátními zachovalými objekty z doby, kdy tento tábor sloužil k vámi zmiňovaným účelům.
***