Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dálnice D8 spojující Prahu s Berlínem je i na našem území v pokročilém stadiu výstavby. Jsou již hotové úseky Praha-Nová Ves, Doksany-Lovosice a Řehlovice-Ústí nad Labem, na dalších místech práce probíhají. Nejasná však zůstává situace v oblasti přechodu dálnice Českým středohořím.
Zákon ČNR č. 114/1992 Sb. sice zakazuje v § 26 odst. 1 v chráněné krajinné oblasti stavět nové dálnice, avšak podle § 43 téhož zákona Ministerstvo životního prostředí může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit výjimky. Jsem přesvědčen, že v tomto případě udělení výjimky je i v zájmu ochrany přírody, neboť jinak automobilová doprava přivedená dálnicemi ze SRN i od Prahy k asi 15km úseku v CHKO bez dálnice bude trvale ovlivňovat místní ekosystémy hůře než rychlý a hladký průjezd po dálnici. Pro dokončení dálnice jsou i místní správní orgány, které spíše zdůrazňují vážné důvody ekonomické.
Dovolte mi, vážený pane ministře, položit vám v této souvislosti následující otázky:
1. Jaký je současný stav řešení uvedeného problému poté, co v závěru loňského roku vaše ministerstvo rozhodlo, že dálnice územím CHKO České středohoří, které se prostírá od Loun až k České Kamenici, nepovede a Ředitelství silnic a dálnic se odvolalo? Přitom by mělo být bráno v úvahu, že MŽP se podílelo od roku 1994 na příslušných jednáních, vybralo ze čtyř navržených koridorů a pěti variant nejvhodnější trasu, a mohlo tedy ovlivnit vývoj situace ještě před již provedenými investicemi.
2. Jaké bude zatížení krajiny v Českém středohoří dopravou, pokud nebude dálnice dokončena, a jak se budou minimalizovat negativní vlivy takového stavu jak pro ochranu přírody, tak i hospodářského charakteru?
3. V jakém časovém horizontu uvažuje vláda a konkrétně Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí o dokončení rychlostních silničních komunikací k hraničním přechodům v oblasti Chomutova a Liberce, aby byla ulehčena dopravní situace v centrální oblasti Českého středohoří? Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předtím než odpovím na ony tři konkrétní otázky, které zazněly v závěru interpelace, dovolte mi, určitý exkurz do minulosti. Jde mi o to, že celá ta záležitost má velmi dlouhou historii a její vývoj do budoucna je a bude ovlivňován právními předpisy této země. Naštěstí bude ovlivňován právními předpisy této země, nikoliv že by byla aplikována praxe především let 70. a 80., kdy se například z tehdejší legislativy ochrany vod vydávaly výjimky jako na běžícím pásu.
Chtěl bych zmínit, že celá záležitost "dé osmičky", jak dnes zkráceně nazýváme dálnici Praha-Berlín, tak byla již tato trasa navržena usnesením vlády z 10. dubna 1963. Chtěl bych ale konstatovat, že tato kontinuita úvah od roku 1963 byla přerušena usnesením vlády v roce 1993 o koncepci dálnic s tím, že logicky tedy měl být tehdy uplatněn zákon platný od 1. července 1992, zákon 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Každopádně tehdy se patrně stal ten základní problém, že z hlediska výběru variant či koridorů byly předpisy této země v roce 1993 neaplikovány, a ke škodě věci jsme dnes v situaci, kterou pan poslanec Fischer označil za situaci, kdy zčásti tato stavba je již hotova.
Chtěl bych upřesnit, že z 92 km dálnice D8 je zhruba 54 km buď hotovo, nebo rozestavěno, a je tady jeden problém, který tkví de facto v roce 1993, totiž problém tzv. salámové taktiky. Je velikou chybou kteréhokoli investora, když per partes počítá s tím, že ten či onen správní subjekt se zachová podle jeho přání. Jde o to, mít takovouto záležitost zajištěnu i z hlediska výroků orgánů státní správy.
Tak jak bylo v interpelaci naznačeno, tak zhruba od roku 1994 - já v podkladech mám od roku 1995 - Ministerstvo životního prostředí tuto záležitost posuzovalo, a já chci zdůraznit jeden moment. Tady se nejednalo jen o zákon 244/1992 Sb. Na dílčí části, včetně oné inkriminované části zhruba 16 km průchodu tehdy již vyhlášené CHKO České středohoří, byl použit bohužel i mimo právní řád této země v té době aplikovaný systém tzv. krajinářského hodnocení liniových staveb, a tehdy ministerstvo vydávalo svá kladná vyjádření podle těchto předpisů.
Bohužel - a v tom je základní problém - zákon 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, podle něhož je i panem poslancem Fischerem zmiňovaný zvláštní režim CHKO zakazující výstavbu dálnic, ale podle § 43 umožňující udělit podle zákona výjimku, tak tehdy nebylo zajištěno, že bude ona výjimka vydána. Takže došlo k tomu, že je dnes dálnice vystavěna k Lovosicům, navazuje na druhé straně Českého středohoří, a teď je obrovský problém s oním 16km úsekem.
Chtěl bych všechny vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ubezpečit, že tu oblast znám velmi dobře, kudy by ten zatím projektovaný způsob překonání CHKO České středohoří měl vést. A tak jak jsem byl konfrontován se stávajícími technickými podklady, tzn. se způsobem, jak vyřešit průchod velmi geomorfologicky složitým terénem - obrovská převýšení, údolí - jde o stavbu dálnice, která bude vyžadovat např. výstavbu mostu o délce 425 metrů, o výšce nad úrovní terénu 25 metrů. Jde o průchod geologicky dosti nestabilním územím, kde si logicky tento průchod vyžádá ještě další technická opatření, a právě z tohoto důvodu zásahu do nejcennější části, do jádra CHKO České středohoří, prvoinstančně byl - jak zde už zaznělo - v listopadu loňského roku vydán nesouhlas. Čili nebyla dána výjimka podle zák. 114/1992 Sb.
Problém je tedy v tom, že nyní, i když by určitě interpelující poslanec, ale i řada z vás dalších chtěla slyšet můj konečný verdikt, tak vás musím ubezpečit, že podle platných předpisů nesmím jako druhoinstanční orgán předjímat své konečné rozhodnutí.
Ale k tomu obecnému problému, tak jak je. Uvědomme si, že tady - a to již se vracím k těm třem konkrétním otázkám položeným na závěr, problém řešení dopravní obslužnosti i v návaznosti na ekonomický rozvoj regionu, to není jen problém Ústecka nebo severních Čech, to není problém, jak řešit dopravu nikoliv po stávajících komunikacích. A tady bych chtěl konstatovat, že oponenti prvoinstančního negativního rozhodnutí MŽP říkají, že komunikace jsou nedostatečné apod. Já bych chtěl konstatovat, že tam jsou komunikace první třídy, ale uznávám, že pochopitelně přepravními nároky kamionové dopravy to zdaleka nevypadá tak, jak by si každý z nás přál a jak by měla vypadat CHKO.
Chtěl bych konstatovat z hlediska širšího kontextu, že se zde bavíme nikoliv o vyřešení dopravy Praha-Ústí nad Labem či - jak zde bylo zmíněno - Praha-Berlín. My zde uvažujeme o transevropské magistrále Skandinávie-Balkán. A zde bych chtěl upozornit, že přepravní výkon bude obrovský z hlediska kamionové dopravy.
***