Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně a páni poslanci, prosím, abyste usedli na svá místa a věnovali pozornost jednání této sněmovny. Doba určená pro jednání klubu KSČM vypršela a my budeme pokračovat v našem jednání.
Před vyhlášením přestávky pohovořil poslední přihlášený do podrobné rozpravy, aniž by byla podrobná rozprava uzavřena. V této chvíli se táži, zda se někdo dále hlásí do podrobné rozpravy. Do podrobné rozpravy se nyní ještě hlásí pan poslanec Filip, kterému udílím slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená vládo, paní a pánové, děkuji za trpělivost. Klub KSČM po prostudování návrhu, který předložil kolega Krása, se rozhodl, že nebude podávat jiný pozměňovací návrh a své stanovisko k návrhu zákona, jak ho předkládá předkladatel za Senát Parlamentu ČR a jak je předložen pozměňovací návrh kolegy Krásy, vyjádří ve třetím čtení. Nemáme tedy žádných dalších pozměňovacích návrhů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Neregistruji další přihlášku do podrobné rozpravy. Končím podrobnou rozpravu.
Nyní udílím slovo senátorovi Milanovi Štěchovi k závěrečnému slovu, poté případně zpravodaji, bude-li mít zájem.
Senátor Milan Štěch: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych reagoval na předložené návrhy.
Při odůvodňování pozměňovacích návrhů se hovořilo o jakémsi zneužívání příjmově neslabší skupinou pojištěnců. Ano, ze statistiky je zřejmé, že zaměstnanci, kteří pracují převážně ve fyzicky náročných povoláních, čerpají o nějaké procento více nemocenské dávky.
Pan poslanec Cabrnoch tady říkal, že pojištěnec-občan u lékaře musí zvážit podmínky na pracovišti pro léčení. Myslím si, že se shodneme na tom, že tyto podmínky zvažuje i lékař a že to má i určitý dopad na průměrné procento pracovní neschopnosti.
Zaznělo, že se budou vyplácet zvýšené dávky. Nominálně ano, nominálně se budou vyplácet vyšší dávky, pokud náš návrh bude přijat, ale chci upozornit, že reálně, to znamená na kupní sílu, se budou vyplácet stále nižší dávky zejména pro skupinu příjmově nejslabší, než se vyplácely v době, kdy stávající znění zákona vstoupilo v platnost, to znamená v r. 1993 i po novele v r.1994 a 1995.
Nárůst nemocnosti, ke kterému došlo po r. 1989, se jeví z ekonomického pohledu negativně. Položme si ale otázku: co když má i svůj kladný odraz například ve skutečnosti, že se prodlužuje lidský věk? Domnívám se, že změny, ke kterým došlo po r. 1989, mají i svůj přínos v posuzování významu lidské existence i zdraví člověka. Z tohoto pohledu bych tato čísla paušálně jednoznačně neodsuzoval.
V zemích Evropské unie dávky v době nemoci činí v průměru 80 - 90 %. Připomínám, že v naší zemi s naší kupní silou tyto dávky nejsou na této úrovni. Přibližuje se jim skupina s příjmem do 8 100 Kč, u kterých nemocenské dávky činí zhruba 75 - 82 % čistého příjmu. Uvědomme si ale, že čím je v rodině více dětí, čím je více vyživovaných osob, tím je procentuální podíl nižší. Další věc, že zaměstnanec, který má zhruba 8 100 Kč hrubého, to je asi 30 % všech zaměstnanců, má čistý příjem kolem 6 500, a když bude měsíc marodit, dochází u něho ke ztrátě příjmů 1 300 Kč. U rodiny, která hospodaří s průměrným příjmem živitele např. 6 500 Kč, je propad 1 300 Kč měsíčně hrozně velká částka. Proto bych chtěl upozornit, abychom pečlivě zvažovali, zda této skupině budeme něco snižovat. Znovu zdůrazňuji: Skupině do 8 100 Kč, což je asi 30 % všech zaměstnanců, nepřidáváme ani korunu, a to v době, kdy se jim poslední dva roky reálně na kupní sílu jejich příjmy propadají. Proto musím návrh poslance Krásy odmítnout, protože tento návrh by právě tuto skupinu poškodil.
Pan poslanec Volák hovořil o tom, že se letos vyplatí 21 miliard korun na dávky nemocenského pojištění. Připomínám ale, že se vybere 28 miliard korun. Takovéto strašení, že by to příští rok mohlo znamenat 30 miliard korun, považuji za neseriózní, nepodložené, protože bychom neměli zapomínat na to, co se děje v posledních měsících, a to je velmi nepříznivý a dynamický nárůst nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti je velmi vážným faktorem, který působí na chování a jednání občanů, zejména zaměstnanců, protože nebezpečí a pocit ohrožení ztráty zaměstnání velmi silně narůstá a má své velmi negativní dopady. V tomto směru si myslím, že řada zaměstnanců bude velmi zvažovat, zda má marodit, nebo ne. Víme, že si toho může zaměstnavatel všimnout a v následné době to může zaměstnanci nepříznivě vrátit.
Bylo hovořeno, že máme přemýšlet o tom, co novela způsobí.
Na závěr bych chtěl říci, že pokud by byl přijat pozměňovací návrh pana poslance Krásy, přijetím pomůžeme určité skupině, to znamená té skupině, která je příjmově silnější. Pokud bude přijat náš návrh, pomůžeme také té skupině, která je příjmově silnější a průměrná, ale neublížíme nikomu.
Pokud bude přijat návrh pana poslance Krásy, bude skupině zaměstnanců, kteří mají příjem do 8 100 Kč, příjmově ublíženo, protože dávky budou reálně nižší. Domnívám se, že se to zejména dotkne pojištěnců, kteří jsou v oblasti, kde jsou nižší výdělky, kde to může znamenat dopad až na 60 % zaměstnanců. V regionech, které mají průměrné výdělky mezi 8 - 9 tisíci korunami, převážná část zaměstnanců má průměrné výdělky nižší, než je tato částka.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu senátorovi Štěchovi. Omlouvám se, ale při závěrečných slovech nemohu dávat faktickou poznámku. Má-li pan poslanec návrh týkající se procedury, umožním mu vystoupit.
Dávám slovo poslanci panu Stanislavovi Volákovi, zpravodaji výboru, k případnému závěrečnému slovu.
Poslanec Stanislav Volák: Dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi krátce zareagoval na to, co řekl předkladatel Štěch.
Opakuji ještě jednou, že náš pozměňovací návrh nesměřuje k ničemu jinému než k tomu, aby byly lépe využity omezené zdroje, které máme, že nesměřuje k ničemu jinému, než aby celý systém sociálního pojištění byl spravedlivější, než je v současné době.
Jen pro vaši informaci. I podle senátního návrhu při příjmu kolem 8 100 Kč první měsíc 67 % hrubé mzdy, druhý měsíc 69 % hrubé mzdy.
***