(pokračuje Štěpová)
My jsme těch sedm let skoro prohospodařili a přínos z cestovního ruchu v posledních letech výrazně klesá. Kdybychom měli v letošním rozpočtu k dispozici onu jednu miliardu amerických dolarů, o kterou poklesly příjmy z cestovního ruchu v loňském a předloňském roce, asi by bylo projednávání rozpočtu výrazně rychlejší a výrazně snadnější.
V tisku 91, který se jmenuje "o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu", mi chybí nezahrnutí celé velké oblasti. Jsou to otevřené a bolavé problémy průvodcovské činnosti, agroturistiky, klasifikace ubytovacích a stravovacích středisek, ale také - jak kolega Lang velice důrazně sdělil - financování cestovního ruchu, možná toho drobného zákona, který tak úspěšně a výhodně používá Maďarsko - vracet 1 % z toho, co cestovní ruch vyprodukuje, zpět do cestovního ruchu.
Zákon vlastně není o podmínkách cestovního ruchu, ale jen o provozování cestovního ruchu, jen o jisté úzké části, to je o cestovních kancelářích. Navíc je zřetelné - a bylo zřetelné i z příspěvků některých mých kolegů -, že každý máme ve svém volebním obvodu několik cestovních kanceláří, protože podle registrací, podle udělených živností, v této republice v cestovním ruchu podniká 11 222 subjektů, což je mnoho i na tak obrovskou zemi, jako je Spolková republika Německo, nebo na tak výraznou turistickou zemi, jakou je Rakousko. Každý z nás zcela jistě byl osloven několika cestovními kancelářemi, dostal do ruky řadu papírů, řadu pozměňovacích návrhů, které je nebo není třeba důrazně uplatnit nebo alespoň se trochu o nich zmínit. Myslím, že i to bude trošičku komplikovat projednávání, ale na druhé straně je to takový balík materiálů, že by to mohlo k příznivému projednání přispět.
Na druhé straně je řada velice vážných důvodů, proč tento tisk propustit do druhého čtení a proč se jím podrobně dále zabývat. Myslím, že tyto důvody jsou významnější než ty, které jsem sdělila ve skupině první. Je to oblast, kde je nutné z mozaiky skládat pravidla hry pro podnikání v cestovním ruchu. To totiž není jenom o hře cestovních kanceláří. Moji předřečníci vysvětlili, jak špatné jméno dělají naší republice davy turistů, které cestovní kancelář, jestliže zkolabovala, nebyla schopna odvézt zpět, jak častým předmětem kritiky jsme, jak nervózní jsou lidé, kteří zaplatili zájezd a na zájezd už nenastoupili, protože cestovní kancelář se jim mezi momentem zaplacení a momentem nastoupení do letadla rozsypala pod rukama.
To je velice riziková hra, protože cestovní ruch je zbytné zboží. Žijeme zaplaťpánbůh v době, když už cestovat můžeme, ale kdy do cestování zejména starší generace dává veškeré své úspory, aby konečně poprvé nebo podruhé za život mohla vyjet za hranice svých snů.
Byla tady zmíněna směrnice Evropské unie, tedy naše závazky k Evropské unii do budoucna. Je to věc velmi vážná. Nedomnívám se, že by nás někdo z procesu přibližování k Evropské unii diskriminoval prostě jen proto, že zatím ještě nemáme zákon o cestovním ruchu. Ale víte dobře, že přibližování se, proces akcese, nezáleží jen na tom, co my chceme a co kdo chce. Je zřetelné, že ona elitní liga by nás raději viděla mezi sebou, nicméně jejich daňoví poplatníci se ptají, kam se ony peníze rozplývají. Čili v řadě případů se hledají záminky, proč říci "ještě nejste připraveni, ještě musíte chvilinku počkat". Bylo by hodně nešťastné, kdyby tou záminkou byla právě vytýkaná neexistence legislativy v cestovním ruchu.
Kromě toho, dámy a pánové, si dovolím upozornit ještě na rezoluci Rady Evropy, kterou Rada Evropy přijala v lednu minulého roku na návrh české delegace a po obhajobě českého poslance jednomyslně. Je to rezoluce o nutnosti urychlit vývoj cestovního ruchu v zemích střední a východní Evropy. Ona "povinnost" - říkám to v uvozovkách, protože to není zákon, to není zákonná norma, ale je to přísné varování - dát zákony na stůl, zákony takové, které budou chránit klienta, ale které budou zároveň chránit i korektní podnikatele, je tam jasně a zřetelně dána.
Já mám chuť požádat pana ministra nebo zavázat ho jakýmsi usnesením sněmovny, aby v době historicky blízké předložil další kamínky do oné mozaiky, které budou ošetřovat právě ony rizikové oblasti průvodců, příjmů cestovního ruchu, agroturistiky, prostě všeho toho, co jsem zmínila. Mám pocit, že se tomu nebude bránit, a jsem si skoro jista, že v závěrečném slově rád slíbí, že to brzy udělá.
Já vás všechny, vážení kolegové, vážené kolegyně, velice prosím, abyste tento zákon chápali jako politikum, ale jako politikum v tom nejlepším slova smyslu, jako službu poslanců těm, kteří dobré zákony potřebují. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Kolegyně a kolegové, toto bylo vystoupení posledního písemně přihlášeného do rozpravy. Vzhledem k tomu, že neregistruji nikoho dalšího, obecnou rozpravu končím.
Tím končím i dopolední jednání Poslanecké sněmovny. Hlasovat budeme po skončení polední přestávky. Předpokládám, že by bylo vhodné dát předkladateli i zpravodaji možnost vystoupit těsně před hlasováním před zaplněnou sněmovnou, nikoliv před sněmovnou v této podobě. (Sněmovní sál je poloprázdný.) Je 13.08 hodin. Přerušuji jednání sněmovny do 14.30 hodin.
(Schůze byla přerušena ve 13.08 hodin.)
***