(pokračuje Recman)
V České republice jsou to především elektrárny na bázi energetického uhlí, ale významný podíl jaderné energie je v podstatě kolem 20 %.
Pane ministře, chtěl bych znát váš názor na vypracování energetické koncepce České republiky i z pohledu nejen obsahového, ale zejména časového, v kterém časovém horizontu bude k dispozici vládě, popřípadě poslancům.
Druhá podotázka, která se vztahuje k této oblasti, se dotýká jaderné energetiky, jaderných elektráren. Jsem poslancem za severní Moravu. Můj poddotaz směřuje k vašemu výroku, který publikovala média, že se po roce 2000 v určitém časovém horizontu uvažuje o výstavbě Jaderné elektrárny Blahutovice, která by měla být v okrese Nový Jičín na severní Moravě.
Poprosil bych o odpověď na tyto dvě otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, s naprostou přesností jste vyčerpal limit dvou minut. Nyní uděluji slovo panu ministrovi Miroslavu Grégrovi.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, otázka byla asi položena ve dvou segmentech, to znamená jednak je to záležitost energetické koncepce státu a jednak už zcela konkrétní dotaz na Jadernou elektrárnu Blahutovice. Asi hamletovsky to be or not to be. Čili má být či nebýt.
Samozřejmě že naše vláda považuje politiky resp. spíše dlouhodobé koncepce všech oblastí národního hospodářství, ale i života společnosti, jako velice důležité vodítko, jako velice důležitý podklad pro další rozvíjení jak národního hospodářství, tak společenských oblastí. Do těchto politik, které spadají do oblasti Ministerstva průmyslu a obchodu, spadá i energetická politika a my máme ve vládě přijatý úkol, že do 30. března 1999 musí být všechny politiky ze všech resortů předloženy vládě ke schválení. Týká se to i energetické politiky České republiky, i když si myslím, že to bude politika, která jak při svém zpracování, tak i potom při následném projednávání může být nejkontroverznější.
Prognóza u energetiky předpokládá horizont 20 - 30 let, a to v závislosti na předpokládaném ekonomickém růstu i strukturálních změnách ekonomiky.
Jestli bych mohl poprosit, pane předsedající: můžete napomenout pány poslance, aby se bavili alespoň potichu? Jsou to moji straničtí kolegové, ale přesto nevím, jestli se mám věnovat výkladu, nebo jedním uchem poslouchat, o čem je řeč.
Místopředseda PSP Ivan Langer: S velkou radostí se pokusím umravnit vaše kolegy ze sociální demokracie. Prosím místopředsedu Poslanecké sněmovny Stanislava Grosse a okolo něj sedící poslance, zda by mohli věnovat pozornost odpovědi na interpelaci z úst vašeho stranického kolegy.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Děkuji vám, pane předsedající. Znovu bych se vrátil k tomu, že tato koncepce je zpracovávána s horizontem 20 - 30 let a je založena na předpokládaném růstu národního hospodářství a strukturálních změnách. Je samozřejmě velice hrubým ukazatelem a vždycky jsme se podle toho mohli řídit nebo předvídat, jak se hne tvorba hrubého domácího produktu, to znamená, jestli spotřeba elektrické energie stoupala, nebo klesala. Předpokládáme, a na to je zaměřen i národohospodářský program sociální demokracie, mezinárodní růst hrubého domácího produktu a s tím samozřejmě budou i zvýšené nároky na spotřebu elektrické energie.
Při současném útlumu vývoje národního hospodářství spotřeba elektrické energie činí asi 5,7 megawatthodiny na občana a rok a je to v porovnání s průmyslově vyspělými státy podstatně méně, protože tam spotřeba kolísá podle charakteru průmyslu národního hospodářství i geografické polohy asi od 8 megawatthodin na občana a rok až asi do 12 megawatthodin. I při určitých úsporných opatřeních, která budou nezbytnou součástí energetické politiky, je nutno předpokládat výrazný vzestup spotřeby elektrické energie i vyšší civilizační nároky během těchto 30 let. Růst lze předpokládat poměrně dost značný.
Chtěl bych se zmínit i o tom, že pokud uvažujeme o úsporných opatřeních a programu, abychom využili maximálně obnovitelných zdrojů, tak dosažitelná míra v České republice se řádově pohybuje v oblasti šest sedm, když budu velice optimistický, osm procent. Evropské společenství předpokládá, že obnovitelné zdroje by mohly činit do budoucna po roce 2000, v horizontu někdy do roku 2005, 2010, asi 12 %, ale ve svých námětech nebo prognózách uvádí, že tato hranice asi bude velmi obtížně dosažitelná.
Řekl jsem, že to je analýza předpokládaného ekonomického růstu a strukturálních změn, které ovlivní spotřebu elektrické energie. Dále v politikách uvažujeme se stanovením orientační struktury prvotních zdrojů jednak z hlediska ekonomické výhodnosti a využití zejména domácích zdrojů energie. Samozřejmě budeme zvažovat i možnosti dovozu těchto zdrojů. V této politice se bude uvažovat i s minimalizací negativních vlivů energetiky na životní prostředí.
V této politice preferuji, aby byla zvýšená podpora efektivního využívání domácích energetických zdrojů včetně využití existujícího potenciálu, včetně využití potenciálu úspor energie a změnou využití obnovitelných zdrojů energie.
Další součástí této koncepce má být dotvoření legislativního rámce pro oblast energetiky, zejména v oblastech organizace trhu s energií z hlediska pravidel podnikání v energetice, efektivního využití energetických zdrojů, regulace monopolních částí energetického sektoru, řešení útlumových programů těžby, to znamená těžby uhlí a uranu, včetně řešení sociálních důsledků těchto programů. To jsou oblasti, které budeme sledovat a sledujeme v cílech naší energetické politiky.
Samozřejmě sledujeme, aby z hlediska dlouhodobých cílů byly zabezpečeny dlouhodobě bezpečné a stabilní dodávky, aby tyto energetické zdroje pro národní hospodářství dodávaly energii za přijatelné ceny.
Když jsem se zmínil o legislativě, znamená to, že zde budeme mluvit i o vytvoření podnikatelského rámce v oblasti energetiky, hovořil jsem o podpoře snižování energetické náročnosti českého národního hospodářství, hovořil jsem o tom, že součástí bude i dosažení maximálně technicky a ekonomicky zajistitelné výroby elektřiny z domácích zdrojů a zajištění maximální soběstačnost ve výrobě elektřiny. Proč o tom mluvím? Protože elektřina je ve své podstatě zboží jako kterékoliv jiné. Názory, že je lépe elektřinu dovézt, je nutno zvažovat s tím, že to má velice významný vliv na obchodní bilanci, která v přeneseném slova smyslu se přenáší do vývoje běžného účtu platební bilance atd.
***