Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane poslanče, já vás chvilku přeruším, protože se vám pokusím zjednat poněkud důstojnější prostředí. Kolegyně a kolegové, tak jak již mnohokrát jsem dnes říkal, ti z vás, kteří si potřebují něco naléhavě vyřizovat, čiňte tak mimo prostory této sněmovny. Ono je už tragické to, že mi nikdo nevěnuje pozornost, ale já se v tuto chvíli snažím těm z vás, kteří diskutují - a nenuťte mě, abych vyvolával jednotlivá jména - domluvit, aby tak činili mimo prostory této síně. Týká se to i ministrů, alespoň jednoho. Týká se to jednotlivých poslanců. Snažme se, aby naše jednání probíhalo v poněkud důstojnějším prostředí. Prosím, pane poslanče pokračujte. Snad alespoň částečně se atmosféra zklidnila.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji vám, pane předsedající. Znamená to, že se tak umožňuje využívání tohoto produktu především pro malé a střední vývozce, plně v intencích vůle Poslanecké sněmovny a v souladu s jejím usnesením.
Za první pololetí tohoto roku se podílí pojištění předexportního financování již 22 procenty na celkovém přijatém pojištění vývozních úvěrových rizik. Jako správnou lze označit zásadu, kterou EGAP uplatnil v letošním roce, že totiž pro vystavení příslibu pojištění musí mít vývozce sjednanou alespoň smlouvu o vývozu. Tím se neblokuje pojistná kapacita pojistnými přísliby na nedostatečně připravené kontrakty.
V oblasti pojištění proti krátkodobým komerčním rizikům, které EGAP provádí bez angažovanosti státního rozpočtu a týká se krátkodobých exportních úvěrů, je třeba ocenit, že v komoditní struktuře došlo v prvním pololetí k významné změně, a to k podstatnému zvýšení podílu skupiny 6, což jsou tržní výrobky podle druhu materiálů. Jedná se o výrobky ze železa, oceli, o pneumatiky, textilní přízi a další.Tento podíl na celkovém vývozu pojištěném proti komerčním rizikům se zvedl proti prvnímu pololetí minulého roku z 28,9 % na 41,7 %.
Z hlediska zdokonalení nabídky úvěrového pojištění a jeho zlevňování má EGAP záměr v dalším období: zvýšit míru pojistného krytí u čistých teritoriálních rizik z 90 až 95 % na 95 až 100 %; výrazně snížit pojistné sazby o cca 30 % a systematicky poskytovat slevy pojistného při bezškodním průběhu a zavést bonifikační systém; zavést možnost postupného placení pojistného u dlouhodobých úvěrů; zavedení režimu krytí dodatečných rizik za základní sazbu.
Všechny tyto kroky, dámy a pánové, vedou ke zvýšení podpory exportu českých exportérů a vytvářejí prostředí pro větší uplatnění této podpory pro malé a střední podnikatele a vývozce.
K dalšímu rozvoji této činnosti se jeví jako potřebné řešit některé věci legislativně, jako zavedení zajištění vztahem na zahraniční úvěrovou pojišťovnu, řešení zastoupení státu v orgánech EGAP a České exportní bance, které se stalo kolizní novelou zákona o bankách, která byla přijata parlamentem letos v zákoně číslo 165/1998 Sb., a event. další změny.
V této věci by bylo vhodné, aby v rozpravě vystoupil některý člen vlády a sdělil představu vlády časovou i věcnou, zda vláda uvažuje o předložení svého legislativního návrhu Poslanecké sněmovně k řešení vzniklé problematiky.
Dámy a pánové, v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny hospodářský výbor projednal předloženou informaci EGAP na svém jednání dne 25. listopadu 1998 a svým usnesením č. 22 uvedeným ve sněmovním tisku č. 57/2, doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik za období leden - červen 1998."
Rád bych vás ještě informoval, že hospodářský výbor na svém jednání přijal další doprovodné usnesení, kterým žádá Exportní garanční a pojišťovací společnost, aby ve svých zprávách za rok 1998 a dalších samostatně uváděla vyhodnocení plnění usnesení Poslanecké sněmovny přijaté k informaci za rok 1997. Dále, že příští zprávy bude projednávat za účasti zástupců Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Karlu Vymětalovi. Nyní vzhledem k tomu, že jsme spojili rozpravu, otevírám bod
33.
Informace o zvýhodněném financování za I. pololetí roku 1998
/sněmovní tisk 58/
Tuto informaci rovněž projednaly dva výbory, rozpočtový a hospodářský. Usnesení obou výborů jsme obdrželi jako sněmovní tisky 58/1 a 58/2. Prosím, aby se nejprve ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Milan Urban a poté pan poslanec Karel Vymětal jako zpravodaj hospodářského výboru. Hovoří pan poslanec Urban.
Poslanec Milan Urban: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já jenom konstatuji usnesení rozpočtového výboru k tomuto bodu.
Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu rozpočtového výboru o projednání informace České exportní banky o zvýhodněném financování za I. pololetí 1998."
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Karla Vymětala, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, informace o zvýhodněném financování za I. pololetí letošního roku je předkládána Českou exportní bankou Poslanecké sněmovně k projednání dle § 6 odst. 17 zák. č. 58/1995 Sb. Z vyhodnocení činnosti vyplývá, že v průběhu I. pololetí uzavřela banka pouze 7 úvěrových smluv přímo s klienty v celkové výši přes 150 milionů Kč. Bankovních záruk bylo vystaveno 22 v celkové výši cca 500 milionů Kč a byly uzavřeny dvě rámcové úvěrové smlouvy v celkovém objemu cca 3,4 miliardy Kč. V tomto období bylo rovněž projednáno 100 obchodních případů k úvěrování v celkovém objemu přes 130 miliard Kč a bylo zpracováno přes 30 žádostí o poskytnutí bankovních záruk.
K jednotlivým formám zvýhodněného financování je nutno podotknout, že v průběhu I. pololetí neposkytla Česká exportní banka žádné úvěry na financování výroby pro vývoz a že plné zavedení produktů krátkodobého financování je brzděno nevydáním prováděcího právního předpisu Ministerstvem financí k novele zákona č. 58/1995 Sb., která vstoupila v platnost 30. března letošního roku.
Myslíme si, že by k tomuto stavu měl zaujmout stanovisko s řešením ministr financí. Tento stav totiž způsobuje neúčinnost novely zákona a ve svém důsledku nedostatečnou podporu českých vývozců, zejména středních a malých, jejichž upřednostnění má na mysli přijaté usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávě za rok 1997.
Je nutno ocenit, že České exportní bance a EGAP, těmto dvěma institucím, byla nabídnuta účast v Ujednání o podmínkách oficiální podpory vývozních úvěrů, tzv. Konsensu OECD, a podle současných informací byla Česká republika přijata k 1. září letošního roku.
Toto účastnictví umožní lepší aktuální informace pro naše vývozce ze strany států OECD, přenos zkušeností v oblasti podpory vývozu a procesu tvorby podmínek podpory a rozšíření spolupráce s institucemi pro podporu vývozního financování v zahraničí.
V tvorbě hospodářského výsledku je třeba z pohledu hospodářského výboru poznamenat, že oceňujeme tvrzení České exportní banky, že dosažení zisku není jejím prioritním úkolem a cílem, což je v souladu s posláním České exportní banky.
Pro nejbližší období se jeví jako nejdůležitější vydání prováděcího předpisu Ministerstvem financí k zákonu č. 58/1995 Sb. ve vazbě - jak už jsem hovořil - na jeho novelu platnou k 30. březnu letošního roku.
***