(pokračuje Pešán)
Novela zákona velice významně zasahuje do stávajícího transformačního zákona č. 42/1992 Sb. a zásadně mění jeho charakter ve prospěch povinných osob. Znovu musím opakovat, co už zde řekl kolega Němec, povinných osob, které jsou reprezentovány managementem některých družstev a které operují majetkem oprávněných osob a jejichž zbožným přáním je tento stav zakonzervovat a vyhnout se tak povinnosti majetkového vyrovnání s osobami oprávněnými.
Další závažnou skutečností je to, že přijetím této novely by prakticky došlo ke zcela diametrální změně platných pravidel, tzv. uprostřed hry. Také to bude signál pro ty poctivé, kteří se stávajícím zákonem řídili a svoje závazky vyrovnali nebo je vyrovnávají. Nemusím zdůrazňovat, o jaký signál se bude jednat.
Další z pro mě nepřijatelných věcí jsou pokusy objevující se v této novele, např. zaměnit stávající mechanismus vydávání za mechanismus vypořádání. Musím zdůraznit, že záměnou vypořádání a vydání se změnil celý režim mezi těmi, kteří již své podíly vydány mají, a těmi, kteří je vydány ještě nemají. Vypořádání namísto vydání je zúžením významu celého současného stávajícího zákona. Transformační podíl na družstvu je vlastnictvím oprávněné osoby, proto se vydává, a ne vypořádává.
Dále je pro mě naprosto nepřijatelná formulace, že objem majetkových podílů se opětovně bude dohadovat na základě jakési písemné dohody. Musím pouze konstatovat, že objem majetkových podílů je již pevně dán vyúčtováním pro druhou transformační schůzi. Z tohoto důvodu není možné dnes nově dohadovat cenu transformačního podílu.
Rovněž tak formulace typu, že vlastník transformačního podílu je žádán, je pro mě nepřijatelná, protože vlastník o vydání podílu nežádá, ale uplatňuje svůj nárok.
Tím, že je vydán majetkový list, není možno hovořit o vypořádání pohledávky, ale pouze o změně formy pohledávky.
Navrhované znění neodpovídá ani smyslu zákona o cenných papírech. Co se týče vypořádání majetkových podílů členů družstev, ty se vypořádají podle konkrétního znění stanov, tzn. pokaždé jinak. Přijetím této novely by vydáním nebo předáním majetkových listů byly podíly členů již vypořádány, a tudíž by neexistovaly.
Naprosto skeptický jsem vůbec k celému navrhovanému mechanismu - vydat znovu cenné papíry, když je jisté, že tyto cenné papíry nebudou veřejně obchodovatelné. Jediný výsledek z této záležitosti, bude ten, že náš kapitálový trh bude dále zaplaven dalšími nelikvidními tzv. cennými papíry.
Z tvrzení například v § 13c) vyplývá, že by družstvo v jistých situacích, např. při rozdělování zisku, se mělo chovat jako akciová společnost, což je v naprostém rozporu s obchodním zákoníkem.
Závěrem bych chtěl říci, že přijetím této novely by pro velkou dotčenou skupinu byla podle mého názoru porušena Listina základních práv a svobod ve vztahu s nakládáním s jejich - to zdůrazňuji - majetkem a navíc by celá problematika byla řešena pouze ve prospěch jedné ze zúčastněných skupin na úkor dalších podnikatelských i občanských subjektů.
Na základě těchto argumentů, které jsem zde přednesl, se připojuji k návrhu kolegy Němce, tedy k návrhu na zamítnutí této novely v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Pešánovi. V tuto chvíli mám přihlášku z místa předsedy poslaneckého klubu KSČM pana poslance Filipa. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, vážená vládo, paní a pánové, já jsem pozorně poslouchal některé názory, které tady padly, a v duchu jsem se vrátil do doby přijímání zákona 42 o transformaci.
Musím říci, že majetek, o který se tady jedná, je vlastně vypočítán ze tří složek. Je to složka, která se týká vlastnictví pozemků, potom vloženého majetku do družstva a práce. Podíly, které tenkrát vznikly, byly 50 % z pozemků, 30 % z majetku a 20 % z práce. Podotýkám, že taková struktura v žádné výrobě, v žádném výsledku výrobního cyklu prostě není. Není tomu tak, v zemědělské výrobě tomu tak ani být nemůže. Pokud se někdo domáhá svého práva, pak je to správné, ale musíme si říci, jaké to právo je, jakým způsobem vzniklo.
Pak mě zarazila jedna věc, která se týká u transformačních podílů ještě jedné záležitosti. Myslím, že kolega Pešán tady narazil na to, jaký je rozdíl mezi vydáním a mezi tím oprávněním. Já se ptám, jaký je rozdíl mezi nárokem fyzické nebo právnické osoby, která má účet např. nyní v Universal bance za 4 mil. korun a má nárok, aby byla vypořádána. A nedostane nic. Nemůže zaplatit ani své pohledávky, ani své povinnosti. Není prostě schopna fungovat. Je to nadace, která má pod sebou školu, která vyučuje. Je to jistě v souladu s českým právním řádem. Ona ale nemůže využít nejen svého majetku, který vznikl nějakou činností ze tří složek, ale ona ani nemůže využít svých prostředků. A vy tvrdíte, že toto je loupež proti vlastníkům? Já jsem přesvědčen, že to je zacházení, které tady vzniklo až po roce 1990. Je to stejné zacházení. A jestliže chcete mít stejné zacházení vůči vlastníkům bankovních kont, nemůžete chtít jiné zacházení, prioritní zacházení vůči těm oprávněným osobám, které svůj majetkový podíl na tom družstvu vypočítávají z těchto částek.
A ještě jednu věc bych dodal na závěr. Když tady paní kolegyně Páralová tak krásně vykládala o bezcenných papírech, jsem přesvědčen, že bychom se museli vrátit k principu kuponové privatizace a k bezcenným cenným papírům v jednotlivých privatizovaných podnicích.
A na závěr jednu jedinou věc, že transformační zákon byl ten, který uvrhl řadu zemědělských podniků právě do problémů, ze kterých se dodnes velmi těžko vzpamatovávají. A není to problém toho managementu, je to problém toho podnikatelského prostředí v zemědělství, který opravdu ztěžuje možnosti vydávání těchto transformačních podílů.
A na úplný závěr mi dovolte říci, že jsem zastupoval ve své právní praxi řadu oprávněných osob proti zemědělským podnikům. Velmi dobře znám jednotlivé postupy podle zákona 42. Vždycky jsem se dohodl. U těch oprávněných osob, které chtěly majetek hned, jsem většinou řekl, že to neumím, protože ten povinný toho prostě není schopen. U těch oprávněných osob, které řekly "já to chci ve splátkách, já to chci v naturáliích", jsem se dohodl vždycky. Ty oprávněné osoby po celou dobu od roku 1992 se většinou svých nároků domohly. Jde většinou o to, jestli oprávněná osoba stojí o uspokojení svého nároku způsobem, který bere právo stejného nároku jiným oprávněným osobám a likviduje ten podnikatelský subjekt. Takový postup, který jste tady navrhovali, by byl horší, než je postup podle konkurzu a vyrovnání. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Filipovi. Kolegyně a kolegové, mám tady několik přihlášek, nicméně přihlásil se zpravodaj. A ten má v rozpravě přednost. V tuto chvíli bude tedy hovořit pan poslanec Grůza a po něm jako další v rozpravě pan poslanec Petr Hort.
Poslanec Jan Grůza: Dámy a pánové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě vystoupil ještě jednou a sdělil vám stanovisko klubu KDU-ČSL k předkládané novele zákona.
Již ve svém prvním vystoupení jsem předeslal, že ze všech špatných řešení se jeví jako nejméně špatné pokusit se novelizovat zákon č. 42/1992 Sb. Pokud však k této novelizaci přistoupíme, měli bychom mít na zřeteli dvě základní podmínky pro jeho přijetí:
1. novela by měla řešit přiměřené poskytnutí náhrady oprávněným osobám,
2. současně by novela neměla způsobit problémy v zemědělské výrobě způsobené rozpadem většího počtu družstev.
***