(pokračuje Lux)
To znamená do doby splacení v případě třicetiletých bezúročných splátek předkupní právo Pozemkového fondu. Je otázka, zda by to mělo, nebo nemělo být využito. To je věc další.
Třetí důležitá věc, která se vztahuje k ceně a převodu, je podmínka, aby se tohoto prodeje či převodu mohli zúčastnit pouze ti, kteří jsou korektní ve vztahu ke státu, tzn. ti, kteří platí daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění, kteří mají vypořádány požadavky ve vztahu k Fondu národního majetku, k Pozemkovému fondu atd.
Co se týče lesního půdního fondu, chtěl bych zdůraznit ten prvek arondační. Technika a formální předpoklady převodu státního lesního půdního fondu na obce jsou zde popsány. Cílem je vyřešit pouze drobné držby, které dnes drží stát a které jsou neefektivní z pohledu obhospodařování, a nevidíme žádný důvod, proč by nebylo možno tyto drobné lesní půdní držby převést na obce v dotčeném katastru, a to bezúplatně. Většina obcí jsou vlastníky lesního půdního fondu.
Nepřál bych si, aby tento zákon otevřel diskusi o dalším prodeji státního lesního půdního fondu. Je to pouze prvek arondační, abychom měli společnou představu, měl by se týkat řádově do 10 tisíc hektarů státního půdního lesního fondu.
Co se týče mé poslední poznámky, patří hlavnímu důvodu. Jsme přesvědčeni, že nalezení skutečného hospodáře, nalezení skutečné tváře, která odpovídá za každý hektar nejen z pohledu vlastnictví, ale i z pohledu hospodaření, dává naději, že tento hospodář bude odpovědnější. Z pohledu praxe Evropské unie jsem řekl, že jsou velké rozdíly, ale v každé zemi existuje různým způsobem určitá limitace, nejen z pohledu zákonů, ale i z pohledu prováděcích norem a předpisů, z pohledu jiných zákonných norem atd.
Z pohledu výnosů se vztah ke státnímu rozpočtu předpokládá nulový. V rozpočtu Pozemkového fondu předpokládáme, že by se příjmy rozpočtu Pozemkového fondu zhruba ztrojnásobily ve vztahu ke stávajícím výnosům, které z této půdy obdrží Pozemkový fond prostřednictvím nájmu, resp. plateb za nájmy.
Z pohledu komunitárního práva musím říci, že tato norma není v žádném rozporu. Norma je také v souladu s právem České republiky.
Dámy a pánové, vážení kolegové, dovolím si vás požádat, abyste podpořili tento návrh zákona v prvním čtení, abyste ho propustili do čtení druhého a v odborné kvalifikované diskusi na půdě výborů abychom hledali tu nejlepší cestu, jak tento významný transformační krok, tzn. převod státní půdy do soukromého vlastnictví, uskutečnit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Luxovi. Dalším bodem, jehož rozprava byla s tímto bodem sloučena, je
11.
Návrh poslanců Jaroslava Palase a dalších na vydání zákona
o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu
na jiné osoby a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací
a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 41/ - prvé čtení
Návrhy jsme obdrželi jako sněmovní tisk 41 a stanovisko vlády k němu jako tisk 41/1.
Prosím pana poslance Jaroslava Palase, aby předložený návrh uvedl.
Poslanec Jaroslav Palas: Paní předsedající, dámy a pánové, můj předřečník velice srozumitelně uvedl návrh zákona, který předkládá skupina poslanců KDU-ČSL a Unie svobody. Na úvod chci říci, že návrh můj a další skupiny poslanců je svou kostrou shodný s předkladateli z KDU-ČSL a Unie svobody, neboť vychází z návrhu vládního zákona o prodeji státní půdy, který připravovaly předešlé vlády. Existuje zde možná opticky nepatrně rozdíl mezi těmito dvěma předlohami, ale filozoficky zcela zásadní.
Rovněž jako oni navrhujeme, aby návrh zákona řešil převod státní půdy obcím jako bezúplatný převod, aby se jednoznačně pozemky prodávaly majitelům staveb, aby se převáděly pozemky, které se dotýkají staveb, aby se prodávaly státní pozemky fyzickým osobám. My ale máme za to, že by bylo porušením principu základních práv a svobod, kdyby se vyčlenily z možnosti nakupovat státní půdu subjekty, které podnikají v zemědělské prvovýrobě a které z pozice obchodního zákona mají právo podnikat. Jsou to akciové společnosti, družstva vlastníků a společnosti s ručením omezeným.
Můj předřečník zmínil při uvádění svého návrhu zákona, že se jedná v jejich případě o nalezení hospodáře, který odpovídá za každý hektar. Myslím si, že naše zemědělství je v takové situaci, kdy zemědělské podniky, ať už hospodaří ve formě fyzických, či právnických osob, jsou handicapovány vůči těm skupinám, které nabyly finanční prostředky lukrativnějším způsobem nebo také nečistým způsobem.
Myslím, že náš návrh zákona řeší i otázku možného spekulování s pozemky, spekulativních nákupů, dále pak řeší nemožnost propírání špinavých peněz prostřednictvím nákupu státní půdy. Myslím si, že náš návrh zákona směřuje k tomu, aby se půda dostala jednoznačně ne do rukou pouze fyzických osob, protože fyzickou osobou může být také majitel realitní kanceláře, ale aby se zemědělská státní půda dostala jednoznačně do rukou těch, kteří na ní pracují, ať jsou v roli fyzických, či právnických osob.
Myslím si, že náš návrh zákona je preciznější, a proto vás žádám, abyste i tento návrh zákona podpořili a propustili do druhého čtení. Jsem přesvědčen, že najdeme určitou společnou řeč na bázi věcné, odborné a že vymodelujeme takový návrh zákona a že vznikne taková legislativní norma, která jednoznačně bude spravedlivá a umožní získat zemědělské pozemky těm, kteří na nich pracují.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Palasovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení sněmovního tisku 31 pan poslanec Jaroslav Pešán. Vzhledem k tomu, že jsem právě zjistila, že pan poslanec Jaroslav Pešán je zpravodajem i pro sněmovní tisk č. 41, prosím ho, aby přednesl zpravodajskou zprávu k oběma tiskům.
Poslanec Jaroslav Pešán: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, organizační výbor zařadil na pořad našeho jednání návrh poslanců Josefa Luxe, Pavla Peška a dalších na vydání zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně a doplnění zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 31.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že předkladatel tohoto návrhu zákona ve své řeči velice přesně objasnil smysl a obsah navrhovaného zákona, jako zpravodaj se omezím jen na několik stručných konstatování.
Chtěl bych zdůraznit, že se jedná o další z řady důležitých privatizačních zákonů, sledující jejich dosavadní logiku a umožňující dokončení transformace našeho zemědělství. Chtěl bych upozornit, že na jeho realizaci čeká celá naše zemědělská veřejnost.
Poslanecký návrh, sněmovní tisk č. 31, vychází z předlohy vládního návrhu z roku 1997. Návrh respektuje generální záměr tohoto návrhu zákona při privatizaci státní zemědělské půdy, to znamená privatizovat ji jen fyzickým osobám.
***