Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, nebudu se zde zabývat podrobným rozborem všeobecné rozpravy. Mám pocit, že se pohybovala okolo několika základních pojmů, které byly dostatečně osvětleny ze všech stran. Omezím se pouze na určitá konstatování, která - podle mého názoru - buď nezazněla dostatečně, nebo vůbec a zaslouží si, aby byla ventilována.
Padla zde řada námitek vzhledem ke struktuře státního rozpočtu. Jsem přesvědčen, že většina diskutujících, kteří tyto námitky vznesli, v době, kdy je vyslovovala, věděla velmi přesně, že zákon o státním rozpočtu této republiky je stále sestavován podle rozpočtových pravidel republiky z roku 1990. Tato pravidla vznikla postupnou transformací z rozpočtových pravidel Republiky československé z doby předmnichovské. Říkám úmyslně Mnichov, protože tato rozpočtová pravidla jsou skutečným Mnichovem jakékoliv fiskální strategie. Nová rozpočtová pravidla, na které řada z vás, kteří jste zasedali v lavicích vládních, měla přípravu pěti nebo ještě více let, dosud nevznikla. Jejich návrh, předložení a schválení bude úkolem této vlády. Doufám, že kritiku - přiznávám, že věcně podloženou - ke struktuře promítnete do pozitivního přístupu při projednávání nových rozpočtových pravidel tak, aby mohla platit již pro rok 2000.
Zazněla zde kritika ke zdánlivé rozpočtové expanzi z titulu navyšování příjmů formou buď zvýšení sociálního pojištění, nebo - chcete-li - pojištění na důchodové zabezpečení, event. daně spotřební. Chtěl bych konstatovat, že tyto dvě položky ve své převážné výši pouze přesouvají koncovou spotřebu určitých vrstev příjemců mezd a platů do jiné příjmové skupiny, ale rovněž koncové. Možná s jinou strukturou výdajů, ale v každém případě tento obrat je ve svém souhrnu převážně fiskálně neutrální. Čili jakákoliv konstatování k možné expanzivitě naší rozpočtové politiky jsou už z tohoto pouhého velmi jednoduchého a názorného důvodu sama o sobě nesmyslná.
Zazněla zde stanoviska k výběru daní, k vymáhání nedoplatků, kontrolní činnosti. Chtěl bych konstatovat jeden - možná pro řadu z vás nevýznamný - fakt. Zjistil jsem, že je po řadu let naprosto zanedbávána kontrolní činnost vnitřní na jednotlivých resortech a že je v podstatě zcela nedostatečná kontrolní činnost vůči státní správě vnějšího charakteru, která je v dnešní době realizována pouze Nejvyšším kontrolním úřadem.
O jeho působnostech vědí i dnešní opoziční poslanci, že jsou z hlediska efektivní kontroly výkonu státní správy v oblasti hospodaření a nakládání se státním majetkem naprosto nedostatečné. Věděli to tito pánové a dámy už v době - řada z nich je z této doby - kdy tento zákon schvalovali. Tento důsledek se promítá samozřejmě i do činnosti finančních úřadů, kde jsem při první revizi zjistil, že kontrolní odbory jsou zcela nedostatečně dimenzovány, neřku-li obsazeny. Vrchol mého údivu nastal v okamžiku, kdy jsem musel konstatovat, že se podařilo předchozímu vedení Ministerstva financí rozprášit odbor inspekce, tj. vnitřní kontroly na ústředním finančním a daňovém ředitelství.
Toto je konstatování dostatečně závažné a dostatečně závazné pro to, abyste mohli věřit, že i v této oblasti vynaloží vláda velké úsilí, aby byla schopna uhlídat a zajistit potřebné příjmy pro svou rozpočtovou politiku, ale rovněž aby byla schopna ve středním a dlouhodobém časovém horizontu zajistit i potřebnou kontrolu účelnosti a rozsahu vynakládaných prostředků.
Zazněla zde připomínka k obecným fiskálním rizikům. Tato rizika budou vyhodnocována samozřejmě v souladu s novými rozpočtovými pravidly a přípravami rozpočtu na rok 2000. To, co jsme ve velmi krátkém čase, který vláda měla k dispozici, dokázali udělat, jsme udělali. Je to kniha - podotýkám kniha H, v pracovním označení kniha I, ale přerovnáním začátku abecedy se přeznačila. Budeme také samozřejmě schopni vyhodnocovat fiskální rizika z jednotlivých typů úvěrů, záruk, obligací a všeho, co se může vyskytnout. Již tímto souhrnem jsme šli mnohem dále než kterákoli vláda předchozí, která - pokud vím - jakýsi formální přehled o dluzích státu podala pouze jednou pod tlakem opozice a vícekrát toto úsilí neobnovila.
V žádném případě vláda nemůže souhlasit s užším výkladem schodku rozpočtové soustavy jakožto s pouhým schodkem státního rozpočtu. Pro práci vlády je závazný - i když formálně je tomu jinak - pouze konsolidovaný ukazatel schodku soustavy veřejných rozpočtů. S tímto schodkem také naše vláda počítala ve svých úvahách. Nelze tedy očekávat, že vláda podlehne přímému nebo nepřímému tlaku na to, aby opakovala praxi vlád minulých, které při nedostatku a neschopnosti zajistit příjmy pro potřebné výdaje nalézaly poslední cestu záchrany v přelévání schodku do rozpočtů obcí a okresních úřadů.
Zkuste kdokoli z vás jít za svým starostou a sdělit mu, že jste se rozhodli z důvodů čistě numerických mu opět odejmout onu zvýšenou dotaci na výkon státní správy, kterou naše vláda navrhuje, nebo že jste se rozhodli prosadit změnu klíčů ve vlastních příjmech obcí, protože to potřebujete, aby vám čísla nahoře nějak vyšla.
Zazněl zde další požadavek, který považuji za velmi účelný. Vláda se ho pokusí naplnit v co nejkratší době. Jedná se o požadavek na strukturování výdajů krytých úvěrem - nebo chcete-li deficitem - doložení jejich účelovosti a struktury vlastně celého využití rozpočtového schodku. Tato metodika není závazná proti stávajícím rozpočtovým pravidlům, nicméně vláda tuto analýzu provede a předloží parlamentu k dispozici, aby doložila, že schodek není určen ke spotřebě, ale že je určen k financování velmi úzké a přesně vymezené třídy prorůstových investic.
Na závěr mi dovolte ještě jednu perličku. Zazněla zde argumentace "politikou maďarské socialistické vlády", která v roce 1994 řešila problém zásadní konsolidace státních výdajů, jejich restrukturalizace a rovněž tak otázku důchodového systému. Autor tohoto konstatování pominul úvodní část svého vystoupení, totiž tu, že socialistická vláda byla do této pozice vmanévrována marnotratnou a rozhazovačnou politikou předchozí vlády konzervativní, takže jednala pod tlakem času i tlakem věcným způsobeným právě jejími předchůdci.
S tímto závěrečným konstatováním mi dovolte, abych ukončil své závěrečné slovo. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru financí Ivo Svobodovi. V tuto chvíli žádám zpravodaje pana poslance Tlustého, aby přednesl svou závěrečnou řeč.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v závěrečné řeči zpravodaje bych si dovolil provést rekapitulaci předložených návrhů usnesení a pozměňovacích návrhů k těmto usnesením, které se týkají projednávaného návrhu zákona o státním rozpočtu.
Byl předložen návrh usnesení rozpočtového výboru tisk 40/1 a k němu šest doplňujících návrhů, které doporučují vládě určité změny tohoto rozpočtu. Dále byly předloženy dva pozměňovací návrhy usnesení rozpočtového výboru, které se týkají lhůty pro předložení nového návrhu.
***