(pokračuje Koudelka)

Bude muset být změněn i zákon o Ústavním soudu. Bylo by nanejvýše vhodné, aby tento prováděcí zákon byl předložen zároveň s tímto ústavním zákonem, samo pozdější předložení prováděcího zákona však není právní překážkou přijetí tohoto ústavního zákona.

Vláda k tomuto návrhu vyjádřila nesouhlas zejména z důvodu, že návrh přímo neupravuje bližší podmínky provádění lidového hlasování. Je ovšem i v jiných oblastech obvyklé, že ústavní úprava je poměrně chudá a věc především řeší prováděcí zákony. Tak je tomu např. u volebního zákona či u zákonné úpravy jmenování soudců. V obyčejném zákoně také může být blíže upraveno prezidentovo právo referendum vyhlásit, případně aby bylo vázáno na podmínku návrhu.

Na závěr jako zpravodaj pro první čtení doporučuji, aby přes některé dílčí, ale napravitelné nedostatky bylo návrhu umožněno postoupit do druhého čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci v jeho zpravodajské funkci a otvírám nyní obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jičínský. Oznamuji, že písemně mám přihlášku ještě od pana poslance Marka Bendy. Žádnou další přihlášku nemám.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážené shromáždění, v souvislosti s návrhem, který teď projednáváme, bychom si měli ujasnit obecnější problém, na který jsem upozorňoval už v minulém období Poslanecké sněmovny, totiž že bychom se měli zabývat otázkou, jak přistupovat ke změnám ústavy.

Tehdy k tomu nebylo moc vůle, mělo se za to, že ústava změny nepotřebuje. Myslím, že v tomto volebním období Poslanecká sněmovna už z tohoto názoru nevychází a že zde zřejmě je i podle předložených návrhů představa, že ústava v určitých otázkách změny vyžaduje.

Jde o to, jak k těmto změnám budeme přistupovat. Máme zde už několik dílčích návrhů, které se týkají přímé změny jednotlivých ustanovení ústavy. Osobně bych považoval za nedobré, kdyby Poslanecká sněmovna ve vztahu k ústavě se chovala tak, jako třeba se chovala v minulém období k trestnímu zákonu, že na jedné schůzi byla přijata určitá dílčí změna jednotlivých ustanovení trestního zákoníku, na dalších zase změna jiných ustanovení trestního zákoníku. Myslím, že takovýto přístup k ústavě by velmi znehodnocoval význam ústavy jako základního zákona.

Kladu to jako otázku, protože samozřejmě nemohu nikoho, kdo má zákonodárnou iniciativu, omezit v jeho právu, ale sněmovna by si v této věci měla svůj názor ujasnit. Osobně bych byl pro to, aby změna ústavy, pokud se na ní sněmovna dohodne, byla provedena komplexnějším způsobem. To znamená, aby jednotlivé návrhy, které jsou podány, se staly součástí určitého širšího komplexu projednávání změn ústavy.

Pokud jde o referendum, je tu v této souvislosti zvláštní problém, protože ústava v čl. 2 odst. 2 počítá s tím, že ústavní zákon stanoví, kdy lid vykonává státní moc přímo. Čili ústava sama už vychází z toho, že vedle ústavy zde má být zvláštní ústavní zákon v této věci.

Poslanec Filip přichází s tím, že by se otázka referenda měla stát přímo součástí platné ústavní listiny. To samozřejmě je možné. Už zpravodaj však upozornil, že je problém zařadit to do základních článků. Musíme si položit i otázku, jaká je koncepce platné české ústavy. Tato koncepce - podle mého soudu - nás musí vést i k tomu, jak přistupovat ke změnám ústavy, pokud nechceme ústavu jako celek přeformulovat a přijmout vlastně ústavu novou. Nemyslím si, že by zde byla takováto vůle, a ani sám si nemyslím, že by zde byla objektivní společenská potřeba k takovéto změně ústavy. Mám k této ústavě sice kritický poměr, ale nemyslím si, že podle této platné ústavní listiny se nedá vládnout. Z tohoto hlediska jsem pro to, aby změny ústavy se prováděly jako změny dílčí, byť byly provedeny určitým jednorázovým způsobem, ale aby tyto změny zároveň respektovaly platnou koncepci ústavy.

Tato koncepce ústavy vychází z toho, že je pojata v podstatě jako procedurální předpis, ustanovení materiálního, obsahového charakteru je tam relativně velmi málo a i základní články jsou formulovány velmi lakonicky. Z tohoto hlediska takováto formulace čl. 2 odst. 2, kterou navrhuje poslanec Filip, tuto koncepci ústavy ruší. Čili už z tohoto hlediska jisté koncepční jednoty ústavy je to argument proti této změně. To se může zdát formální, ale formální věci v ústavě nejsou zanedbatelnou záležitostí.

K těmto námitkám přistupují námitky vážnější, protože si nemyslím, že ústavní úprava referenda se může omezit jenom na jeho předmět, ale musí upravit i proceduru jeho vyhlašování a proceduru možné jeho ústavní kontroly a další věci. Tyto otázky nelze svěřit jenom prováděcímu zákonu, v základech musí být součástí platné ústavní úpravy. Proto i když ústavní úprava referenda v řadě evropských zemí, které referendum jako součást ústavního pořádku znají, je různá, tak tam, kde to ústavy upravují, mají to jako zvláštní hlavu nebo zvláštní kapitolu ústavy.

Pokud bychom se rozhodli, že chceme udělat referendum přímou součástí ústavy, potom by to měla být - podle mého soudu - další hlava, tedy moc zákonodárná, výkonná, soudní a referendum. Tam by vedle vymezení předmětu byly vymezeny základní náležitosti týkající se jeho vyhlašování.

Je možné, a to je i v našem návrhu, aby prezident vyhlašoval referendum. Ústavní postavení prezidenta podle naší ústavy však není toho druhu, aby on mohl vyhlašovat referendum z vlastního uvážení. To mu vůbec nepřísluší. Referendum je součástí složitých politických vztahů. Okruh subjektů, které referendum navrhují, se může lišit, ale jsou to ti vlastní aktéři politické hry, politického zápasu a ti musí být v ústavě také uvedeni jako součást ústavní úpravy institutu referenda. To je další poznámka.

Osobně si myslím, a upozorňuji i na náš návrh ústavního zákona o referendu, že v případě referenda kontrola jeho ústavnosti Ústavním soudem by skutečně neměla být následná, protože následná kontrola v souvislosti s referendem není vhodnou institucí. Zde je namístě kontrola předběžná. Pokud by se totiž dospělo k tomu, že referendum není z ústavního hlediska v pořádku, není vhodné, aby bylo vyhlášeno.

Tolik k těmto námitkám vůči konkrétnímu návrhu ústavního zákona o referendu, resp. konkrétnímu návrhu změny ústavy.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP