Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
25. listopadu 1998 v 9.01 hodin
Přítomno: 197 poslanců
(Schůze zahájena v 9.01 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji druhý jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás srdečně vítám. Vítám i přítomné členy vlády. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami, abychom zjistili počet přítomných v sále. Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali poslanci Zdenka Horníková, Olga Sehnalová - pro jednání Rady Evropy v Paříži, z vlády se omlouvá Vladimír Špidla až od 16.00 hodin z důvodu přijetí bulharského ministra práce a sociální politiky.
Rád bych vás upozornil také na časový průběh dnešního jednání. Dopoledne budeme jednat zhruba do 11.20 hodin. Potom vyhlásím polední přestávku. Odpoledne budeme pokračovat od 13.15 hodin projednáváním bodu pořadu schůze, který jsme schválili, tj. návrh zákona o státním rozpočtu. Přestávka je způsobena návštěvou předsedy Spolkového sněmu Spolkové republiky Německo v České republice dnešního dne.
Budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu schůze. Dalším bodem je bod č. 8 schváleného pořadu 7. schůze Poslanecké sněmovny.
8.
Návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 39/ - prvé čtení
Návrh jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 39 a stanovisko vlády k němu jako tisk 39/1. Předložený návrh uvede poslanec Josef Mandík, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, navržená novela zákona je svým obsahem velmi stručná, ovšem svým významem a rozměrem je velmi důležitá. Jedná se o vodní stráž podle zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství. Vodní stráž je určena k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl. Na návrh správců vodních toků, vlastníků nebo uživatelů vodohospodářských děl ji ustanovuje do funkce okresní úřad.
Dále se jedná o lesní stráž podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Lesní stráž je určena k ochraně lesů bez rozdílu vlastnictví ve smyslu zákona o lesích. Lesní stráž ustanovuje na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgán státní správy lesů.
Dále se jedná o stráž přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. Stráž přírody ustanovují okresní úřady a správy.
Dále se jedná o mysliveckou stráž podle zákona č. 512/1992 Sb., o myslivosti, v platném znění. Myslivecká stráž je oprávněna podle ' 21 zákona o myslivosti realizovat rozsáhlé zákroky, např. provádět zjištění totožnosti, odebrat přistiženým osobám zbraň, lovecké vybavení atd.
Zákonnou povinností uživatele honitby je ustavit mysliveckou stráž. Schvaluje ji okresní úřad, který ji též vezme do slibu.
Dále se jedná o rybářskou stráž podle zákona č. 102/1963 S,. o rybářství. Rybářská stráž se ustanovuje k zajištění řádné ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech. Zákonnou povinností uživatele rybářského revíru je stanovit rybářskou stráž. Ustanovuje ji na návrh uživatele rybářského revíru obec.
Vážené dámy a pánové, z uvedeného vyplývá rozměr působnosti těchto stráží a jejich celospolečenský význam, podíl na ochraně přírodního bohatství majetku a přírodního prostředí. Stráže jsou ve smyslu jednotlivých zákonů oprávněny realizovat zákroky, které statut postavení veřejného činitele vyžaduje. Jejich výkon je třeba považovat za plnění úkolů společnosti a státu.
Záměrem návrhu je, aby nejen osoby, které jsou do těchto funkcí ustanovovány na návrh vlastníka nebo správce nebo uživatele, případně z vlastního podnětu orgánem státní správy, si byly vědomy, že požívají zvláštní ochrany státem, ale aby toto vědomí bylo vůči veřejnosti kodifikováno. Jedná se o činnosti nehonorované, z celospolečenského pohledu velmi významné a odpovědné.
Současná úroveň právního vědomí společnosti je špatná. Praktické poznatky a zkušenosti svědčí o tom, že zařazení těchto stráží mezi veřejné činitele zvýší nejen jejich ochranu, ale i jejich funkčnost. Také jde o odhodlání zasahovat proti těm, kdo porušují právní předpisy nebo zájmy, k jejichž ochraně byla stráž ustanovena.
Nebudou-li osoby při výkonu funkce stráže požívat ochranu ze strany státu, jejich ustanovování bude pouze účelové a výkon funkce formální.
Návrh novely zákona nemá dopad na státní rozpočet. Navrženou problematiku právo Evropského společenství neupravuje a plně spadá do kompetence členských států. Návrh zákona proto není a nemůže být v rozporu s předpisy Evropského společenství a s uzavřenými mezinárodními smlouvami.
Dovolte mi ještě vyjádřit se ke stanovisku vlády, tisk 39/1. Pokud jsou připomínky formulačního charakteru navrhované novely ' 89 odst. 9, jsme připraveni při projednávání ve výboru přijmout ty návrhy, které nejlépe naplní zamýšlený záměr.
Postavení, právo a povinnosti stráží jsou v jednotlivých zvláštních zákonech rozdílné, a to nejen z hlediska jejich pravomocí, ale i z hlediska jejich ustanovování do funkce. Ne ve všech případech je fyzická osoba ustavena do této funkce orgánem státu nebo obecní samosprávou - píše se ve stanovisku vlády. Ano, práva a povinnosti stráží jsou v jednotlivých zvláštních předpisech rozdílná, to je pravda. Ovšem toto konstatování nemá žádnou souvislost s návrhem novely trestního zákona. Předkladatelé nenavrhují novely zvláštních zákonů. Rozdílnost práv a povinností stráží je podle vlády znakem, který je odlišuje od okruhu veřejných činitelů, kteří dosud požívají ochrany podle trestního zákona. Což volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník státní správy a samosprávy nemají rozdílná práva a povinnosti jim vyplývající ze zákona? Příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru nemají rozdílná práva a povinnosti? Mají. Přesto požívají statut veřejného činitele.
Konstatování, že ne ve všech případech je fyzická osoba ustavena do této funkce orgánem státu nebo obecní samosprávou, je také účelové a nepřesné.
***