(pokračuje Jičínský)
Kdo jednal morálně a kdo jednal nemorálně? Morálně jednali ti, kteří měli za to, že financování ODS není čisté, a jestliže se uvnitř ODS nevytvořila dostatečná odvaha s tímto problémem se vyrovnat, rozhodli se, že oni už v této straně být nechtějí? Pokud to formuluji příliš zjednodušeně, jde o případ, nejde tady o přesnost této formulace. Nebo jednali morálně ti, kteří v této straně zůstali, protože byli voleni na její kandidátce, a přestože tyto problémy byly, jim nevadily? Mohl by toto rozhodovat Ústavní soud? Mohl by Ústavní soud rozhodovat, že ti nebo oni se rozešli s programem této strany? Pokud by rozhodl ve prospěch jedné nebo druhé části, rozhodoval by nepochybně stranicky.
Myslím, že Ústavnímu soudu nepřísluší stranické rozhodování. V této věci nemá žádná přesná právní kritéria, podle kterých by své rozhodnutí mohl odůvodnit, protože to jsou věci, které, podle mého soudu, se právní regulaci vymykají. Jsou to věci, které se musí řešit v procesu politického vývoje těch či oněch stran a v procesu politické odpovědnosti zvolených poslanců vůči občanům.
Připomínám tady ještě zkušenost z Německa svého času, když strana FDP, strana liberálů, se rozhodla, že ukončí koalici sociálně liberální s SPD a že utvoří velkou koalici s CDU - CSU. Levé křídlo poslanců této strany se se stranou rozešlo, někteří se stali poslanci sociální demokracie. Lze na to uplatnit mravní kritérium, podle něhož by měli být zbaveni mandátu? Tady to není podle mého soudu schůdná cesta k řešení těchto problémů. Jsou určité věci v povaze politických procesů pluralitní demokracie, které je třeba zabezpečovat prostředky politicko-morálními, ale nemyslím si, že právní cesta je k tomu vhodná.
Pokud jde o onen příklad Portugalska, je to skutečně jediný případ, kdy takto expresis verbis to ústava stanoví, ale měli bychom vzít na zřetel vznik této ústavy, který je spjat s jejím revolučním charakterem. Mezitím již byla různě měněna a při naší návštěvě, když jsme o tom v portugalském parlamentu hovořili, řekli nám, že připravují širší novelu ústavy, která některé tyto dobové momenty změní.
Osobně si myslím, že v této věci nám skutečně nezbývá, než podpořit návrh na zamítnutí. V tomto směru se shoduji i se stanoviskem vlády.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec Janeček, připraví se pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, přičiním dvě velmi krátké poznámky.
Návrh zákona mně připadá hrůzný a veselý zároveň. Jestli si představím, že by bylo možno zbavit poslance mandátu, ačkoliv odpověděl svému voliči, to je ta hrůzná představa, protože by to skutečně znamenalo asi to, že suverénem je Ústavní soud, který, pokud by se dostal pod vliv nějaké politické strany, byl by její prodlouženou rukou. Když to převedu do praxe, ať se kolegové z ODS nezlobí, jestliže slíbili, že zabrání nástupu levice, potom udělají smlouvu, to znamená, že by měli přijít o mandát, a to je přece hloupost.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Janečkovi, slovo má pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, dovolil bych si několik poznámek k projednávanému tématu a k dosavadním vyjádřením v průběhu diskuse.
Za prvé bych chtěl říci, že námitky kolegy Bendy jsou podobné argumentaci Jiřího Stříbrného a jeho Ligy proti vázaným kandidátkám. Pokud se kolega Benda chce přiřadit do této společnosti, je to jeho svobodná vůle, jeho věc. Já mu v tom bránit nebudu.
Pokud jde o poznámky profesora Jičínského. Ústava z r. 1920 skutečně znala vázaný mandát. Byla to tehdy záruka stability politického systému a v tehdejších poměrech, kdy např. kandidovalo 41 stran ve volbách a kdy byla velice roztříštěna struktura parlamentu, by nemohla československá parlamentní demokracie vůbec přežít. Byla to záruka vypočitatelnosti politického prostředí, jeho spolehlivosti a možnosti vůbec v dané zemi vládnout.
Chtěl bych kolegovi Jičínskému zároveň připomenout, že vázaného mandátu také využila sociální demokracie v krizi, která nastala v sociální demokracii, a postupovala proti lidem, kteří se přihlásili v nově vzniklé KSČ. Čili v dějinách jeho vlastní strany byl využit vázaný mandát k tomu, aby byla udržena jako parlamentní síla sociální demokracie.
Chtěl bych zároveň kolegovi Jičínskému a zároveň i kolegovi Bendovi připomenout, že vázaný mandát, když se hovoří o budování demokracie, byl využit při rekonstrukci Federálního shromáždění a ČNR v letech 1989 a 1990 a tehdy existence vázaného mandátu nikomu nevadila. Naopak to byl užitečný nástroj pro to, aby se parlamenty tzv. obrodily.
Chtěl bych také uvést určitou výhradu k argumentaci, která směřovala proti kolegovi Filipovi ve věci portugalské ústavy. Podrobně jsem studoval dějiny karafiátové revoluce a vznik ústavy v r. 1976. Mohu říci, že skutečně tato ústava prošla řadou změn a také řada těchto změn nebyla ku prospěchu, protože byly odbourány i některé sociální vymoženosti, ale k tomuto zásadnímu zásahu se zatím nikdo - pokud je mi známo - neodhodlal.
Pokud jde o další problém, chtěl bych upozornit na to, aby sněmovna, která posuzuje tuto důležitou otázku, si rozvážila, co je lepší, je-li tato úprava jasně a průhledně napsaná v ústavě, anebo si to vyřizují politické strany samy častokrát nevybíravými prostředky, např. ve Spojeném království institucí Vipool. Funkcionáři, kteří existují v jednotlivých politických stranách, tvrdě hlídají hlasování a shodu postoje poslanců s postoji strany. Co je morálnější, co je čistší a průhlednější vůči veřejnosti, ať si poslanci rozhodnou sami.
Konečně mi dovolte určitou osobní poznámku. Chtěl bych vzít v ochranu filozofii a slovo "filozofie". Bohužel se stalo nešvarem v naší zemi, že si kdekdo bere filozofii do úst a hovoří o filozofii zahraničního obchodu, o filozofii vězeňské správy, o filozofii státní správy či filozofii politického boje. Můžeme se jednoho dne také dočkat, že bude filozofie veřejných záchodků. Chtěl bych proto kolegu Bendu poprosit, aby slovo "filozofie" užívali jenom tam, kde skutečně je to na místě ve shodě s původním významem tohoto slova.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi a udílím slovo panu poslanci Jičínskému.
***