(pokračuje Bašta)
Ačkoli úmluva vznikla v době, jíž bezprostředně předcházel vznik desítek nových nezávislých států v důsledku dekolonizace, je svým zaměřením univerzální. Upravuje otázky sukcese pro všechny kategorie sukcese státu včetně těch, jež se staly aktuálními v posledních letech.
Význam úmluvy jakožto autoritativní kodifikace a rozvoje pravidel, jimiž se řídí sukcese státu ve vztahu ke smlouvám, potvrdila i tzv. Badinterova komise pro bývalou Jugoslávii, jež se na úmluvu ve svých závěrech odvolávala a jež usilovala o to, aby se nástupnické státy bývalé SFRJ ve své praxi úmluvou řídily.
Rovněž nedávné rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ve věci soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros dále posílilo význam úmluvy. Opírá se o příslušná ustanovení úmluvy jakožto o výraz platného obyčejového práva.
Ratifikace úmluvy, při níž by Česká republika provedla i prohlášení podle článku 7 odst. 2 a 3, by umožnila, aby se její ustanovení použila i na otázky jejího vlastního nástupnictví do smluv bývalé federace.
Vzhledem k tomu, že Slovenská republika při ratifikaci úmluvy takové prohlášení již učinila, byla by úmluva mezi oběma nástupnickými státy československé federace přímo aplikovatelná.
Vzhledem k tomu, že Česká republika i Slovenská republika se od počátku ustanoveními úmluvy ve své praxi řídily, byla by tím tato praxe právně zafixována. Současně by bylo právně potvrzeno i to, že mnohostranné smlouvy, jejichž stranou bylo Československo, se od 1. 1. 1993 staly právně závaznými ve vztazích mezi Českou a Slovenskou republikou. Závazky, jež z úmluvy pro Českou republiku vyplynou, jsou v souladu s jinými mezinárodními závazky České republiky. Provádění úmluvy nebude mít žádný dopad na státní rozpočet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministrovi Jaroslavu Baštovi. V tuto chvíli bych požádal, aby roli zpravodaje sehrál pan poslanec Jiří Payne, který zastoupí pana poslance Zahradila. Nikdo neprotestuje, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Payne: Vážená vládo, vážená sněmovno, dovolte, abych doplnil jen několik detailů.
První republika se potýkala ve 20. a 30. letech se stejným problémem sukcese do smluv, které původně uzavřelo Rakousko-Uhersko. Problém sukcese v té době, ačkoliv mezinárodní právo a systém smluv Československa nebo Rakousko-Uherska nebyl příliš rozsáhlý, problém sukcese nebyl dokončen ani v roce 1938. Tak je to náročný úkol.
Odhadovalo se, že sukcese České republiky do smluv Československa bude také trvat minimálně desítku let, možná i dvě desítky let. A právě tato smlouva by nám usnadnila tuto zbývající práci, která je ještě před námi. S řadou států máme sukcesi do smluv vyřešenu, bilaterálním jednáním s řadou států jsme provedli inventarizaci smluv, ale ještě mnoho a mnoho států nám zbývá, s nimiž musíme tento problém dokončit.
Podle této smlouvy, jak bylo již řečeno, jsme postupovali již vlastně v roce 1992/1993 při rozdělení Československa, takže mám za to, že ratifikace této smlouvy je jednoznačně v zájmu České republiky, a doporučuji přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodaji Jiřímu Paynovi. Otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tudíž obecnou rozpravu uzavírám. Nezazněl tedy žádný návrh, o kterém bychom měli v tuto chvíli hlasovat, kromě jediného, který se týká přikázání této smlouvy k dalšímu projednávání v orgánech sněmovny.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak, tudíž budeme hlasovat v hlasování pořadové č. 63 o návrhu na přikázání sněmovního tisku 59 zahraničnímu výboru.
Já vás, kolegyně a kolegové, opět odhlásím. Žádám vás, abyste se zaregistrovali svými magnetickými kartami.
Hlasováním pořadové číslo 63 rozhodneme o přikázání zahraničnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, zvedněte prosím ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh byl schválen, když se pro jeho schválení vyslovilo 89 poslankyň a poslanců, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že sněmovní tisk 59 byl přikázán zahraničnímu výboru.
Kolegyně a kolegové, pokud tady sledujete zmatek, tak my se snažíme v tuto chvíli projednat co možná nejvíce nekonfliktních bodů. Děkuji za takřka heroický výkon Kanceláře Poslanecké sněmovny.
V tuto chvíli bych vám navrhl předřazení nového bodu k našemu jednání, kterým je "Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 1998".
Přesto se táži, abych nikoho neznásilňoval, zdali si někdo chce před tímto hlasováním vyžádat krátkou přestávku na poradu. Není tomu tak, takže navrhuji, abychom v hlasování pořadové číslo 64 rozhodli o předřazení bodu č. 31 schváleného pořadu na tuto chvíli.
Kdo je pro tento návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Tento návrh byl schválen, když se pro jeho schválení vyslovilo 78 poslankyň a poslanců, proti byli 3. Já vám všem děkuji za pochopení.
Kolegyně a kolegové, budeme tedy projednávat bod
31.
Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1998
/sněmovní tisk 55/
Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 55 a stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako sněmovní tisk 55/2.
Zprávu uvede ministr financí Ivo Svoboda, kterého v tuto chvíli prosím, aby se ujal slova.
Prosím, pane ministře, můžete hovořit.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás, abych podal výklad ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za první pololetí letošního roku.
Úvodem bych rád zdůraznil, že se jedná o první zprávu tohoto druhu, která byla vypracována současnou vládou po jejím nástupu do funkce v červenci tohoto roku.
Pravidelné informování Poslanecké sněmovny o vývoji státního rozpočtu ukládá vládě zákon o rozpočtových pravidlech republiky.
Obsah zprávy odpovídá svou strukturou zprávám minulých vlád, jsou v ní připomenuty hlavní charakteristiky ekonomického vývoje České republiky v prvním pololetí roku 1998 a hodnocení vývoje hospodaření státního rozpočtu za šest měsíců letošního roku. Je doplněna o výsledky rozpočtového hospodaření ke konci srpna a v souladu s dřívějšími požadavky parlamentu je v ní uvedeno i hodnocení rozpočtů okresních úřadů a obcí a informace o vývoji státních finančních aktiv a pasiv.
Vzhledem k tomu, že údaje prezentované v předložené zprávě jsou s ohledem na více než tříměsíční odstup již překonané, Ministerstvo financí předloží v nejbližších dnech vládě zprávu o plnění státního rozpočtu za tři čtvrtletí s údaji za deset měsíců roku. Dovolte mi, abych se ve svém vystoupení zaměřil především na tyto aktuálnější informace.
Nejdříve několik slov k hodnocení ekonomického vývoje, jímž Česká republika v hodnoceném období prošla.
Podrobněji jste měli možnost se s těmito otázkami seznámit v předloženém materiálu, proto pouze stručně připomenu, že ekonomika České republiky prochází etapou restrukturalizace charakterizovanou v současnosti zejména stagnací až poklesem ekonomického růstu a zvyšování nezaměstnanosti. Svědčí o tom následující údaje.
Hrubý domácí produkt ve stálých cenách podle zatím jediných známých údajů Českého statistického úřadu ke konci druhého pololetí meziročně poklesl o 1,7 %, průmyslová produkce sice v tomto období ještě zaznamenala meziroční růst o 6,7 %, ke konci třetího čtvrtletí však to bylo jen 5 %.
Významný však je meziroční pokles stavební výroby, který činil ke konci 1. pololetí 4,0 %, ke konci třetího čtvrtletí však již 5,9 %.
***