(pokračuje Recman)
Myslím, že tento návrh - mám na mysli valorizaci nezdanitelných částek - je možno přijmout i v takové podobě, aby tím nedošlo k dalšímu prohloubení rozpočtového schodku. Toho je možno dosáhnout za těchto předpokladů:
zvýší se nezdanitelné částky na poplatníka a na vyživované dítě,
dojde k rozšíření pouze prvního daňového pásma se sazbou 15 %, která zhruba zahrnuje poplatníky s průměrnými a podprůměrnými příjmy,
úbytek daňových příjmů proti návrhu státního rozpočtu bude nahrazen úpravami spotřebních daní.
Konkrétně doporučuji:
1. Zvýšit nezdanitelnou část základu daně pro poplatníka ze 32 040 Kč na 36 000 Kč, částku na vyživované dítě z 18 000 Kč na 21 600 Kč, částku na manželku nebo manžela žijícího ve společné domácnosti s poplatníkem z 18 240 Kč na 18 900 Kč, a pokud by byl zvlášť těžce postižen zvýšila by se částka na dvojnásobek,
2. Zvýšit horní hranici prvého zdaňovacího pásma se sazbou 15 % z 91 440 Kč na 100 800 Kč ročně.
Horní hranice dalších pásem ponechat na úrovni platné pro letošní zdaňovací období. Tyto změny umožní pro příjemce podprůměrných, průměrných a mírně nadprůměrných příjmů v podstatě zachovat jejich celkovou daňovou a odvodovou kvótu i při takovém růstu nominálních mezd, který bude odpovídat předpokládané inflaci a vytvoří prostor, byť minimální, pro případné zvýšení důchodového pojištění.
Případné výpadky rozpočtových příjmů doporučuji kompenzovat zvýšením spotřebních daní, včetně nové daně z luxusních automobilů o obsahu válců nad 2000 cm3, jak jsem to přednesl v předchozím bodě.
Konkrétní pozměňovací návrhy bych shrnul takto:
1. V § 15, odst. 1, písm. a) se částka 32 040 Kč nahrazuje částkou 36 000 Kč
2. V § 15 ,odst. 1, písm. b) se částka 18 000 Kč nahrazuje částkou 21 600 Kč
3. V § 15, odst. 1, písm. c) v první větě se částka 18 240 Kč nahrazuje částkou 18 900 Kč a částka 32 040 Kč se nahrazuje částkou 36 000 Kč.
Dále pokračuje současný text. To jsou všechny mé pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Recmanovi, dále se ujme slova pan poslanec Zdeněk Škromach. Připraví se pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedají, vážené dámy a pánové, vzhledem k tomu, že by mohly být některé pozměňovací návrhy spojovány s rozporem zájmů, protože jsem odborovým funkcionářem, takže některá ustanovení, která se týkají odborů mohou být takto chápána, tak předestírám podle zákona, že tomu tak je.
Dovoluji si doplnit tisk č. 36 v Čl. I o bod 1a), kde za poslední větu v ustanovení §15 odst. 8 se doplňuje následující text: "Od základu daně lze odečíst hodnotu peněžních příspěvků poskytnutých jako dar odborové organizaci na její činnost.
Zdůvodnění. Rezoluce 5 Evropské regionální konference Mezinárodní organizace práce ve Varšavě v září 1995 c) vyzývá vlády evropských zemí ke vhodným opatřením v daňové oblasti, jež by umožnila podnikům a pracovníkům započítávat jejich příspěvky svým příslušným organizacím jako nákladovou položku. Doporučený daňový režim má pro podporu nezávislých organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců ve smyslu rezoluce podstatný význam. Rezoluce specifikuje navrhovaný daňový režim pro sdružení zaměstnavatelů odborové organizace. Upřesnění návrhu by znamenalo u zaměstnavatelů - fyzických i právnických osob -, že by byla roční výše příspěvků sdružení zaměstnavatelů daňové uznatelným výdajem. Na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Snížila by se tak jejich daňová povinnost. U zaměstnanců fyzických osob by byla roční výše příspěvků odborové organizaci odčitatelnou položkou od základu daně, tj. nezdanitelnou částí základu daně. Snížila by tak její daňový základ, ze kterého se daň z příjmů vypočítává, a snížila by jejich daňovou povinnost.
Šlo by tedy o změnu daňového režimu na straně člena odborové organizace nebo sdružení zaměstnavatelů. Na straně příjemce příspěvků - odborové organizace nebo sdružení zaměstnavatelů - jde vždy o nepovinné členství, kde jsou příspěvky od daní právnických osob osvobozeny. Současný stav na straně člena platícího příspěvek fyzické i právnické osoby, člena odborů i sdružení zaměstnavatelů s nepovinným členstvím, se příspěvek platí z příjmů pro zdanění ze zdaněných peněz, čili z čistého.
Na straně příjemce příspěvku odborové organizace sdružení zaměstnavatelů s nepovinným členstvím jsou příspěvky od daně z příjmu právnických osob osvobozeny. Vzhledem k reálně nízké výši příspěvků z brutto mzdy by vliv na daňové inkaso státního rozpočtu byl zanedbatelný. Je to poměrně běžný institut v zemích Evropské unie. Navíc je třeba zdůraznit, že v mnoha věcech odbory zastupují všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou odborově organizováni, a to ze zákona.
Dále navrhuji doplnit bod 1b) ve znění: V ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) se na konci za čárku připojuje text: "a z příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem odborové organizaci k úhradě nákladů, které jí vzniknou v souvislosti se zabezpečením úkolů zaměstnavatele, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, a v oblasti kolektivního vyjednávání".
Zdůvodnění. Je nezbytné, aby tyto příjmy odborové organizace, poskytnuté zaměstnavatelem, nebyly zdaňovány, protože slouží právě na účely zastupování všech zaměstnanců bez ohledu na to, jestli jsou, nebo nejsou členy odborů. Tato povinnost vyplývá ze zákona, bohužel zákon už nestanoví financování této činnosti.
V souvislosti s tím navrhuji vypuštění odst. 5, § 18.
Dále doplnit bod 1c) ve znění ustanovení § 24 odst. 2 písm.d), kde se za poslední větu doplňuje text: "a příspěvky odborové organizaci k úhradě nákladů, které ji vzniknou v souvislosti se zabezpečením úkolů zaměstnavatele, vyplývajících z pracovněprávních předpisů a v oblasti kolektivního vyjednávání".
Zdůvodnění. Návrh chce daňově řešit ty příspěvky zaměstnavatele, které jsou podle současné daňové legislativy daňově neúčinné. Příspěvky by na základě navrhované novelizace byly na rozdíl od současného stavu daňovým výdajem zaměstnavatele. Zaměstnavatel by se tak podílel na výdajích, jež má odborová organizace se zabezpečováním povinnosti plynoucí se zákona, výdajů, které jí vznikají v souvislosti s plněním takových úkolů v zájmu všech zaměstnanců i v zájmu zaměstnavatele.
Dále doplňuji odst. 1b) ve znění ustanovení § 24 odst. 2, písm.f), kde se za poslední větu připojuje následující text: "a dále úhrada odvedeného pojistného za zaměstnance uvolněného k výkonu funkce v odborech podle zvláštního předpisu, pokud je způsob úhrady tohoto pojistného dohodnut v kolektivní smlouvě". Zákon č. 592 z roku 1993 Sb. a zákon č. 589 z roku 1992 Sb., umožňují dohodnout v kolektivní smlouvě úhradu odvedeného pojistného za zaměstnance uvolněného z výkonu funkce v odborech tak, že toto pojistné hradí zaměstnavatel.
***