(Schůze zahájena ve 13.13 hod.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně a poslanci, dostavte se do jednacího sálu, budeme pokračovat v odpolední části dnešního jednání.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem je
4.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1999
/sněmovní tisk 40/3/ - opakované první čtení
Nový návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 40/3. Z pověření vlády návrh uvede ministr financí Ivo Svoboda. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Vážené dámy a pánové, mé dnešní expozé bude kratší a nebude se týkat základních parametrů nového návrhu zákona o státním rozpočtu, ale spíše se v něm zaměřím na rozdíly proti původnímu a příčiny, které vedly k tomu, proč byl původní návrh změněn tak, jak byl změněn.
Vláda České republiky předkládá k opětovnému projednání jeden ze svých základních ekonomických dokumentů, bez něhož nemůže realizovat svou vládní politiku. Jednání členů vlády o tomto druhém návrhu předkládaného zákona byla vedena především s maximální snahou vyhovět usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 14. října 1998.
Na druhé straně vláda vycházela z priorit svého programu, na základě kterých získala důvěru, a dále ze závazků daných obecně závaznými normami, z finančních možností státu podmíněných disponibilitou zdrojů a v neposlední řadě i z únosnosti výše schodku a jeho financovatelnosti.
O hodnocení ekonomického vývoje v roce 1998 a jeho predikci pro rok 1999 jsem již hovořil ve svém vystoupení při prezentaci prvního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1999. Časová diference mezi dnešním a minulým návrhem změnila některá čísla týkající se produkce roku 1999. Především potvrdila nespornou skutečnost, že naše ekonomika prochází etapou hospodářské recese s významným růstem nezaměstnanosti jako důsledkem nedokončeného procesu restrukturalizace ekonomiky a dlouhotrvající restrikce domácí poptávky.
Díky tomuto časovému posunu máme již zpřesněné odhady makroekonomických indikátorů vývoje ekonomiky, které potvrzují zpomalující se míru inflace. Tento trend promítáme i do nižšího odhadu vývoje příštího roku.
V číslech makroekonomických odhadů, především pak v míře inflace, se odrážejí neschválené změny v oblasti daňových zákonů.
Vláda sestavila státní rozpočet na základě prognózy meziročního přírůstku HDP o 1,5 % ve stálých cenách, meziroční míry inflace 6,9 %, průměrné míry nezaměstnanosti 8 %, přírůstku makroekonomických mezd o 10,8 % a výše schodku běžného účtu platební bilance na úrovni 0,8 % HDP. Tyto i další makroekonomické ukazatele jsou podrobně specifikovány v sešitu B tohoto návrhu. Proto se k nim nechci podrobně vyjadřovat.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, více bych se chtěl v této prezentaci zaměřit na základní charakteristiku a kvantifikaci nového návrhu zákona o státním rozpočtu, hlavní zásady rozpočtové politiky vlády pro příští rok s důrazem na provedené úpravy a nové prvky vycházející z podnětů sněmovny k předchozímu návrhu a v závěru se stručně zmíním o dotacích veřejným rozpočtům a o zmocněních pro vládu v příštím roce.
Nový návrh zákona o státním rozpočtu je předkládán v objemu příjmů 574,1 mld. Kč, výdajů ve výši 605,1 mld. Kč, tedy se schodkem ve výši 31 mld. Kč. Ačkoli nový návrh předpokládá deficit vyšší o 4,2 miliardy, lze ho jednoznačně považovat za ekonomičtější a více prorůstově orientovaný.
Na základě doporučení usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k první zamítnuté předloze státního rozpočtu nejsou především v příjmové části státního rozpočtu zahrnuty efekty dosud neschválených daňových zákonů a samozřejmě ani vliv zvýšených sazeb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které parlament zamítl.
***