(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dámo a pánové, pokračujeme v přerušeném bodu Interpelace. Je sedmnáctá hodina. Mám zde pořadí přihlášených do dnešních ústních interpelací na členy vlády: poslanci Gongol Jaroslav, Recman Svatomír, Kořistka Zdeněk, Šustr Ladislav, Horáková Monika a Mlynář Vladimír.
Prosím tedy, aby se slova ujal první vylosovaný v pořadí - pan Jaroslav Gongol, který přinese interpelaci na pana ministra Miroslava Grégra.
Poslanec Jaroslav Gongol: Vážený pane ministře, vážená dámo, vážení pánové, vím, že, pane ministře, vaše některé výroky jsou nazývány jako grégrovština. Zaznívá to především od politiků, kteří s vámi asi nemají shodný názor na to, že naše hospodářství je v krizi, nebo na to, jak řešit některé otázky v energetice. Nepatřím k nim a naopak si vážím toho, že věci nazýváte pravými jmény. Vaše smůla je v tom, že je ale říkáte v předstihu. Rozhodně jsou mi však příjemnější než výroky, které bych mohl označit za kühnlovštinu, které byly na hony vzdálené odbornosti.
Jsou však i názory, se kterými s vámi nesouhlasím. Jde například o způsob řešení dalšího vývoje OKD, a. s., a to rozdělení na část ziskovou, která bude privatizována, a na část útlumovou, která má zůstat státu.
Pane ministře, dle mého názoru bude pokračovat další útlum těžby černého uhlí a nezachrání to ani omezení dovozních limitů na polské uhlí, které to mají spasit. Vláda proto bude muset říci jasné stanovisko k řešení zaměstnanosti v regionu.
Chci se vás proto zeptat na váš názor, zda by nebylo účelné využít zkušeností z Francie, kde útlum probíhal pod dohledem a za podpory státu, který vyčlenil prostředky na útlum a restrukturalizaci, svěřil je těžební společnosti a pověřil ji útlumem, ale i tvorbou nových pracovních příležitostí.
Má to i další aspekt - takto lze daleko lépe využít i stávajících kapacit, to je průmyslových objektů, pro zavedení náhradní výroby. Toto řešení přineslo ve Francii sociální klid a splnilo cíl.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, upozorňuji vás, na to, že vám vypršel dvouminutový limit. Položte tedy, prosím, otázku.
Poslanec Jaroslav Gongol: Přesně jsem skončil, nemusel jste mě ani přerušovat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám za vaši interpelaci a udílím slovo panu ministru Grégrovi.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámo a pánové, vážený pane poslanče, dovolte, abych vám úvodem poděkoval za povzbudivá slova na moji adresu vyřčená v souvislosti s mou prací. Chtěl bych vás ujistit, že jsem veden jediným cílem, to znamená pomoci českému průmyslu, českému národnímu hospodářství, se kterým - jak možná trochu s nadsázkou říkám - jsem po 45 let propojen doslova pupeční šňůrou.
Pokud padla otázka na restrukturalizaci OKD, samozřejmě i já mám upřímný zájem na optimálním řešení restrukturalizace OKD a samozřejmě, že na řešení tohoto problému mohou být různé názory. Jedna z možných variant je právě rozdělení akciové společnosti OKD na OKD tak, jak se pracovně nazvalo "Těžba" a "Útlum". Ovšem právě tyto pracovní názory, tyto názvy, byly zvoleny možná - aniž to kdo předpokládal - trochu nešťastně. Navozují již určité představy o tom, jak se restrukturalizace OKD bude odvíjet.
Za prvé je třeba říci, že nic není ještě naprosto jasné, nic není dáno. Fakt je, že na valné hromadě na podzim tohoto roku byl předložen většinovým vlastníkem návrh filozofie restrukturalizačního programu OKD, který vycházel asi z těchto dvou hledisek nebo lépe řečeno z hlediska rozdělení OKD na tyto dvě části do roku 2003, a tento návrh byl přijat silou hlasů 51,38 %. Je to tedy síla, kterou má soukromý vlastník proti 46 %, které v této společnosti vlastní stát. A ta rozhodnutí samozřejmě jsou dána i poměrem těchto hlasů.
Přesto se nedomnívám, že toto řešení musí být jednoznačně špatné, protože to rozdělení na "Těžbu" a "Útlum" vlastně spočívá v tom, aby tento projekt jednak řešil konkurenceschopnost v OKD jakožto takové společnosti, aby řešil zaměstnanost a aby řešil i snižování účasti státního rozpočtu právě na té efektivní části. Máme samozřejmě zájem, aby zaměstnanost tam byla svým způsobem garantována státem v maximálně možné míře, aby prostředky, které na útlum jsou, byly používány zcela transparentně a s tímto zaměřením.
Neznamená to, že to, co je nazváno OKD Útlum, musí být jednoznačně a vyloženě vysoce ztrátové, zatímco Těžba by měla být zisková. Jedná se o to, že by měly být podle tohoto projektu vyčleněny určité kapacity, které ztrátové nebudou. Počítáme s tím, že OKD - a teď zase použiji termín Útlum - by měla i prostřednictvím založení případných dceřiných společností participovat na určitých projektech, jako je dostavba dálnice, řešení infrastrukturních investic apod. Samozřejmě je takový předpoklad, kdy se říká, že stát si za svých 46 % vezme jenom ztrátu a OKD za těch svých 48 a 3 %, vlastněných přes brokerskou společnost z neznámých důvodů, že dostane jenom efektivní věci. Jednak samozřejmě není zatím nikde řečeno, že 100 % OKD Těžba bude reprezentováno právě těmito 48 a 3 % soukromého vlastníka a Útlum že bude tvořen 46 %, která má dnes stát v OKD. Naopak, znamená to, že nových 100 %, která jsou třeba v OKD, může být pouze tvořeno 12 %, která jsou mezi 34 jako blokační minimum, které by zůstalo v OKD Těžba. A 12 % by bylo nové základní jmění společnosti OKD Útlum.
Ale řekl bych, abychom skutečně posuzovali tento velice složitý problém odpovědně a za širokého konsensu a za širokého využití znalostí a zkušeností. Na našem ministerstvu byla založena pracovní meziresortní skupina, jejímiž členy jsou jednak pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu, dále pracovníci Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a Fondu národního majetku. Podtrhuji samozřejmě, že v neposlední řadě jsou v ní i pracovníci odborů, kteří si tyto věci přísně střeží, aby nedošlo k nějakému vážnému poškozováni sociálního smíru.
***