(pokračuje Gross)
Pokud tuto námitku podáváte jménem 20 poslanců, tak v tu chvíli samozřejmě by tento návrh na rozšíření byl nehlasovatelný. Po slově zpravodaje vás ještě požádám, abyste upřesnil tuto námitku, zda je to jménem klubu, nebo oněch 20 poslanců.
Nyní zpravodaj, pan poslanec Urban.
Poslanec Milan Urban: Já teď nevím, a to se přiznám, zda mohu svůj původní návrh stáhnout. Ale vzhledem k tomu, že bod České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, jak hodnocení roku 1997, tak hodnocení 1. pololetí 1998 nebyl v rozpočtovém výboru projednáván s nějakými velkými rozpory, a pokud nebyly tyto materiály doručeny všem poslancům, tak já bych svůj návrh stáhl. Ten návrh, který se týká projednávání 1. pololetí 1998 u obou institucí, a nechme ho tedy zařadit na některá další jednání Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Pokud tento návrh je stažen, tak je bezpředmětná námitka pana poslance Vymětala, a můžeme se tedy věnovat spojené rozpravě k bodu č. 36 a bodu č. 37. Pro rekapitulaci - před touto procedurální diskusí jsme měli úvodní vstup zpravodaje k bodu č. 36, proběhl také úvodní vstup k bodu 37, kterým je "Informace Exportní garanční a pojišťovací společnosti o pojišťování vývozních a úvěrových rizik".
V tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu. O slovo se přihlásil písemně, předpokládám že do obecné rozpravy, pane poslanče, neboť opět není vyznačeno, do obecné, či podrobné rozpravy k tomuto bodu se hlásí pan poslanec Gongol? Do obecné? Nikoliv, do podrobné. Do obecné rozpravy žádnou přihlášku nemám, tudíž obecnou rozpravu končím a otevírám rozpravu podrobnou, do které se hlásí pan poslanec Gongol. Další přihlášku nemám. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, platný zákon o zvýhodněném financování vývozu č. 58 z roku 1995 Sb. byl koncipován tak, aby se jeho uplatňování stalo součástí proexportní politiky státu jako celku. Dnes v podstatě hodnotíme dvouleté působení dvou nově vytvořených organizací, tj. EGAP a ČEB. Z předložené zprávy České exportní banky vyplývá, že za rok 1997 bylo uzavřeno šest úvěrových smluv v celkové výši 5,4 mld. korun. Společně s rokem 1995 to činí celkem 16,5 mld. korun. Dále bylo vystaveno 21 bankovních záruk ve výši 900 mil. korun. Jinou formou jsou rámcové úvěrové smlouvy, kterých bylo v roce 1997 podepsáno šest v celkové výši 6,3 mld. korun. Celkový objem čerpaných úvěrů za rok 1997 činil 7,7 mld., což je meziroční nárůst o 210 %. Nutno však vidět, že rok 1996 byl v náběhu, takže takto se dá těžko jen hodnotit.
Daleko objektivnější pohled na to, kolik procent to činí z celkovém objemu vývozu, je zde nutno konstatovat, že je to jen 1,08 % a ze záporné bilance zahraničního obchodu je to pouze 5,5 %.
Asi se shodneme na tom, že právě existence záporného salda byla příčinou vzniku ČEB a má tento problém pomoci řešit. Posuďte sami, jestli 5,5 % je dostatečných. Překvapuje mě proto i to, že v základních záměrech banky na rok 1998 je uveden úkol dosáhnout podílu na objemu vývozu 1 - 1,2 %. To považuji za cíl nemotivující. I když to zpráva neuvádí, domnívám se, že určitou negativní roli zde hrál i vliv balíčků, neboť původně plánovaná dotace ze státního rozpočtu 173 mil. korun byla pouze ve výši 39,7 milionu.
Dle mého názoru je nepovzbudivé konstatování, že pouze dvě smlouvy byly uzavřeny pro ty nejmenší podniky se základním jměním od nuly do 99 milionů. Překvapivá je i nízká částka přímých úvěrů poskytnutých podnikatelským subjektům, která činí pouze kolem 145 milionů. Tím samozřejmě nevolám po úvěrovém šílenství, které zde zavládlo na počátku 90. let, jehož výsledkem jsou klasifikované úvěry, které položily náš bankovní systém. Zdá se mi však, že je to dost málo, co děláme pro menší klienty.
Jinými slovy chci říci, že to na mě působí dojmem, že se stále věnuje málo pozornosti drobným a středním podnikům. Ono totiž stačí věnovat se několika velkým vývozním případům, aby se naplnila kapacita objemu prostředků pro podporu vývozu. Pokud by to bylo tak proto, že je mnohem pracnější zpracovat sto menších vývozních případů než jeden velký, s větším objemem než sto předcházejících, pak je to špatně. A neobstojí možná ani to, že tam bude větší jistota návratnosti prostředků, možná je tomu naopak. Mohlo by se tím lépe rozložit riziko z případného nezdaru tohoto úvěru. Banka sice uvádí, že limitující faktor nevidí ve zdrojích, ale v nízké připravenosti obchodních případů vývozci a v relativním nedostatku konkurenceschopných projektů.
Jistě by bylo zajímavé zkoumat příčiny, proč tomu tak je. Je to výsledek nízké úrovně našeho průmyslu, či přehnaných administrativních požadavků, nebo důsledek nesmyslného rozhodnutí předcházející vlády o zrušení obchodních oddělení při našich zastupitelských úřadech? Možná je to z každého trochu. To vše samozřejmě ČEB nemůže řešit, ale na tu administrativní náročnost by se mohl asi zaměřit.
Pokud se jedná o stanovisko ke zprávě o pojišťování vývozních a úvěrových rizik EGAP, lze říci, že tzv. balíčky se citelně dotkly i dotací ze státního rozpočtu, a to z 1,244 mld. korun na 844 mil. korun, to je o celých 400 mil. korun méně. To se samozřejmě muselo alespoň částečně pokrýt tvorbou vlastních zdrojů společnosti. Ve skutečnosti se to musí odrazit v možnostech zdrojů pro příští léta.
Celkový objem pojistné hodnoty z pojistných smluv dosáhl v roce 1997 cca 16,4 mld. korun. Za rok 1997 dosáhl EGAP, a. s., zisku ve výši 434 mil. korun. Podle mého názoru by u této organizace nemělo jít o dosažení maximálního zisku, ale maximálního uspokojení zákazníků. Je proto dobře, že asi 92 % bylo převedeno z tohoto zisku na posílení fondu rezerv pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.
Lze ocenit i poskytovanou službu EGAP, která pojišťuje proti tzv. krátkodobým komerčním rizikům. Tato služba je určena vývozcům, kteří vyvážejí na úvěr kratší než jeden rok, a je zajišťována bez použití prostředků státního rozpočtu, čili z vlastních zdrojů, což lze jistě kvitovat s povděkem. Naopak lze stejnou výtku jako u ČEB uplatnit i u EGAP, a to, že ze společného krajíce se dostává málo pro střední a menší zájemce.
Doporučuji proto u obou zpráv přijmout doprovodné usnesení tohoto znění:
Za prvé Poslanecká sněmovna žádá ČEB, a. s., věnovat v příštím období větší pozornost menším a středním věřitelům a za druhé Poslanecká sněmovna žádá EGAP, a. s., věnovat v příštím období větší pozornost menším a středním klientům.
Děkuji.
***