Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Štraitovi a předávám slovo panu zpravodajovi pro prvé čtení panu poslanci Sobotkovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil jako zpravodaj pro první čtení k předloženému sněmovnímu tisku č. 33 - k návrhu pana poslance Štraita a dalších.
I když teprve letos končí pětiletý cyklus stavebního spoření, určitě se shodneme na tom, že tato forma státní podpory bytové výstavby přilákala výraznou podporu veřejnosti. Když se podíváme na strukturu rozpočtu v příštím roce, zjistíme, že právě výdaje na podporu stavebního spoření, to znamená státní dotace, tvoří v rámci balíku prostředků, které jsou určeny na bytovou politiku v rámci státního rozpočtu, nejvýznamnější položku. V této situaci přichází pan poslanec Štrait a další s návrhem na podstatnou novelu zákona o stavebním spoření a s ním související novelou zákona o dani z příjmu. Tento návrh zákona je nepochybně veden dobrými úmysly dále zatraktivnit stavební spoření, přilákat více klientů, umožnit větší podpory prostřednictvím tohoto stávajícího institutu. Já nechci opakovat ty jednotlivé charakteristiky této novely, protože pan poslanec Štrait je zde stručně zmínil.
Dovolte mi vyjádřit se k některým z nich. Navrhovatelé si kladou za cíl přiblížit vlastnické bydlení nižším a středním příjmovým skupinám. Tady je potřeba říci, že v Evropě je vlastnické bydlení považováno za bydlení pro střední a vyšší příjmové skupiny. Vyrovnat tu rychle tu propast, která tady existuje, mezi příjmy nižších a středních vrstev a cenami vlastnického bydlení není v reálných možnostech jakéhokoliv státního rozpočtu v příštích letech. Prostě tuto propast nevyrovnáme státní politikou. Nároky, které by novela kladla od roku 2000 a zejména od roku 2002 na státní rozpočet, zejména v oblasti nenávratných finančních výpomocí, by dramaticky zatížily výdajovou stránku státního rozpočtu. Pokud bychom ovšem nezřídili pořadníky či nezavedli jiné regulační mechanismy, ovšem nic takového návrh zákona neobsahuje.
Návrh obsahuje poměrně nerealistickou kalkulaci nákladů na státní podporu stavebního spoření pro rok 2002 ve výši 69 miliard korun, což představuje - pro vaši informaci - zdesetinásobení dnešní částky, která je používána na podporu stavebního spoření. V příštím roce počítá státní rozpočet s podporou zhruba ve výši kolem 6 miliard korun.
Právě ekonomická nereálnost tohoto návrhu je jednou z jeho nejslabších stránek. Já nemohu souhlasit ani s vyloučením právnických osob ze stavebního spoření, neboť právě právnické osoby dnes sice čerpají výhodné úvěry, ale nemají nárok na státní podporu. Možnosti stavebního spoření dnes v hojné míře využívají zejména bytová družstva, využívají toho i některé obce.
Já se domnívám, že likvidace tohoto segmentu klientely stavebních spořitelen není dobrá věc, a pokládal bych to za chybu.
Dovolte mi poslední, třetí poznámku. Jistě velmi populární je návrh na zvýšení maximální roční částky roční podpory až na 7,5 tisíce korun. V této souvislosti je ovšem nutno poznamenat, že z té dnešní maximální částky 4,5 tisíce korun je vybráno v průměru na jednu smlouvu klienta stavební spořitelny 2 600 Kč ročně státní podpory. To znamená, že zde stále ještě dnes existuje poměrně výrazný prostor na čerpání této státní podpory. Ovšem i u tohoto návrhu postrádáme přesnější kalkulaci dopadů na státní rozpočet po roce 2000.
Vzhledem k těmto skutečnostem navrhuji zamítnout tento návrh zákona. Současně vás upozorňuji na to, že v tisku 33/1 vyjádřila svůj nesouhlas s tímto návrhem zákona i vláda. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Sobotkovi a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Pavel Hrnčíř, kterému udílím slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní předsedající, vážení kolegové a kolegyně, je nám předložen návrh zákona, kterým se mění zákon 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Tento návrh - zjednodušeně shrnuto méně květnatými slovy, jak bylo předloženo navrhovatelem - předpokládá valorizaci státního příspěvku ze 4,5 tis. Kč na 7,5 tis. Kč ročně, neboli 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však 30 tis. Kč ročně. Dále obsahuje zavedení nové formy podpory stavebního spoření - státní nenávratný příspěvek k úvěru státní spořitelny ve výši do 450 tis. Kč pro rodiny s příjmem do trojnásobku životního minima. Státní podpora by se oproti dosavadní úpravě vztahovala pouze na fyzické osoby a ne na osoby právnické, jak bylo již řečeno. Návrh předpokládá zúžení rozsahu podpory stavebního spoření pouze na financování bytové výstavby.
Je zde nutno připomenout a zdůraznit, že návrh podstatným způsobem zatíží státní rozpočet. Sice ne ten příští, ale až od roku 2000. Právě před chvílí jsme odsouhlasili poměrně jednoznačně, aby vláda provedla revizi mandatorních výdajů rozpočtu, které nám tolik brání posilovat investiční neboli lépe řečeno kapitálové výdaje. Návrh vychází z předpokladů, které nejsou - podle mého názoru - hodnověrné. Cituji odůvodnění: "Více než pětiletá doba účinnosti zákona jednoznačně prokázala nefunkčnost plnit tyto ušlechtilé cíle, myšleno samozřejmě rozvoj bytové výstavby." Konec citátu. Toto tvrzení je více než troufalé. První pětiletý cyklus právě v letošním roce končí. Právě se uzavírají smlouvy o uzavírání stavebních úvěrů. Měnit v této době tak podstatným způsobem pravidla hry bez zpracování vlivu stavebního spoření v letošním roce je značně riskantní. Přenést podstatný díl financování bytové výstavby na státní rozpočet v současné rozpočtové situaci je neodpovědné stejně jako přirovnávat se k vyspělým státům Evropské unie. Myslím si, že vláda České republiky by měla po prvním pětiletém cyklu stavebního spoření situaci v bytové výstavbě důkladně vyhodnotit a přednést vlastní návrh.
Z uvedených důvodů se připojuji k návrhu, aby byl návrh zákona v prvním čtení zamítnut. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Další přihlášky do rozpravy nemám. Končím tedy rozpravu. Táži se pana poslance Štraita zda si přeje přednést závěrečné slovo. Je tomu tak. Dávám mu slovo.
Poslanec Jaroslav Štrait: Poprosím vás jen o pár chvil. Chci samozřejmě na závěr znovu požádat o podporu. Všimněte si dobře, že v celé věci mlčely i v publicitě stavební spořitelny, které z toho mají už delší dobu mastný hrnec. Skutečnost je taková, že dnes stavební spoření, ať se na to díváme zprava, zleva nebo jako centristé, stačí na modernizaci bytového jádra. Zajímavý ovšem byl návrh kolegy předřečníka, který řekl, že by vláda měla znovu posoudit bytovou výstavbu a bytovou situaci v České republice. To je inspirující záležitost, ale použijeme ji v jiné souvislosti. Ještě jednou žádám kolegy, aby posoudili tuto předlohu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Prosím pana poslance Sobotku, aby přednesl případné závěrečné slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já bych se v této chvíli závěrečného slova vzdal. Myslím si, že můžeme hlasovat o návrzích, které zazněly v rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme hlasovat tedy o návrhu na zamítnutí.
Rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 42, které zahajuji. Ptám se kdo je pro tento návrh. Dobře. Já nechám pro jistotu hlasovat ještě jednou. Toto prohlašuji za zmatečné. Všechny vás odhlásím. Prosím kolegy poslance, aby případně těmi kartami mávali v dostatečném předstihu předtím, než zahájím hlasování.
***