(pokračuje I. Svoboda)
Mise oceňuje určité uvolení měnové i fiskální politiky s tím, že hlavním cílem vlády je zotavení ekonomiky tažené investicemi a vývozem při současném zachování rovnováhy vůči zahraniční a udržení výsledků úspěšného snižování inflace.
Mise má za to, že k dosažení těchto cílů pokračující uvolňování měnové a fiskální politiky bude muset být podpořeno zejména zmírněním nominálního růstu mezd v podnikovém sektoru v roce 1999 tak, aby byl v souladu s výší předpokládanou celkovou inflací, a rozhodnými opatřeními vedoucími k vyřešení strukturálních problémů v bankovním i podnikovém sektoru.
Mírný růst mezd je klíčem k úspěchu vzhledem potřebnému upevnění dosavadních úspěchů dezinflačního vývoje a umožnění dalšího uvolnění měnové politiky. Dalším důvodem je potřeba posílení vnější konkurenceschopnosti ekonomiky nezbytné pro podporu žádoucího, vývozem taženého ekonomického růstu. Konkrétně by pokračující měnové uvolňování umožněné zdrženlivostí mzdového růstu velmi pravděpodobně vedlo k určitému oslabení koruny.
Nadcházející mzdová jednání by měla do značné míry předurčit provádění měnové politiky v první polovině roku 1999.
Pokud se podaří zajistit žádoucí stupeň mzdové zdrženlivosti, mise Mezinárodního měnového fondu by velmi doporučovala brzy využít takto vytvořeného prostoru k dalšímu snižování úrokových sazeb.
V oblasti fiskální politiky je vzhledem k nízké ekonomické aktivitě fiskální stimul zamýšlený pro rok 1999 zcela přiměřený.
Mise vítá reorientaci výdajů na kapitálové výdaje, které byly v letech 1997 až 1998 podstatně omezeny, protože všeobecně podporují růst.
Pro další roky se očekává další tlak na výdaje na sociální zabezpečení a na vypořádání velkých potenciálních závazků, které se mohou realizovat, včetně pravděpodobných nákladů na restrukturalizaci bank.
Pokud jde o strukturální otázky, nejvyšší prioritu by měla mít rychlá privatizace bank. Mise věří, že je potřebné i možné zkrátit časový horizont pro privatizaci tří zbývajících státem kontrolovaných bank na dobu kratší než 18 měsíců, což je doba předpokládaná vládou.
Zvlášť důležité bude dospět rychle k rozhodnutí o strategii, která bude použita pro restrukturalizaci bank. Mise se obává, že otálení s konsolidací rozvah těchto bank a s jejich privatizací prodlouží období omezování poskytování úvěrů, což ztíží oživení ekonomiky.
Vedle privatizace bank bude třeba včas přijmout revizi právního rámce, která by posílila postavení věřitelů a usnadnila jim zahájit iniciování prodeje zástav a konkursního řízení. V této souvislosti mise vítá současnou iniciativu podporovanou Světovou bankou, která je zaměřena na změnu struktury regulace kapitálového trhu a na oslabení vlastnických vazeb mezi bankami, investičními fondy a podniky.
Kroky vedoucí k posílení bankovního systému a kapitálového trhu by měly zvýšit důvěru zahraničních investorů v Českou republiku. V každém případě jsou požadovány jako součást přípravy na vstup do Evropské unie. Existují jisté náznaky, že v podnikové sféře dochází k restrukturalizaci a ke zlepšování správy podniků. Zkušenosti z průmyslu napovídají, že restrukturalizace je těsně spojena se zahraničními vlastníky a podniky se zahraniční účastí. Avšak téměř jedna třetina velkých podniků je nadále ztrátová a stát má významný podíl v celé řadě z nich.
Jak již mise zdůraznila při předchozích návštěvách v České republice, účinná privatizace státem kontrolovaných nefinančních podniků je nezbytná pro zlepšení vlastnického řízení podniků a pro podporu restrukturalizace ekonomky. Proto by mise naléhavě doporučovala centrálním orgánům, aby současně s privatizací bank připravovaly odprodej i strategických podniků.
Česká republika čelí obtížné ekonomické situaci. Podmínky pro ekonomickou obnovu byly vytvořeny uvolněním měnové politiky a fiskálními pobídkami navrženými v rozpočtu na rok 1999, což mise Mezinárodního měnového fondu považuje za adekvátní.
K zajištění úspěchu těchto opatření hospodářské politiky je však rozhodující další zdrženlivost růstu nominálních mezd v podnikové sféře, jakož i urychlení strukturálních bank. A to, co tady není napsáno - je také potřeba mít kvalitní státní rozpočet v tomto duchu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji ministru financí za jeho vystoupení a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru rozpočtového, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 40/6. Tímto zpravodajem je předseda výboru pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v duchu tradice zpravodajování státního rozpočtu na konci minulého roku bych se dovolil soustředit výlučně na otázky formální a procedurální.
Usnesení rozpočtového výboru je obsaženo v tisku 40/6. V tomto usnesení rozpočtový výbor doporučuje sněmovně, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 1999 podle sněmovního tisku 40/3, ve znění schválených pozměňovacích návrhů, a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 1999 ve znění schválených pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrhy schválené rozpočtovým výborem jsou v tisku 40/6 uvedeny ve dvou přílohách, které jsou součástí tohoto tisku, a to v příloze č. 1 a v příloze č. 2.
Jednací řád sněmovny v § 105 uvádí, jakým způsobem má probíhat rozprava ve druhém čtení k návrhu zákona o státním rozpočtu, a já bych si dovolil v tuto chvíli ocitovat její druhý odstavec:
"O návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtovému výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací návrhy, popřípadě jiné návrhy."
Tuto citaci uvádím proto, že v minulosti docházelo v tuto chvíli k dlouhým diskusím na téma, v jakém postavení je usnesení rozpočtového výboru. Dle mého názoru z uvedené citace je zřejmé, že usnesení rozpočtového výboru tvoří v tuto chvíli nedílnou součást spolu s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu, a v rozpravě ve druhém čtení proto jsou předkládány návrhy k tomuto celku, opakuji, tvořenému vládním návrhem a usnesením rozpočtového výboru.
Pokud mají poslanci námitky k jakékoli části usnesení rozpočtového výboru, musí tyto námitky v rozpravě projevit přednesením pozměňovacích návrhů, které navrhnou vypuštění takových částí usnesení.
Já bych prosil, aby tento fakt, který jsem teď uvedl, byl potvrzen hlasováním, abychom si na začátku druhého čtení ušetřili dlouhou procedurální diskusi o tom, jak je třeba naložit s usnesením rozpočtového výboru.
Teď bych, pane předsedající, doporučoval, aby proběhlo hlasování, ve kterém bude potvrzeno, že se budeme řídit paragrafem 105 našeho vlastního jednacího řádu, tzn., při předkládání pozměňovacích a jiných návrhů budou tyto návrhy vztahovány k celku, kterým je vládní návrh zákona a usnesení rozpočtového výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane zpravodaji, jako kdybyste mi četl myšlenky. Já jsem samozřejmě hodlal o vašem procedurálním návrhu nechat hlasovat.
Gongem oznamuji všem nepřítomným poslancům, že budeme hlasovat, a to o velmi důležité věci, tak jak o ní hovořil zpravodaj rozpočtového výboru. Já v zájmu zdraví spěchajících kolegů oznamuji, že nechám o tomto procedurálním návrhu hlasovat v 15.10 hodin.
***