(pokračuje Pešán)
Poslední předloženou analýzou je zelená zpráva o stavu českého zemědělství a lesnictví za rok 1997. Ta je východiskem pro konstrukci rozpočtu na rok 1999. Ministerstvo zemědělství nepředložilo Poslanecké sněmovně jinou analýzu, např. zvláštnosti a problémy roku 1998, aby bylo vůbec možné o nových finančních požadavcích diskutovat. Ministerstvo zemědělství nyní říká, že "po celé transformační období je situace v zemědělství katastrofální, v roce 1998 je ještě katastrofálnější a my chceme splnit své nerealistické předvolební sliby, tak nám schvalte 400 milionů, abychom mohli ukázat dobrou vůli hned". Takový postup podle mého názoru musí každý zodpovědný parlament odmítnout. Nehledě na to, že odebrání 400 milionů z rozpočtu Pozemkového fondu způsobí ve střednědobém horizontu vážné problémy v celkové finanční bilanci. A pokud nebude schválen zákon o prodeji státní půdy a Pozemkový fond nebude moci již v příštím roce při sestavování návrhu rozpočtu na rok 2000 počítat s příjmy z prodeje státní půdy, bude muset žádat s největší pravděpodobností o vyrovnání celkové finanční bilance Fond národního majetku formou dotace.
Vzhledem k charakteru a kvalitě zemědělského majetku státu spravovaného v současnosti Pozemkovým fondem nelze v budoucnu počítat se zvyšováním příjmů Pozemkového fondu z privatizace. Naopak je zřejmé, že se budou výrazně zvyšovat náklady především na demolici a údržbu majetku spravovaného fondem.
Dámy a pánové, z těchto důvodů, které jsem uvedl, nebudu hlasovat ve třetím čtení pro znění usnesení zemědělského výboru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Pešánovi. Další přihlášku do obecné rozpravy registruji a udílím slovo panu poslanci Skopalovi.
Poslanec Ladislav Skopal: Omlouvám se vám za prodlužování diskuse, ale musím reagovat na pana poslance Pešána. Prostřednictvím paní předsedající si dovolím upozornit pana poslance Pešána, že musím na něj reagovat. Chtěl bych ho upozornit, že zemědělství, ať je v současné době v jakékoli transformované formě, je neustále ve ztrátě. Od roku 1989 i diskutovaný rok 1995, kdy se vykázalo zhruba 500 milionů zisku, je svým způsobem mimoúčetně ve ztrátě, protože zemědělci nedodávají půdě to, co by měli.
Chtěl bych ho upozornit, že to, že jsme všichni odhlasovali 250 milionů navýšení pro obnovu venkova, je velice kladné a dobré, ale venkov, to je hlavně zemědělství. A zemědělství není pouze soukromý sektor. Prostě musíme akceptovat, že jsou to i družstva, jsou to ale i jiné formy podnikání, ať už jsou to různá s. r. o., akciové společnosti atd. Nemám rád, když se zde řekne "některá družstva, někteří". Samozřejmě že někteří hospodaří lépe, někteří hůře. Nedá se plošně zamítnout forma družstev, protože já jsem schopen mu ukázat družstva, která se vypořádala s restitučními nároky velice dobře. Jsem mu ale schopen ukázat soukromě hospodařící rolníky, kteří dotační tituly, které šly ze státu, zneužili. On to ví stejně dobře jako já.
Vzhledem k tomu, že zemědělství poukazuje na problematiku a problémy, které v současné době jsou v oblasti dovozů, v oblasti dodávek zpracovatelského průmyslu za nerentabilní ceny pro zemědělství, je potřeba určitým prvním krokem ukázat vůli tohoto parlamentu zlepšit tento daný stav. Ne všechno je možné nechat na vládě, protože i parlament má své možnosti. Pokud chcete, aby zemědělství bylo neustále v tom špatném stavu, ve kterém je, hlasujte proti. Ale my chceme s vámi diskutovat, chceme hledat cesty, které budou systémové. Nechceme jít do zbytečných střetů, které jsou někdy trochu politickými hrátkami, ale určitě nepomáhají zemědělství jako celku. Nechci hovořit o jednotlivých formách, protože si myslím, že nám jde o celek. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Skopalovi. Registruji několik přihlášek do obecné rozpravy. Slovo udílím panu poslanci Tlustému.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, diskuse o možnosti přesunout z Pozemkového fondu prostředky na subvencování zemědělství se zdá dostávat do stadia, které jsme asi všichni nepředpokládali, ale nedá se nic dělat.
Za prvé bych si dovolil upozornit na to, že to je klasický přesun výnosů z privatizace a hospodaření nezávislého státního fondu do prostředků, se kterými má správně hospodařit státní rozpočet. Je to tedy klasický návrh, který sama sociální demokracie mnohokrát kritizovala, přesun prostředků z fondu do státního rozpočtu, krytí provozních nákladů z výnosů privatizace. Zdá se, že v tomto případě to tolik nevadí.
Za druhé - tento návrh je v rozporu s přijatým zemědělským zákonem, který ukládá, že každé zemědělské subvence musejí být upraveny pravidly pro čerpání těchto subvencí a tato pravidla musejí být uvedena jako příloha státního rozpočtu. Mimochodem toto ustanovení zemědělského zákona, které bylo přijato po dlouhých diskusích, je snahou, aby se Česká republika přiřadila ke standardním demokraciím ve světě, ve kterých není možné, aby ve jménu jakéhokoli bohulibého cíle vynaložil parlament stamilionové částky bez toho, že by byly někde přesně vyjmenovány a upraveny podmínky, za kterých se tyto prostředky budou čerpat.
Toto jsou důvody - a zdůrazňuji důvody procedurální - které podle mého názoru znemožňují, aby takovýto návrh byl přijat, bez ohledu na to, jak bohulibě zní účel, na který mají být tyto prostředky vynaloženy. To jsou důvody, pro které podle mého názoru poslanec, který chce respektovat platné zákony této země, nemůže pro tento návrh hlasovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tlustému. Registrovala jsem další přihlášku, a to pana poslance Miloslava Kučery mladšího.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mnohé z toho, co jsem chtěl říci, již zde řečeno bylo, tak bych se nerad opakoval. Přesto mi dovolte, abych věc přiblížil ryze ze zemědělského hlediska.
Současná situace mezi podnikateli v zemědělství je opravdu vážná až kritická. V letošním roce jsme byli svědky několika vážných vlivů, které zasáhly do zemědělství, a jsou to vlivy nepojistitelné. Proto je tato situace skutečně vážná a zrovna tak ji chápeme.
Stojíme zde před rozhodnutím, zda schválit 400 milionů z Pozemkového fondu, či neschválit 400 milionů z Pozemkového fondu ve prospěch zemědělců, a to způsobem, o kterém zatím ještě nevíme, jak by měl vypadat, jak bude rozdělován. Chtěl bych zde zopakovat, že jde o otázku více politickou než hospodářskou, protože jestliže si rozpočteme 400 milionů na naši plochu zemědělské půdy, jde o částku skutečně zanedbatelnou, která neřeší žádný větší problém v zemědělství.
Pokud bychom 400 milionů - říkám teoreticky - dokázali aplikovat na ta nejkritičtější místa, která letos postižena byla, tak by to částečně škody v zemědělství u těchto podniků nebo podnikatelů mohlo vyřešit. Problémem je, že těchto zmíněných 400 milionů skutečně uvažujeme, že odčerpáme z Pozemkového fondu.
***