(pokračuje Kvapil)
Ze strany občanů je o poskytování půjček z místních fondů rozvoje bydlení velký zájem a jeho model byl úspěšně použit i při odstraňování následků katastrofálních povodní na Moravě a ve východních Čechách.
V rozpočtu roku 1998 bylo pro tento účel 300 mil. Kč, v návrhu letošního rozpočtu je to pouze 200 mil. Kč, přestože požadavky se očekávají téměř v trojnásobné výši. Proto navrhuji navýšení položky "Podpora oprav a modernizace bytového fondu" v kapitole 317 Ministerstva pro místní rozvoj na stejnou úroveň jako loni, tedy o 100 mil. Kč, a současně snížení výdajů na stavební spoření v kapitole Všeobecná pokladní správa o 100 mil. Kč.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu poslanci Pavlu Šafaříkovi, připraví se pan poslanec Karel Sehoř.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, budu hovořit jen krátce a mé nároky nebudou vysoké.
Na loňský rok připadlo 200. výročí narození Františka Palackého a v rámci oslav tohoto výročí se obec Hodslavice pokusila renovovat památník Františka Palackého, jeho rodný domek. Bohužel se to plně nepodařilo a vznikly finanční nároky, které se protáhly do letošního roku. Proto navrhuji pomoci této obci při řešení otázky tohoto památníku a dovoluji si podat následující pozměňovací návrh:
Do kapitoly VPS zařadit novou položku "Památník Františka Palackého v obci Hodslavice" 3 mil. Kč a v rámci kapitoly VPS snížit položku "Dluhová služba - úroky" o tyto tři mil. Kč.
Toť vše z mé strany.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu poslanci Karlu Sehořovi, připraví se pan poslanec Zdeněk Švrček.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych také podat pozměňovací návrh, který částečně zazněl už v rozpočtovém výboru, kde neuspěl, ve zdůvodnění pak k tomu ještě něco řeknu.
Navrhuji, aby z kapitoly 335 Ministerstva zdravotnictví "Program konsolidace zdravotnických zařízení" se vyňalo 300 mil. Kč. Do kapitoly 398 Ministerstva financí "Všeobecná pokladní správa" vložit navíc do programu 398/110 "Výstavba a technická obnova zdravotnických zařízení v působnosti okresních úřadů a obcí", a to 90 mil. Kč pro nemocnici Frýdek-Místek, 60 mil, Kč do nemocnice Liberec, 50 mil. Kč do nemocnice Pardubice, 50 mil. Kč do nemocnice Jablonec nad Nisou a 50 mil. Kč do nemocnice Jindřichův Hradec.
Pokud projde návrh rozpočtového výboru pod pořadovým číslem 44, tj. že prostředky "Programu konsolidace zdravotnických zařízení" mají být vloženy do vládní rozpočtové rezervy, pak potřebných 300 mil. Kč je nutno vzít z této vládní rozpočtové rezervy.
Navrhuji, aby o celém návrhu bylo hlasováno současně.
Zdůvodnění: Jak už jsem řekl, návrh zazněl v rozpočtovém výboru. Doufám, že alespoň teď se sníženými požadavky by mohl projít ve sněmovně.
Vláda obhajuje deficit rozpočtu tím, že je prorůstový rozpočet, tedy tím, že je maximum prostředků vloženo do investic. Tento návrh tomu plně odpovídá. Ve všech případech jde o rozestavěné stavby a vložení financí do zrychlení dokončování investic šetří veřejné prostředky.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo uděluji panu poslanci Zdeňku Švrčkovi, připraví se poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Zdeněk Švrček: Dámy a pánové, vážení pozůstalí, jsem tady opět s popovodňovým evergreenem, protože jak vyplývá z usnesení zemědělského výboru i rozpočtového výboru, nebyl přijat ani v minimalizované formě pozměňovací návrh, který jsem podával společně s kolegy Krajíčkem a Ondrušem, na přesun finančních prostředků z všeobecné kapitoly přímých dotací, resp. v kapitole Ministerstva zemědělství do oblasti obnovy vodních toků po povodních.
Avizoval jsem tento návrh již v prvním čtení a odůvodnil jsem jej výjimečnou důležitostí a nutností oprav koryt řek v postižených oblastech. Prosím, neupírám Ministerstvu zemědělství ani zemědělskému výboru právo na rozhodnutí, kterým stavějí občany postižených území před fakt, že na opravy koryt řek nejsou vynakládány žádné prostředky. Divím se však posunu vědomí zodpovědnosti, kdy státním rozpočtem pokrýváme přímé dotace zemědělcům, ačkoliv na takovéto dotace není právního nároku, a na druhé straně se stát zříká zodpovědnosti za něco, co má v přímé kompetenci.
Pozorně jsem si přečetl tisk č. 87, který máte všichni ve svých schránkách, který se jmenuje "Komplexní zhodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997 a návrh systému zabezpečení obnovy území postižených povodněmi, případně dalšími katastrofami".
Zde se uvádí, že podle zákona č. 272/1996 Sb. je ústředním orgánem ve vodním hospodářství Ministerstvo zemědělství a provádí výkon akcionářských práv v povodích, jejichž je jediným akcionářem. Proč tedy se stát tak horlivě ujímá např. svých akcionářských práv v ČEZ a nečiní tak u povodí ani tím, že by ctil usnesení vlády č. 746/1997 Sb. a podle programu obnovy financoval odstraňování škod, které podle citovaného tisku 87 přesáhly na tocích a souvisejících vodohospodářských dílech 5,7 mld. Kč a jejichž odstraňování by mělo trvat podle téhož usnesení vlády do roku 2000. Když v roce 1997 byly na nápravu škod použity státní dotace ve výši 400,8 mil. Kč, v roce 1998 více než 1,4 mld. Kč, uvádí citovaný tisk v roce 1999 potřebu financí ve výši 1,9 mld. Kč a konstatuje, že program obnovy toků není dosud finančně zajištěn.
Je třeba si rovněž uvědomit, že na obnovu postižených území bylo již vynaloženo více než 2,5 mld. Kč, a to převážně do území ležícím bezprostředně v záplavových oblastech. Tím, že bude váznout obnova toků, se zvyšuje nebezpečí promrhání vynaložených peněz a vzniku nových škod za podmínek, které neodpovídají při nezpevněných korytech snad ani desetileté vodě.
Upozorňuji, že při současných anomáliích počasí, které podle dlouhodobých sledování periodicky navštěvují Zemi a nyní jsou zesíleny i globálním oteplováním, které loňská mezinárodní meteorologická konference označila za prokázané, se můžeme nějaké té pětileté nebo desetileté vody klidně dočkat dříve než za pět nebo deset let. Stačí rychlejší jarní tání sněhu za současného deště a nezpevněná koryta dlouho nevydrží.
Pan ministr zemědělství mi odpověděl na můj dopis, který jsem v této věci poslal již před původním prvním čtením, že na povodí vyčlenil 200 mil. Kč, a to prosím, na všechna povodí v republice. A dále píše, že ještě 230 mil. Kč vyčlenilo Ministerstvo zemědělství na protipovodňová opatření. Tato opatření však s opravou koryt přímo nesouvisejí. Dále mi sdělil, že budou hledány mimorozpočtové prostředky, jako prodej státních dluhopisů apod. Tímto způsobem však zjevně ztrácíme tolik potřebný čas, zvyšujeme tím citovaná nebezpečí a nedáváme tím tolik potřebnou jistotu postiženým obyvatelům tohoto státu.
Naopak se domnívám, že stát by měl tam, kde je přímo ze zákona odpovědný, učinit taková rozpočtová opatření, která alespoň v nejnutnější míře zajistí základní péči o majetek státu i občanů a obcí.
Proto na základě rozborů, které jsem získal a jejichž obdobu má i Ministerstvo zemědělství k dispozici, pronesu pozměňovací návrh, který jsem již předložil v zemědělském výboru zároveň jménem citovaných kolegů a který jsem zde prakticky teď odůvodnil a o němž jsem přesvědčen, že pokrývá minimální potřebu povodí Odry a Moravy na rok 1999.
Tento návrh zní takto:
V kapitole č. 329 Ministerstvo zemědělství navrhuji přímé dotace agrokomplexu v celkové výši 6 mld. 124 mil. Kč snížit o částku 878 400 tis. Kč, tedy nový zůstatek 5 mld. 245 mil. 600 tis. Kč.
***