(pokračuje Chytka)
Kdyby si každý z nás dnes koupil 1 litr benzinu natural 95 za průměrnou cenu 20 Kč, pak struktura ceny, kterou bychom zaplatili, by byla následující: Za benzin včetně zisku pro prodejce bychom zaplatili 6,70 Kč, tedy zhruba jednu třetinu celkové sumy. Spotřební daň by činila 9,70 Kč, tedy zhruba polovinu, a DPH 3,60 Kč, asi jednu šestinu. Jinými slovy bychom zaplatili za benzin 6,70 Kč a státu 13,30 Kč. Poměr ceny benzinu a daní činí tedy jednu třetinu ke dvěma třetinám.
V důvodové zprávě této vládní předlohy je argumentováno tím, že je nutno, aby se naše výše sazby daní přiblížila k výši sazby daní Evropské unie. Opět bych vás chtěl informovat, jaký je současný stav. V současné době minimální sazba pro bezolovnatý benzin v Evropské unii je 10 Kč na jeden litr. U nás, jak již jsem řekl v předcházejícím, je to 9,70 Kč. Schválením této předlohy bychom se dostali a odsouhlasili bychom, že u nás by sazba byla 10,80 Kč, tedy o 0,80 Kč více, než je minimální sazba Evropské unie. Je korektní dodat, že Evropská unie očekává zvýšení sazeb daní od 1. 1. 2002, avšak toto zvýšení sazeb v Evropské unii do této chvíle ještě není schváleno.
Když už jsme u Evropské unie, podívejme se, jak vypadá cena jednoho litru bezolovnatého benzinu natural 95, tj. 20 Kč, ve vztahu k průměrnému platu. Kdybychom chtěli tento poměr ceny jednoho litru benzinu 20 Kč k průměrnému platu v České republice promítnout např. do sousedního Německa, pak by v sousedním Německu při zachování k tomuto poměru musel stát jeden litr bezolovnatého benzinu 9,60 DM. Sami uznáte, že je to několikanásobně více, než kolik v sousedním Německu jeden litr benzinu stojí.
Závěrem bych chtěl říci, že zvýšení ceny pohonných hmot se pochopitelně odrazí ve zvýšení cen ostatního zboží a služeb. Rozhodně to nepomůže ekonomice České republiky. V žádném případě to není možné považovat za prorůstové opatření. V podstatě jde o to, od občanů České republiky vytáhnout více peněz, nic víc a nic míň.
Z těchto důvodů navrhuji zamítnout návrh předlohy v prvním čtení. Úplně na závěr mi, pane předsedající, dovolte, abych oznámil sněmovně svůj střet zájmů vůči této předloze, tedy majetkový prospěch, neboť jsem majitelem osobního auta, do kterého kupuji benzin, a tento benzin bude buď dražší, nebo levnější. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče, za důsledné naplnění zákona, který tuto povinnost ukládá všem, kteří vystupují v rozpravě, a věřím, že vašeho příkladu budou následovat i další. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Oldřich Vojíř, po něm posledně přihlášený pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové. Tak jak již bylo řečeno několikrát, je tato norma opět předkládána nám do Poslanecké sněmovny k posouzení a já bych se chtěl vyjádřit v obecné rozpravě k několika problémům, které tato norma s sebou nese. Za prvé je asi korektní říci, že přesun z přímých daní do daní nepřímých je trend, který je celoevropský, ne-li celosvětový, a myslím si, tato záležitost nepodléhá tomu, zda je u moci vláda levicová, nebo pravicová. To, co je však rozhodující, je otázka míry, chcete-li kvantifikace těchto daní. Na straně jedné je nutno říci, že když jsme projednávali daň z příjmů, podařilo se prosadit některé záležitosti, které ve svém efektu daň z příjmů snížily. Úměrně tomu bych rozuměl, že může nastat jistá kompenzace nepřímých daní, a to v dani např. spotřební.
To, co je trochu zarážející, je, že v této předloze je de facto pominut alkohol, byť to vždy bylo určitým střetem zájmů, neboť tabákové výrobky a alkohol byly vždy celospolečenského hlediska považovány přece jen za problematiku nikoli podporující, ale spíše negativní. Naopak je zde poměrně tvrdě - já jsem už minule vypočítával, že to představuje zhruba 11,4 % meziročně - vyjádřen nárůst spotřební daně v pohonných hmotách, ať už v benzinech, nebo naftě. Místo toho, aby požadavky, které zazněly minule, byly aspoň zčásti v této oblasti zapracovány, tak se dovídám z předlohy - pokud ji čtu správně, že má být naopak zvýhodněna určitá kapitola, která se jmenuje Vína, a má být z ní odstraněna spotřební daň ve výši cca 2,5 na litr. To je pro mě trochu zvláštní přístup a přiznám se, že poměrně komplikovaný, neboť musím přiznat, že na druhé straně některé požadavky např. v oblasti duty free tax shops, chcete-li obchodů, byly zapracovány, a myslím, že poměrně logicky, to znamená, že zůstávají v platnosti pouze na mezinárodních letištích a prodlužuje se doba, kdy skončí na silnicích. Což je poměrně korektní avízo k tomu, aby jednotliví obchodníci se mohli připravit na tuto změnu.
Já jsem přesvědčen o tom, že tento zákon by v této podobě, tak jak je navržen, neměl projít. Ale pokud se stane, že projde do druhého čtení, pokusím se vznést takové připomínky a takové pozměňovací návrhy, aby bylo naplněno to, co jsem v úvodu řekl, aby nepřímá daň do jisté míry kompenzovala snížení daně přímé. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane poslanče. Slovo má pan poslanec Sobotka jako poslední přihlášený do rozpravy.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl pouze předložit návrh usnesení na zkrácení lhůty pro projednávání tohoto návrhu zákona, a to na 40 dnů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, táži se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Přihlášku nevidím, rozpravu končím a budeme hlasovat o předloženém návrhu zákona. Ještě pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Já bych prosil o dvě minuty strpení před zahájením hlasování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: O dvě minuty strpení - jednací řád nezná dvě minuty strpení, ale přestávku na dvě minuty. Oznamuji, že budeme hlasovat v 15.52 hodin. V 15.52 hodin proběhne hlasování k předloženému vládnímu návrhu zákona.
***