(pokračuje Janeček)
To už nehovořím o situaci, kdy tito občané jsou donuceni k darování takového orgánu hrozbou. Já osobně se hrozím představy, že by například v ČR mohly být využívány takto získané orgány k transplantaci. Právě mezinárodní charakter byl důvodem k přijetí již zmíněné úmluvy Rady Evropy. A ta úmluva - znovu opakuji - říká, že lidské tělo ani jeho části se nesmějí stát předmětem finančního prospěchu. Bohužel, názor vlády, který je obsažen v důvodové zprávě, a to k jejímu vládnímu návrhu zákona, a kde vláda zastává stanovisko, cituji: "Je nadbytečné postihovat obchodování s lidskými tkáněmi a orgány.", je tedy v tomto případě v rozporu s touto úmluvou.
Právní názor, že není třeba zavést novou skutkovou podstatu trestného činu, protože je to vyřešeno jinými ustanoveními trestního zákona, je právním názorem zcela chybným. Představa, že dokážeme stíhat pachatele podle těch ustanovení trestního zákona, která hovoří například o ublížení na zdraví nebo o těžkém poškození zdraví, by znamenala, že při každém odběru tkáně či orgánu dochází k poškození zdraví. To by znamenalo ve svých důsledcích to, že každý dárce by se mohl domáhat, až by si to rozmyslel, náhrady u soudu. Je třeba si uvědomit, že odejmutí tkáně či orgánů, abych tak řekl, jak legálním způsobem, tak způsobem trestním, může probíhat z medicínského hlediska naprosto stejným způsobem, a to dokonce, abych tak řekl, se stejným počtem komplikací. To, v čem se rozlišují tyto dvě skutkové podstaty, je skutečně ona motivace oné organizace a způsob, jakým bylo dosaženo souhlasu onoho dárce.
Druhou námitkou vlády proti tomuto poslaneckému návrhu je to, že zde nejsou definovány pojmy tkáň a orgán. Já bych chtěl říci, že vláda dokonce šla tak daleko, že tuto definici ve svém návrhu zákona uvádí. Je třeba poznamenat, že definice vládou uváděná je v rozporu s lékařským poznáním. Pojem tkáň a orgán je definován v medicínské literatuře dostatečně přesně. Otázka tedy zní, zda máme zavádět rozdílné definice právní a medicínské. Kromě toho je třeba si uvědomit, že tady existuje institut soudních znalců.
Já bych jenom pro úplnost přečetl definici tkáně, tak jak je uváděna např. v učebnici anatomie. "Tkáň je soubor stejnotvarých buněk stejného původu a jejich derivátů sloužících zároveň k jedné hlavní funkci." Myslím si, že je to definice naprosto přesná. Stejně tak je definován orgán. "Více tkání je sdruženo v orgán, v němž je spojena zákonitě vzniknuvší forma orgánu s jeho určitou funkcí. Přitom stačí, aby funkce byla primárně spojena s jednou ze tkání, které orgán vytvářejí." Domnívám se, že i to je definice naprosto precizní. Proto je třeba říci, že ona námitka vlády je námitkou naprosto lichou.
Ve skutečnosti bych tady řekl ještě jednu námitku, tj. že pojem orgán, je již dnes součástí našeho právního řádu a je obsažen v § 89 odst. 7 trestního zákona, kde se v písm. e) říká, "že těžkou újmou na zdraví je poškození důležitého orgánu", samozřejmě bez toho, aby orgán byl nějak specifikován, protože ta specifikace, říkám, vychází z medicínských znalostí. Potom samozřejmě bychom si museli položit otázku, jak je možné, že vláda nebo exekutiva dokáže poznat, co to je důležitý orgán, a nedokáže poznat, co to je orgán.
Vážené dámy a pánové, jsou to věci velmi důležité. Všichni hovoříme o tom, že máme jakési zpoždění za Evropou. Proto bych vás požádal o podpoření tohoto návrhu do druhého čtení a tam můžeme jaksi rozvést další odbornou diskusi.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Janečkovi, který za předkladatele přednesl úvodní slovo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Dalibor Matulka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, funkce zpravodaje v prvním čtení je poměrně jednoduchá, neboť toho není co mnoho zpravodajovat. Snad jen připomenu, že ke sněmovnímu tisku č. 24 jsme obdrželi stanovisko vlády pod sněmovním tiskem 24/1, které je nesouhlasné.
Vláda uvádí k obsahu návrhu pana kolegy Janečka a dalších několik námitek, ke kterým se nechci, a není to ani úkolem zpravodaje, meritorně vyjadřovat v rámci úvodního slova zpravodaje. Ale chci upozornit na to, že vláda v závěru tohoto svého stanoviska slíbila, že nejpozději do jednoho měsíce předloží vlastní, širší návrh novely trestního zákona. To udělala a ten vládní návrh je předmětem dalšího bodu. Zde bych rád upozornil, že se sněmovna v rámci jednání o programu této schůze shodla na tom, že bude o obou bodech vést společně rozpravu. Čili jako zpravodaj pochopitelně budu reagovat na ty návrhy, které v rozpravě padnou, ale v rámci úvodního slova bych rád přece jen učinil několik poznámek k samotnému obsahu návrhu kolegy Janečka a dalších a možná potom v rozpravě i k obsahu vládního návrhu, tedy té části vládního návrhu, která se týká stejné problematiky, pochopitelně.
Domnívám se, že návrh pana kolegy Janečka z procedurálního hlediska je samozřejmě způsobilý k řádnému projednání, nenalezl jsem nějaké závažnější závady, které by bránily z hlediska jednacího řádu projednání. Nicméně mám poznámky tohoto druhu: za prvé nedomnívám se, že návrh pana kolegy Janečka by byl přijatelný v té podobě, v jaké existuje. On totiž není zdaleka úplný. Pan kolega Janeček a jeho kolegové spolupředkladatelé pozapomněli na tu skutečnost, nebo nezahrnuli do svého návrhu tu skutečnost, že obdobně jako je řeč zde o tělesných orgánech a tkáních, tak podobný režim by se měl pravděpodobně vztahovat i na jiné de facto součásti těla, jako jsou umělé implantáty, falešné zuby, platinové destičky atd. Je to věc úvahy, ale zdá se, že ve zdravotnické praxi převažuje názor, že nakládání s těmito věcmi by mělo podléhat pravděpodobně stejnému režimu a současná legislativa skutečně zde má několik nedořešených věcí. To je tedy jedna poznámka.
Druhá poznámka: Nepovažuji dost dobře za možné vyhovět návrhu dle sněmovního tisku 24 v čl. II., podle kterého předkladatelé považují za správné, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení. Já hned zdůvodním, hned v úvodním slově, proč si myslím, že to možné není.
Když jsem konzultoval tento návrh na lékařské komoře, na zdravotních pojišťovnách, ale i s některými řadovými pracovníky ve zdravotnickém terénu, zřejmě největší problémy působí určité obavy z tohoto návrhu, pokud by byl přijat, v oblasti transplantací. Není totiž dostatečně vyřešena otázka souhlasu tzv. dárce různých orgánů. Dnešní právní stav je postaven na principu presumpce souhlasu a ono je to upraveno v různých zemích různě. Zdá se, že převažuje tento princip presumpce souhlasu. Nicméně je zde jeden velký problém, co s tím, když se dodatečně zjistí, ono to totiž nelze v momentech transplantace vždy zjistit dostatečně přesně, co když se zjistí, že prostě existoval nesouhlas toho dárce odnímaného orgánu s takovýmto postupem. A je obava, že pokud by byl přijat návrh pana kolegy Janečka a dalších, tak by prostě tato záležitost mohla vést k trestnímu postihu v případech, kdy bychom si to zřejmě nepřáli.
Já jako zpravodaj si dovolím vyslovit osobní názor, že k tomu, aby vůbec mohl nabýt účinnosti zákon navržený panem kolegou Janečkem, je potřeba účinnost takového zákona posunout do doby, kdy bude jasně vyřešena jiným právním předpisem, jiným než trestním zákonem, jiným právním předpisem tato otázka.
***