Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych navrhnout změnu programu. Pokud jde o bod osm, to znamená poslanecký návrh můj a dalších poslanců o rozpočtových pravidlech, který velmi úzce souvisí s projednáváním rozpočtu a s mechanismem postupu, pokud rozpočet není schválen, navrhuji, jestli by mohl být předřazen před projednávání rozpočtu, to znamená, aby bod osm, sněmovní tisk 29 současného návrhu programu, byl projednáván jako bod čtyři a další body byly přečíslovány. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako druhý se přihlásil pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, pane předsedo vlády, vážená vládo, paní a pánové.
Komunální a senátní volby jsou za námi. Vítězové oslavují, poražení zpytují svědomí. Zvolení teď vedou složitá politická jednání o to, kdo bude kde zastoupen a kdo bude kterou funkci vykonávat.
Chtěl bych dnes v této chvíli obrátit pozornost tohoto shromáždění zpět k problémům všedního dne, kterých se nám za poslední týdny nahromadilo dost a dost. Spolu s mnoha občany, podniky, podnikateli a některými médii nahlížím, že těmi nejaktuálnějšími věcmi by se přece jenom měla, a to bezodkladně, zabývat naše Poslanecká sněmovna.
Navrhuji proto zařadit na program této schůze nový bod, týkající se současné situace v zemědělství, a chci vás poprosit o pozornost ke krátkému zdůvodnění.
Když jsem tu v minulém volebním období, jak mnozí pamatujete, i s velkou snahou o názornost hovořil o problematice producentů brambor, netušil jsem, že se situace v daleko hrozivější podobě bude zakrátko opakovat. Tentokrát se, jak vám zajisté neuniklo, jedná o souběh krizových stavů, do nichž se dostali výrobci a zpracovatelé vepřového masa, mléka, potravinářské pšenice, cukru a vína, a existují i logické signály, že vbrzku budou následovat i výrobci masa hovězího.
Bezprostřední příčinou krize se staly ničím nebrzděné dotované dovozy těchto výrobků v posledních měsících. Pravda, množství těchto dovozů nejsou ve srovnání s naší celoroční spotřebou i s exportem nijak alarmující, ovšem pokud srovnáme meziměsíční čísla, už to vypadá jinak. Co je však hlavním problémem, to jsou ceny, za které sem toto zboží jde a které srazily nákupní ceny našim producentům hluboko pod pásmo jakékoliv rentability, tedy až do těch úrovní, za které není schopen vyrábět a kterým ani není schopen konkurovat nikdo na světě bez pomoci státu.
Ruku v ruce pak následuje chování velkoobchodních řetězců, které si buď diktují takovéto vražedné ceny u zpracovatelů, nebo vůbec přestávají od našich zpracovatelů zboží odebírat.
Situace vzbuzuje u mnoha zemědělců dojem, že jde o jednu ze závěrečných fází likvidace českého a moravského zemědělství a o odevzdání trhu do rukou producentů z Evropské unie. Tento dojem je navíc posílen tím, že zásah je tentokrát velmi plošný, že zvláště tvrdě dopadá na ty nejlepší, nejperspektivnější, v rozvoji se nacházející podniky, bez ohledu na formu podnikání, tedy podniky, které mají nainvestováno, podniky, které splácejí úvěry a teď potřebují sjednávat další.
Tento dojem je také navíc umocněn tím, že dosavadní kroky vlády, byť se snaží, byť za vznik této krize nenese odpovědnost, byly zatím pouze dílčí a jakoby váhavé, málo přesvědčivě řešící hlavní příčiny stavu. Přitom, ač tato vláda skutečně za vznik krize nemůže, má ale historickou odpovědnost za její řešení.
Vážené kolegyně a kolegové, jsem přesvědčen o tom, že projednání tohoto komplexu problémů ve sněmovně naznačí cestu a napomůže k řešení otázky, kdo bude možná už v blízké budoucnosti živit tento národ a také kdo se na obživě tohoto národa bude živit sám.
***