Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci a prosím ho, aby zůstal v roli zpravodaje. Druhým přihlášeným je pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych stručně připomněl tři návrhy, které poslanecký klub KDU-ČSL přednesl jako návrhy doprovodného usnesení při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu.
Byl to návrh na to, aby Poslanecká sněmovna vyslovila žádost vůči vládě České republiky, aby za prvé do 31. května předložila revizi mandatorních výdajů státního rozpočtu, za druhé aby předložila analýzu stavu a vývoje dluhové služby s tím, že z analýzy musí být patrné, kdy dojde k zásadnímu řešení dosavadního vývoje, a za třetí žádost, aby vláda České republiky alespoň v prvním čtvrtletí podřídila své výdaje regulaci.
První dva návrhy sněmovna přijala. Navrhovatele k nim motivovalo přesvědčení, že v těchto dvou okruzích problémů, ve struktuře a objemu mandatorních výdajů a ve stavu a vývoji dluhové služby a v dosavadním přístupu k řešení dluhové služby, tkví meritorní problémy a budoucnost zdraví veřejných financí. Ke třetímu návrhu navrhovatele motivovala obava o to, že rizika příjmů státního rozpočtu jsou příliš veliká vzhledem k tomu, že vývoj ekonomiky v této zemi je takový, jaký je.
Tento třetí návrh sněmovna nepřijala. O to naléhavěji si ho dovolujeme opakovat v tuto chvíli, kdy Ministerstvo financí zveřejňuje prognózu, která významným způsobem snižuje základnu, která byla predikována v návrhu zákona o státním rozpočtu. Já nepřeceňuji tuto nově zveřejněnou prognózu, ale nemůžeme podceňovat, že je to další signál, který říká, že rizikovost plánovaných a schválených příjmů státního rozpočtu je příliš veliká. V žádném případě si nemyslím, že to od Ministerstva financí nebo od vlády nebylo korektní. Prostě předkládaly nám ty údaje, které v daném okamžiku byly dosažitelné a byly relevantní. Ale nemůžeme ignorovat zhoršující se skutečnost, nemůžeme ignorovat zhoršující se prognózy a nemůžeme konstatovat, že riziko naplnění příjmů je značné, a současně předpokládat, že vyčerpáme všechny plánované výdaje.
Jinými slovy, vycházíme-li z toho, že je velké riziko a nebudou naplněny příjmy, musíme přijmout pojistky k tomu, aby v takovém případě nebyly vyčerpány ani všechny plánované výdaje, aby nebyl prohlouben schválený deficit státního rozpočtu pro rok 1999.
Při zamyšlení o vhodné regulaci minimálně pro první pololetí tohoto roku je dobré podívat se na kontinuitu čerpání výdajů státního rozpočtu za minulá období. Podíváme-li se na tři roky zpět do státních závěrečných účtů, zjistíme, že za první čtvrtletí bylo čerpáno - pokud vezmeme průměr z čerpání z těchto tří let - zhruba necelých 22 % z celkových výdajů v onom prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí bylo čerpáno necelých 26 % výdajů. Tam již je zaznamenán značný nárůst. Tradičně největší výdaje jsou vždy v posledním čtvrtletí. Tedy vezmeme-li v úvahu, že by vláda vzhledem k riziku nenaplnění příjmů regulovala výdaje tak, aby v prvním i ve druhém čtvrtletí nepřekročily 22 % schválených a plánovaných výdajů státního rozpočtu, dostáváme se k tomu, že nebude příliš porušena kontinuita čerpání, vláda nebude nijak omezena ve stanovení svých rozpočtových priorit. Protože je stanoven pouze makroekonomický rámec, musí se chovat jenom mnohem úsporněji a obezřetněji s tím, že oněch aritmeticky vypočítaných zhruba 3,6 % oproti minulým vývojovým trendům bychom pokládali za minimální rezervu na pokrytí oněch rozpočtových rizik, která hrozí.
Z toho důvodu vzhledem k tomu, že vývoj příjmů pro tento rok má stále ještě řadu proměnných, na které neznáme pregnantní odpověď - máme pouze prognózy -, si dovolujeme navrhnout, aby Poslanecká sněmovna přijala usnesení, v němž žádá vládu o přijetí takového opatření, aby zajistila regulaci výdajů státního rozpočtu v prvním pololetí letošního roku, a to po jednotlivých čtvrtletích tak, aby výše čerpání výdajů státního rozpočtu v prvním ani ve druhém čtvrtletí nepřekročila 22 % schválených rozpočtových výdajů na rok 1999.
Domnívám se, že v průběhu prvního pololetí tohoto roku budeme znát mnohem více realitu a budeme vědět, zda riziko nenaplněných příjmů se stává skutečností, a pak je to na diskusi o přijetí oněch úsporných opatření, která by vláda měla připravit.
V tomto okamžiku si dovoluji podpořit návrh pana kolegy Pilipa, protože uvažujeme-li o úsporných opatřeních, měla by je vláda připravovat. Za předpokladu, že tato rizika se nenaplní a příjmy státního rozpočtu naplní předpokládané prognózy v návrhu zákona o schválení státního rozpočtu, pak může být regulace uvolněna. Nejedná se o návrh na okamžitou redukci, okamžitá úsporná opatření, jedná se o návrh na regulaci v prvním pololetí letošního roku.
V tomto smyslu si dovoluji připomenout ono schválené usnesení Poslanecké sněmovny, podle kterého vláda do 31. května předloží analýzu stavu a vývoje dluhové služby, a domnívám se, že by bylo velmi účelné, aby Poslanecká sněmovna vyslovila vůči vládě žádost, aby do této doby, tedy v prvním pololetí letošního roku, resp. do doby projednání tohoto materiálu v Poslanecké sněmovně, vláda neprohlubovala zadlužení České republiky půjčkami ani jinými budoucími závazky, např. státními garancemi.
Toto usnesení jsem si dovolil předat písemnou formou. Myslím, že i zpravodaj je má k dispozici.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako třetí se přihlásil pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, to, že byl návrh státního rozpočtu založen na nerealistických očekáváních, tedy že vycházel z nadhodnocených příjmů a podhodnocených výdajů, bylo známo již při zahájení projednávání první verze tohoto návrhu v říjnu loňského roku a bylo by nošením dříví do lesa uvádět citace tehdejších diskusních příspěvků, kdy v mnoha z nich zazněly podrobné důvody a podrobné analýzy dokládající toto tvrzení.
***