Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(pokračuje Ivo Svoboda)

Tato otázka je o to naléhavější, že situace ve výdajích je před závěrem roku značně napjatá. Dosavadní nízké čerpání na 79,4 % ke konci října nás nesmí ukolébat, protože objem výdajů, zaostávající za alikvótou tohoto období, který činí 21,5 mld. Kč, představuje spíše časovanou bombu. Je totiž všeobecně známo, že k nejvyššímu čerpání dochází právě v závěru roku, zejména v prosinci, takže je celkem oprávněný předpoklad, že výdaje rozpočtované na letošní rok budou v podstatě vyčerpány. A nejen to. Čerpání výdajů v závěru roku bude navíc ovlivněno rozhodnutím, které přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a vláda a se kterým schválený ani upravený rozpočet nepočítal. Jsou to valorizace důchodů od 1. 7. 1998, která pro zbývající část roku představuje dopad minimálně 2 mld. Kč, zvýšení příspěvku státu na zdravotní pojištění osob, za něž je plátcem pojistného stát, s dopadem cca 1,2 mld. Kč a první časovaná bomba - plnění ze záruky státu České spořitelně za převzetí pohledávek AB banky. To je ona známá - bohužel nepotrestatelná - vládní záruka na ztrátu České pojišťovny v roce 1995. Kromě toho se rozpočet musí vyrovnat i s realizací dalších nezbytných výdajů, rovněž nad rámec rozpočtu, kterými jsou například:

• úhrada kursových ztrát vzniklých při splácení zahraničních půjček čerpaných státem v letech 1991 - 1993 k podpoře devizových rezerv, což představuje 1,2 mld. Kč,
• úhrada zbývající části vyšších výdajů na majetkovou újmu Investiční a Poštovní banky a České spořitelny za úvěry na družstevní a individuální bytovou výstavbu a za půjčky mladým manželům, kde předpokládaný dopad je asi 800 mil. Kč,
• úhrada zbývající části vyšších výdajů spojených s plněním státních záruk, což představuje cca 400 mil.Kč,
• úhrada ztráty Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, za rok 1997 ve výši 10,4 mld. Kč, což je "bomba" největší.

Už jsem se zmínil o tom, že v návaznosti na skutečné čerpání budou na účet státních finančních aktiv odvedeny nevyužité prostředky Fondu národního majetku, určené na restituce dle zákona č. 164/98 Sb. Pokles příjmů státního rozpočtu z tohoto titulu je odhadován na cca 5,9 mld. Kč.

Výše uvedené vlivy znamenají, že výsledný schodek státního rozpočtu za letošní rok může dosáhnout již dříve avizované výše až 20 mld. Kč a jeho součástí bude i schodek v systému důchodového pojištění v předpokládaném rozsahu minimálně 12 mld. Kč.

Nicméně bez ohledu na tyto skutečnosti, velmi nepříznivé a nepříjemné zejména pro vládu, která před necelými 110 dny nastoupila do funkce, vás chci ujistit, že i když se nepodaří dosáhnout vyrovnaného rozpočtového hospodaření, učiníme vše pro to, aby se státní rozpočet zdárně vyrovnal se všemi povinnostmi, které mu zákon stanoví. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru financí Ivo Svobodovi. Předloženou zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 55/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Vlastimil Tlustý. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v tisku č. 55/1 je uveden návrh usnesení, který doporučuje rozpočtový výbor sněmovně ke schválení. Vzhledem k tomu, že toto usnesení je krátké, přečtu vám je:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Toto je návrh rozpočtového výboru na usnesení sněmovny. Ještě bych si dovolil krátce charakterizovat rozpravu, která proběhla v rozpočtovém výboru. Za prvé chci uvést, že diskutovány byly ukazatele plnění státního rozpočtu nejen za první pololetí, ale rozpočtový výbor se seznámil i s částí aktuálních informací. To samozřejmě nemohlo být jakkoli promítnuto do usnesení, protože předmětem jednání je zpráva pouze za první pololetí.

Za druhé v rozpočtovém výboru byla diskutována měnová a rozpočtová politika v prvním pololetí. Já bych uvedl jeden z názorů, který se tam prezentoval, a to je, že hospodaření státu v prvním pololetí letošního roku bylo značně ovlivněno velmi ambiciózním inflačním cílem, který si na konci minulého roku a na začátku letošního roku vytkla Česká národní banka pro svou měnovou politiku. Vytkla si dosažení čisté inflace kolem 6 % a tomuto cíli byla podřízena nejen politika České národní banky ve sféře měnové, ale později i politika rozpočtová. Nástroje, které byly aplikovány pro dosažení tohoto podle mého názoru příliš ambiciózního inflačního cíle byly ovšem přehnané, takže do současné doby bylo dosaženo významnějšího poklesu čisté inflace než plánovaného - zhruba kolem 3 %. Za to samozřejmě - jak to v ekonomice bývá - za dosažení extrémního posunu směrem pozitivním v jednom ukazateli ekonomika zcela logicky zaplatila negativními důsledky v jiných ukazatelích, zejména v dalším zpomalení hospodářského růstu, růstu inflace apod. To jsem si dovolil uvést jenom jako jeden z názorů, který tam zazněl, neboť se s ním ztotožňuji a nic to nemění na doporučení rozpočtového výboru, aby tato zpráva vlády byla sněmovnou vzata na vědomí.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodaji Vlastimilu Tlustému a zahajuji v tuto chvíli všeobecnou rozpravu. O slovo se přihlásil pan poslanec Kühnl. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě pouze pár slov ke slovům kolegy Tlustého na adresu České národní banky. Já bych byl velmi nerad, aby tato ústavou zaručená autonomie České národní banky byla narušována jakýmikoliv návrhy, které by zpochybňovaly tuto samostatnost a nezávislost České národní banky a které by z pozice parlamentu, čili z pozice utilitarity, kritizovaly Českou národní banku v jejím rozhodování. Všechny instituce rozhodují tu lépe, tu hůře. Platí to i o nás v této sněmovně. Ať Česká národní banka rozhodovala jakkoliv, je jednou z velice mála institucí, které od doby existence samostatné České republiky v roce 1993 spolehlivě kontinuálně fungují a mají vynikající pověst i mezinárodně. Prosím, nechme Českou národní banku na pokoji.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Do obecné rozpravy se dále hlásí s faktickou připomínkou pan poslanec Václavek.

Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedající, dámy a pánové, nemohu nereagovat na svého předřečníka, protože si myslím, že nikdo tady neubírá právo České národní banky na to, aby konala podle ústavy tak, jak koná. Nicméně jestliže její výsledky mají negativní dopad na národní hospodářství, není důvod Českou národní banku nekritizovat, a to i v této Poslanecké sněmovně. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. O slovo se hlásí paní poslankyně Dundáčková. Ve všeobecné rozpravě vám udílím slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji, pane předsedající. Já bych jen v rámci obecné rozpravy ráda upozornila na společně projednávaný sněmovní tisk č. 55/2, a to stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, kde se na straně 16 poukazuje na nedostatečnou analýzu čerpání jednotlivých prostředků ze státního rozpočtu, a to po jednotlivých resortech.

Vybrala jsem si resort spravedlnosti, který je mi nejbližší. Neustále slyšíme, jak je na tom tento resort špatně, jak málo prostředků na jeho správu jde a jak se to odráží i na výkonu soudní moci v našem státě.

***