(pokračuje Langer)
Nyní uděluji slovo, samozřejmě v případě, pokud o to projeví zájem, zástupci navrhovatele se závěrečným slovem.
Senátor Milan Štěch: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je možno konstatovat, že prakticky všichni páni poslanci a paní poslankyně, kteří vystupovali k předloženému návrhu, jak zde při prvním čtení, tak i druhém, tak i ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku se shodli, že současný stav poskytování nemocenských dávek není dobrý.
Příčinou, že nemocenské pojištění v současnosti nedostatečně plní svou funkci, to je nahradit ušlý pracovní příjem alespoň v úrovni, která zabezpečuje důstojnou úroveň pojištěnce, je skutečností, že maximální denní vyměřovací zákon se od roku 1994 - připomínám, že to není tak, jak tu bylo uvedeno, ale že je to de facto pět let, kdy se s tímto základem nepracovalo a nezvyšoval se - setrvává stále na částce 270 Kč, zatímco index růstu životních nákladů dosáhl hodnoty 151. Tím se stalo i to, že se neplní úmluva Mezinárodní organizace práce č. 130, kterou Česká republika ratifikovala a je jí i vázána.
Znovu připomínám a souhlasím s panem poslancem Janečkem, že náš senátní návrh je spíše technickou novelou a není jeho ambicí vytvořit novou právní úpravu nemocenského pojištění. Pochopitelně pokud bychom chtěli vytvořit novou právní úpravu nemocenského pojištění, budou na místě všechny otázky a vztahy, které tu jak ve druhém čtení, tak i v předešlé diskusi zazněly, tzn. zvažovat, zda do procesu přímo zapojit zaměstnavatele tím, že by se jim snížily odvody nemocenského pojištění a že by některé dny hradili přímo, nebo některé jiné konstrukce.
Tendence, aby se udělala velmi výrazná úprava v systému nemocenského pojištění, se objevily i v pozměňovacím návrhu pana poslance Krásy ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kde se už skutečně navrhovalo, aby se výrazně změnila konstrukce výpočtu, a to např. tím, aby se první tři dny nemoci neposkytovala žádná nemocenská, resp. pak v diskusi zaznělo, aby případně v kolektivních smlouvách se dohadovala možnost náhrady z prostředků zaměstnavatele. Tento návrh byl nerealizovatelný, byl podle našeho názoru v kolizi s daňovými zákony, zákoníkem práce a dle mého názoru i s čl. 30 Listiny základních práv a svobod.
Myslím si, že výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Poslanecké sněmovny se návrhem zákona velice zodpovědně zabýval a přijal dobré usnesení.
Při druhém čtení zde v Poslanecké sněmovně v úterý 2. února byl předložen další nový komplexní pozměňovací návrh panem poslancem Krásou. Musím konstatovat, že body 1 až 4 souhrnného návrhu pana poslance Krásy by znamenaly výraznou změnu konstrukce výpočtu dávek s nepříznivým dopadem na pojištěnce, kteří pobírají hrubou mzdu do 8 100 Kč, a to i proti současnému stavu, tzn. skutečně pokles oproti současnému stavu.
Uvedu příklad. Při měsíční pracovní neschopnosti pojištěnce s hrubým příjmem 8 100 Kč, což je čistý příjem 7 000 Kč, se dvěma vyživovanými dětmi dnes při měsíční nemocnosti obdrží nemocenskou ve výši 5 400 Kč, tj. ztráta oproti výdělku 1 600 Kč oproti čisté mzdě. A to jistě není malá částka. V senátním návrhu zůstává tato částka stejná. Nepřidáváme tedy ani korunu. V případě přijetí návrhu pana poslance Krásy by se nemocenské dávky snížily tomuto pojištěnci o dalších 373 Kč. Když si uvědomíme, že těmto rodinám se za poslední dva roky reálné příjmy propadají, za tři čtvrtletí loňského roku dokonce o 6,6 %, tzn., že i nemocenské dávky jsou de facto nižší, tak by přijetí tohoto návrhu podle mého názoru znamenalo velice špatný a do určité míry i necitlivý krok.
Návrh přednesený panem poslancem Krásou by výrazně poškodil nejen příjmově nejslabší, daleko méně by řešil propad dávek pro tzv. střední skupinu, tj. mezi 8 100 a 16 000 Kč hrubého příjmu, a tento návrh samozřejmě je lepší v senátním návrhu.
Co by bylo řešeno lépe - pojištěnci, kteří berou příjem nad 20 000 Kč - a dovolte mi, já si myslím, že v současném stavu naší ekonomiky to není ten nejvážnější problém. Jsem přesvědčen, že návrh pana poslance Krásy není dobrý návrh z důvodů, které jsem zde uvedl.
K legislativně technickým úpravám, jak byly předneseny panem poslancem Krásou, v bodě 5 až 8, resp. 9 i 10, nemám námitek.
Úplně na závěr bych chtěl uvést citaci ze zprávy o vývoji peněžních příjmů domácností a životních nákladů za tři čtvrtletí roku 1998 zveřejněné v těchto dnech. Je to citace, která se týká nemocenského: "Meziroční pokles příjmů byl zaznamenán u dávek nemocenského pojištění o 1,1 miliardy korun, tj. nominálně o 7,2 %, a reálně byl zaznamenán propad o 17 %. V důsledku skutečnosti, že nemocenské ve stále větší míře fakticky neplní roli příjmu nahrazující v době nemoci pracovní příjem." Tolik citace ze zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste návrh zákona podpořili v souladu s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore. Nyní uděluji slovo zpravodaji panu poslanci Stanislavu Volákovi se závěrečným slovem.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás opravdu moc poprosit, protože nebudu dlouho zdržovat, abyste se alespoň trochu ztišili, jestli je to možné, a věnovali mi minimální pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, já se pokusím tohoto úkolu zhostit za vás a požádat z titulu předsedajícího všechny poslankyně a poslance, zda by se nemohli v tuto chvíli ztišit a vyslechnout si v důstojném prostředí závěrečné slovo zpravodaje k tomuto bodu. Děkuji vám za pochopení.
Poslanec Stanislav Volák: Pokud bych mohl, já vím, že se to nemá, strašně moc poprosit pana ctěného kolegu Payna, jestli by nebyl tak hodný...
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vy byste neměl, pane poslanče, je to mým úkolem. Požádám pana poslance Payna, zda by mohl zaujmout své místo v jednacím sále.
Poslanec Stanislav Volák: Já než začnu, tak bych k tomu, jak zde projednáváme návrhy zákonů i body, i když mně to nepřísluší, chtěl říci pár slov.
Je v podstatě nemožné zde normálním způsobem argumentovat, je v podstatě nemožné se jakkoli přesvědčovat, protože ti, kteří by měli být přesvědčováni, vůbec neposlouchají. Kultura projednávání je v podstatě tragická. Já mluvím i sám za sebe, protože, bohužel, jsme si tyto zvyklosti nějakým zvláštním způsobem zavedli. Já osobně se domnívám, že je slušné, když jeden mluví, tak ostatní jsou zticha. Přinejmenším. Opakuji ještě jednou, že bohužel velmi často se obdobným způsobem, jako se teď chováte vy, chovám i já.
A teď k projednávanému návrhu zákona. Chci říci naprosto otevřeně, že se zde nejedná jen o nemocenské pojištění, že se zde nejedná jen o 11 % celého sociálního pojištění, ale že pokud budeme pokračovat a postupovat dál tímto způsobem, tak někde okolo roku 2008, 2009 bude narušena sociální soudržnost, soudržnost mezi generacemi v tomto státě.
Naším návrhem jsme nesledovali nic jiného, než aby systém sociálního pojištění byl poněkud spravedlivější, ale pořád ještě velmi solidární, protože v příjmové skupině 8 100 budou dávky nemocenského pojištění 62,5 a 70 %, kdežto v příjmové skupině 24 000 budou jen 44 a 49 %.
***